Architektura metra

Architektura metra

 
 
 
 

Architektura metra

Londýnské metro bylo první na světě, jeho provoz začal v roce 1863. Od té doby bylo metro postaveno takřka ve všech velkých městech světa. Od New Yorku a Paříže po Hong Kong a Dubai jsou podzemky základem veřejné hromadné dopravy ve městech. Architektura hraje důležitou roli při utváření prostředí metra. V následujících ukázkách jsou nejzajímavější stanice metra ve světě, jak je shromáždil a prezentoval portál www.designboom.com.



Stockholmská tunnelbana

Stockholmská tunnelbana

Stockholmská tunnelbana

Stockholmská tunnelbana

Ve Stokholmu najdete umělecké instalace takřka v každé stanici. Město má stovku stanic, pro které pracovalo 140 umělců, a proto je stockholmské metro zváno také nejdelší uměleckou galerií na světě. Metro se zaměřuje hlavně na výtvarné umění, naleznete však také určitý počet architektonicky neobvyklých stanic. Stanice T-Centralen je jedna z nejvýraznějších. V roce 1975 ji navrhl Olof Ultvedt. Ve stanici jsou rozsáhlé malby na stěnách připomínajících jeskyni a vystavuje se tu kamenné jádro města. I mnohé jiné stanice jsou v organickém stylu jeskyní, což jim dodává zvláštní atmosféru.


Mnichovská U-Bahn

Mnichovská U-Bahn

Mnichovská U-Bahn

Mnichovská U-Bahn

Mnichovská U-Bahn

Mnichovské metro začalo jezdit v roce 1972 a velice rychle se rozrostlo po celém městě a má nyní 98 stanic. Díky svému pozdějšímu vzniku mohl se Mnichov poučit z chyb jiných podzemek a dal vybudovat prostorné stanice. Zatímco první stanice byla docela skromná, je architektura nových stanic odvážná. Některé stanice jsou výjimečné, jako např. barevná Dulferstrasse navžená Peterem Lanzem a Jürgenem Rauchem nebo Westfriedhof s osvětlením od Ingo Maurera.


Metro v Bilbau

Bilbao

Bilbao

Bilbao


Metro v Bilbau je zcela výjimečné mezi všemi ostatními, protože bylo navrženo a projektováno jako celek. Všechny stanice jsou dílem kanceláře Foster and Partners, která použila dramaticky zakřivené formy k vytvoření jedinečného vzhledu městské infrastruktury. Uvnitř stanic je prostor tak velký, jak to jen šlo díky zachování plné výšky a šířky tunelů. Nad zemí má každá stanice zaoblený prosklený vstup, ne nepodobný lastuře, které domácí obyvatelé nazývají „fosteritos“.


Bund Sightseeing Tunnel v Šanghaji

Šanghaj

Šanghaj

Šanghaj


Šanghajský vyhlídkový tunel není metro v technickém slova smyslu, spíše krátký dopravník o délce pouhých 647 metrů, který spojuje čtvrti Bund a Pudong. Cestující je po celou dobu bombardován světelnými efekty, hudbou a dalšími zvláštními efekty, které mění přepravu v něco zcela mimořádného. 


Stanice metra v Dubaji

Dubaj

Dubaj

Dubaj


V Dubaji je jedna z nejmladších podzemních drah na světě (byla otevřena teprve v září roku 2009) a je automatizovaná. Červená trasa má deset stanic a je prvním dokončeným úsekem plánovaného metra. Patří k ní stanice navržená kanceláří AEDES. Mezinárodní kancelář byla vybrána, aby navrhla 47 stanic nového systému včetně dvou objektů depa. Zmíněná stanice má zaoblenou střechu s malými okny, kterými dovnitř proudí světlo. Ikonická stavba je pouze začátkem série stanic, které posunou hranice architektury metra.


Iidabashi — stanice tokijského metra

tokyo - iidabashi station

tokyo - iidabashi station

tokyo - iidabashi station

tokyo - iidabashi station


Tokijské metro je jedním z nejrušnějších na světě a je známé svou architekturou. Nejnovější linka Oedo se chlubí několika velice zajímavými stanicemi, například Iiabashi, kterou navrhli Makoto Sei Watanabe Architects. Stanice byla postavena v roce 2000, má výrazné oblé fasádní obklady z masivní oceli a skla. Uvnitř stanice jsou četné designové prvky, jako třeba geometrická světlezelená skulptura podél eskalátorové šachty. Stanice je zajímavá také procesem návrhu — digitálně generovanými tvary.


Praha — linka A

Praha

Praha


Pražské metro má stanice formované ve velkém rozpětí stylů. Linka A je zajímavá výrazným kovovým obložením, které dává stanicím futuristický vzhled. Každá stanice linky A má různě barevné hliníkové obkládačky, opakované v konkávně konvexním vzoru. Obklady pokrývají stěny podél trati a strop. Tato jemná variace od stanice ke stanici poskytuje cestujícím navigaci a vede je po jejich cestě.
(Doplněno Stavbaweb:  informace o nejnovějších stanicích metra v Praze
včetně fotografií naleznete zde)

Komsomolskaja v Moskvě

Moskva

Moskva


Moskevská Komsomolskaja je jednoznačně nejpracněji provedená stanice. Vznikla v roce 1930 a jsou v ní velké lustry, štuky v klenbách a arkádové vstupy k vlakům. Klasický styl dává stanici palácový vzhled, což není k vidění v žádném jiném metru. Stanice se může pochlubit ručně malovanými freskami.


Stanice Museum v Torontu

toronto - museum station

toronto - museum station

Většina stanic metra v Torontu je tradičních, jedna rekonstruovaná stanice však vyniká. Museum se nachází přímo pod budovou Royal Ontario Museum, jež bylo nedávno rozšířeno Danielem Libeskindem. V nové stanici jsou obyčejné sloupy nahrazeny jinými ve formě napodobenin muzejních sbírek, včetně např. egyptského sarkofágu, totemu nebo mayské sochy. Stěny stanice jsou obloženy hliníkovými panely, do nichž jsou vyřezána písmena s názvem stanice a za nimi lez „objevit“ hieroglyfy. Ze stanice je přímý vstup do muzea.


Drassanes v Barceloně

barcelona — drassanes station

barcelona — drassanes station

barcelona — drassanes station

Stanici Drassanes nedávno nedesignovala španělská kancelář ON-A Arquitectura. Návrh je založen na konceptu, který má stanici připodobnit projíždějícím vlakům. Bílý beton pokrývá stěny a měkce se zahýbá na podlahu, která je z materiálu odolného vůči vibracím. Strop je v kontrastu ke stěnám černý, pouze protínán světelnými trubicemi Ostatní chodby stanice mimo vlastní nástupiště jsou obloženy mozaikami z výrazně zvětšených dlaždic v různých sytých barvách.


Washington DC

washington DC

washington DC

washington DC

washington DC

washington DC


Toto metro je druhé největší v USA po New Yorku a má celkem 86 stanic. Mnoho z nich navrhoval chicagský architekt Harry Weese, který studoval u Alvara Aalta.Weeseho návrhy pro washingtonské metro jsou ztělesněním brutalismu v architektuře — sestávají z velkých betonových forem a opakujících se prvků. Nejvíce je to patrné na klenutých stropech, které se opakují v mnoha stanicích. Podzemní tunel je obložen zakřivenými betonovými bloky s prohlubněmi uprostřed, a vytvářejí tak repetitivní vzor.


Montreal

montreal

montreal

montreal

montreal

montreal


Metro v Montrealu vznikalo podle pařížského vzoru, ale při jeho nedávném rozšíření vznikly jedinečné návrhy a umělecké „site specific“ instalace. Metro je v Kanadě nejdelší, má čtyři linky s celkem 68 stanicemi. Na rozdíl od měst, která se snaží vybrat jen jediného architekta pro všechny stanice, v Montrealu dávají přednost větší variabilitě a dělají soutěž na každou jednotlivou stanici. Výsledkem je rozdílná série projektů, které představují různé architektonické styly a vize. Navíc se metro v Montrealu zaměřuje na projekty umění na veřejnosti. Takřka všude se nacházejí sochy, vitráže a nástěnné malby od quebeckých umělců.


Porto

porto

porto

porto

porto


Metro v Portu na severu Portugalska bylo otevřeno v roce 2002 a má 68 stanic úzkokolejné dráhy. Tento nový přepravní systém byl postaven najednou, sestává z pěti linek, které většinou vedou po povrchu nebo nad úrovní ulic. Většinu stanic navrhli portugalští architekti Edouardo Souto de Moura a Alvaro Siza. Konstrukce jsou zcela současné, používají jako materiál sklo, ocel a beton a v mnoha stanicích jsou důležité i skleněné dlaždice v tlumených odstínech. Celý systém metra má jednotný jazyk, ale každá stanice je něčím specifická. Například Campo 24 de Agosto včleňuje studnu ze 16. století přímo do návrhu stanice.


Janov

janov

janov

janov


Italský přístav má vlastní metro, které má jen jednu linku se sedmi stanicemi, které obsluhují 600 tisíc obyvatel města. Bylo otevřeno v roce 1990 a od té doby se jen pomalu rozšířilo. Pět stanic navrhoval slavný architekt Renzo Piano. Díky technickým a topografickým podmínkám má každá stanice projektovaná Pianem svou jedinečnou stopu, i když některé prvky se pravidelně opakují kvůli jednotě systému. Nástupiště, vstupy a nápisy mezi tyto opakující se prvky patří. Architekt použil oválné nosníky z děrované oceli a sklo, prostor stanic je tak vzdušný a světlý.


Paříž

Paříž

Paříž

Paříž


Pařížské metro je jedno z nejslavnějších na světě. Je vrcholnou výzvou navštívit všech 300 stanic na šestnácti linkách systému. Většina stanic má tunelové prostory s obloženými stěnami, ale některé porušují pravidlo svou neobvyklou architekturou, jako například stanice Arts et Métiers, které jsou východiskem k návštěvě Musée des arts et métiers na povrchu. Poprvé byla tato stanice otevřena v roce 1904 a o devadesát let později nedesignovaná Belgičanem Francoisem Schuitenem, autorem mnoha komiksů. Schuiten využívá jako východiska díla Julese Verna a odívá je do jazyka tzv. steam punku. Stanice má stěny obložené pláty s nýty, malá kulatá okénka a velká soukolí u stropu, takže připomíná vnitřek továrny. Všude je užita měď, což stanici dodává teplý oranžový nádech.


Vancouver

Vancouver

Vancouver

Vancouver


Vancouverské metro nemá podobu systému obsluhujícího především staré centrum města, jako je to většinou, ale je vlastně nadúrovňovou železniční sítí zvanou skytrain, která je v provozu od roku 1985. Spojuje centrum Vancouveru s předměstími. Nadúrovňová nástupiště toto metro odlišují od ostatních podzemních drah. Oceněný byl návrh stanice od Busby Perkins + Will, která se svým hladkým křivočarým pláštěm ze dřeva, oceli a skla stala místní ikonou. Ke stanici patří i most pro pěší nad magistrálou pod ní. Prosklené stěny a světlíky ve stanici chrání cestující před nepříznivým počasím. Ve dne vpouštějí do prostoru světlo, v noci objekt stanice září do okolí.


Lisabon

Lisabon

Lisabon

Lisabon

Lisabon

Lisabon


Lisabonská Gare do Oriente byla navržena španělským architektem Santiago de Calatravou. Není to jen stanice metra, ale také vlakové nádraží, autobusový terminál a obchodní centrum. Stanice byla otevřená v roce 1998 a brzy se stala nejrušnější stanicí metra na světě. Budova stanice nese mnoho stop Calatravova rukopisu, jako například prosklený obloukový skelet střešní konstrukce a velké oblouky, jako markýzy nad hlavními vstupy. Rozlehlé betonové chodby spojují různé části stanice a mají také zakřivené tvary.



Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Doprava/infrastruktura

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
 
© 2007–2018 Business Media CZ, s. r. o.