Are we architects? — Yanze Wang

Are we architects? — Yanze Wang

(5. 12. 2019) Přednáška v Brně 10. prosince 2019

 
 
 
 

Are we architects? — Yanze Wang

KDY: 10. prosince 2019, 18:00 hod
KDE: FA VUT, Poříčí 273/5, Brno

Fakulta architektury Vysokého učení technického v Brně zve na přednášku architektky Yanze Wang „Evoluce a revoluce v architektonickém vzdělávání v Číně (1920–1990)“, která je součástí přednáškové série „Jsme architekti? O vzdělávání, architektonické profesi a institucionální kritice“. Akce se uskuteční v úterý 10. prosince v 18:00 v přednáškové místnosti A118 na Fakultě architektury, Poříčí 5, Brno. Přednáška bude v angličtině.

YANZE WANG: EVOLUCE A REVOLUCE V ARCHITEKTONICKÉM VZDĚLÁVÁNÍ V ČÍNĚ (1920–1990)
Historie architektonického vzdělávání v Číně je podstatnou součástí modernizace architektonické disciplíny v zemi. Schéma vývoje, které vychází z pravdy a logiky historie, bude důležitým odkazem na výzvy současného architektonického vzdělávání.
Architektonické vzdělávání v Číně vychází z akademismu, klasického vzdělávacího modelu pařížské Školy výtvarných umění [École des Beaux-Arts]. Model byl zkombinovan s vysokoškolským vzdělávacím systémem a zformován systematickým a efektivním paradigmatem k výchově architektů ve Spojených státech a později v Číně. Nicméně pod vlivem sociální reformy byl tento model architektonického vzdělávání považován za synonymum konzervatismu a byl postupně nahrazen modernismem. Mělo se za to, že tento model bránil modernizaci architektonického vzdělávání. Cílem výzkumu bylo obnovit důvěru v historická fakta bez předsudků a ukázat pozitivní přínos akademismu v architektonickém vzdělávání v Číně. Zabývá se také proměnami institucionálního systému a vědomostního rámce a čínských školách architektury s rostoucím významem konceptu Čínské architektury.

Yanze Wang je architektka a výzkumnice, dokončila doktorské studium na Škole architektury na Jihovýchodní univerzitě v Nankingu v Číně. Zaměřuje se na architektonické vzdělávání a pedagogiku., především na vývoj architektonického vzdělávání v Číně. Získala stipendium na GSAPP na Kolumbijské univerzitě v New Yorku a Škole designu na Pensylvánské univerzitě ve Filadelfii. Byla výzkumnou asistentkou na Škole architektury na Čínské zniverzitě v Hongkongu. Mezi její články a publikace např. patří Pure Design: A Transitional Case of American Architectural Education in the Early 20th Century (2019), Beaux-Arts Composition and Its Evolution in China's Architectural Education (2018), Essence of the Beaux-Arts: A Critical Interpretation of Its Modernity (2018), Study on the Revival of Beaux-Arts Research in the 1970s of the United States (2017) a mnoho dalších. Byla asistentkou kurátora výstavy Vzestup modernity: první generace čínských architektů na Pensylvánské univerzitě v Muzeu Ťiang-su (2017) a Power Station of Art v Šanghaji (2018). Podílela se na mnoha architektonických projektech a v roce 2017 spoluzaložila studio Trim Architecture Group (TAG), které v Číně realizovalo několik projektů.

JSME ARCHITEKTI? O VZDĚLÁVÁNÍ, ARCHITEKTONICKÉ PROFESI A INSTITUCIONÁLNÍ KRITICE

V posledních patnácti letech je vzdělávání architektů vystaveno dvojímu tlaku. Jeden směr pramení z rekalibrace institucionálního rámce vysokého školství a je spojen s tím, co je někdy označováno jako „výzkumný obrat“. Na zvyšující se požadavky a výkon ve výzkumu školy architektury a designu reagovaly mlhavě artikulovaným přístupem nazývaným „research by design“ (výzkum skrze navrhování). Tento „úskok“ zřetelně ukazuje na epistemologický předěl mezi architekturou a metodologicky ukotvenějšími vědeckými obory, které provádějí výzkum bez přívlastků. Ve své podstatě stejný problém, který ale tentokrát přichází z vnějšku, je obvykle formulován jako problém teorie a praxe. Tento směr kritiky často poukazuje na odtažitost architektonického vzdělávání od reálných problémů a aplikovatelnost architektonického výzkumu do reálného života. Otázka relevance je přesně tím akupunkturním bodem, který spojuje pochybnosti o vztahu akademie a architektonické praxe, potažmo pochybnosti o relevanci architektonické profese pro současnou „Společnost“. Tímto postupem se z epistemologické otázky o podstatě architektonické výuky a výzkumu stává otázka ontologická: Jak se jako architekti vztahujeme k okolnímu světu a jakou roli v něm chceme hrát?

Přednášková série „Jsme architekti? O vzdělávání, architektonické profesi a institucionální kritice“ se koná za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, statutárního města Brna a Nadace české architektury.

podle podkladů pořadatele


Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

6. 8. 2020 16:56:21

Re: Nový koncertní sál v Ostravě

Byť to bude vypadat trochu přízemně, ale nemohu najít investiční náklady. Mělo by to být 2 mld. Kč. Jistě díky dobrému rattingu, jak nám sděluje primátor, si město může dovolit dost vysoké půjčky, zejména když uvážíme, že mezi investice s účastní rozpočtu města patří i parkovací plochy P+R, nový kampus-dílčí sportovně vzdělávací areál Ostravské Univerzity na Černé louce, stavba Černé kostky (technická knihovna) naproti Domu kultury v podzemními parkovišti a postupná modernizace tramvajových tratí v celém obvodu města s dodávkou nových švýcarských tramvajových souprav (jsou skvělé). Zatím jsem nečetl souhrnný investiční plán na příští roky s tím, jak se budou tyto úvěry splácet, a jak jsou plánovány příjmy města. Jak se s tímto neúplným výčtem (chybí několik miliardových akcí pro sport a další společenské účely, např. v Krásném Poli nebo v bývalém areálu Ostravské rafinérie u Fifejd) velkých akcí porovná pokus prosadit tragické prodloužení tramvajové trati od Slovanu kolem Duhy až ke Globusu a s tratí kolidující projektově rozpracovaný Severní spoj od D1 do Poruby. To nemá veřejnost tušení. A má ho Magistrát, tedy ambiciózní primátor? Není už postaveno nebo nachystáno dost památníků, které nám budou jeho "Macurovskou éru "vlády nad městem navždy připomínat? Musí to vše snad i dobré, co napáchal, zhatit jednou zbytečnou investicí i proti potřebám města a proti zásadnímu nesouhlasu dotčených městských obvodů v Porubě? I za cenu obrovského zadlužení města na roky dopředu? Doufám, že ho okolnosti včas zastaví, aby přestal vyhazovat peníze města na předem ztracenou a jasně hloupou akci, jako je tato tramvajová trať ke Globusu skrz plně urbanizované a přírodně skvěle stabilizované prostředí 3 městských obvodů! Jediným motivem k rozjetí této monstrakce v roce 2017 byl dnes již propadlý příslib 1,5 mld. Kč z evropských fondů. Dnes to hodlá primátor financovat jinak, ale možná sám neví, jak. Osobně si myslím, že ten záměr bude nakonec zrušen. Investovaných 30 až 40 milionů Kč do přípravy stavby město hravě odepíše. To jsou přece drobné proti již výše uvedeným stavbám.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz