Aréna na Náměstí Republiky

Aréna na Náměstí Republiky

(20. 10. 2008)

 
 
 
 

Aréna na Náměstí Republiky

JAN HORKÝ, diplomní projekt 2005

NÁVRH KLÍČOVÉHO DOMU PRO DEFINOVÁNÍ PROSTOROVÉHO URČENÍ NÁMĚSTÍ REPUBLIKY

Emil Přikryl

NÁMĚSTÍ REPUBLIKY, JEHO PLÁN A KÁMEN, zasluhuje úvod delší:
Konstatování 2006
PLÁN celku měl předcházet bez rozmyslu provedené stavbě Hypobanky. Stejný PLÁN měl — a logicky by zabránil — předcházet vzniku nesmyslné ulice V celnici. (Jen malý dům mezi Templovou a Rybnou brání, aby její nebezpečná přímka zasáhla závěr chrámu Týnského). Stejný PLÁN měl rozhodnout o způsobu zacházení s pozemkem kasáren a zabránil by molochu za jejich fasádou vznikajícím i ničení právě nalezené archeologické zprávy o slávě Prahy. Jeden plán: PLÁN NÁMĚSTÍ REPUBLIKY. Nikdy nebyl zpracován. Staví se bez! (Soutěž na zadláždění náměstí, jako nesmyslný způsob jeho vymezení, ovšem vypsána byla.)
Východisko zadání: diplomy AVU 1994
Plán Náměstí Republiky jsme tehdy brali jako úkol zděděný a povinný. Proti nectnosti nevnímat význam slov (náměstí) a zapomínat na závazky z toho plynoucí (Republiky, i pomník TGM). S přesvědčením, že PLÁN je prostředek k organizaci toho prázdna, že PLÁN situace musí předcházet soutěži na Hypobanku, která se připravovala. Proto i symposium na toto téma, v tom roce, na AVU. Zbytečně. Práce dokončená na AVU v roce 1994 dvěmi regulacemi Náměstí Republiky: diplomními projekty Sylvy Matějkové a Mojmíra Pukla. (viz Architekt 16,17/1994, str.1, 10, 11).
Katalyzátorem řešení pak plán Jana Novotného pro umístění českého divadla a regulaci kasáren na tehdejším náměstí Josefském z roku 1851. Těžko uchopitelný prostorový konglomerát Náměstí Republiky se náhle, umístěním objemu divadla z návrhu Novotného, srovná a uspořádá do formace tří jasně čitelných městotvorných útvarů. Ta, tedy toto trojprostoří, pak pomáhá podpořit prostorovou koncentraci a určenost nejenom sebe samé, ale i celého obvodu Starého Města v rytmu uzlových míst a symetrii tušené vzhledem k náměstí Václavskému. (Např. podobnost Špalíčku u ulice 28. října a špalku nového, např. zjevená rovnováha náměstí Jungmannova na straně Národní třídy — rameni obvodu kratším — s formací tří nově vzniklých na straně Příkopů — rameni obvodu delším).
Srovnejte dnešní stav (2006) s regulacemi Matějkové a Pukla (1994). Znovuobjevili Novotného kámen úhelný a vygenerovali práce mistrovské. Kreslili Ideální plán. Srovnávejte.
Potřeba klíčového domu prostorové definice, přes nepříznivý vývoj situace, zůstavá.
Jeho návrh byl úkolem. Zadání představovaných projektů vycházelo z regulace návrhu Puklova. Je více v intenci Novotného solitéru. ÚHELNÉHO KAMENE. Jeho konkrétní formy jsme hledali. Má schopnost ustředit i situaci dnešní. A katalyzovat důležitější události, nežli je sám. Ať jako „pražský palác“ či nová AVU (zadání viz obr 6) či aréna, divadlo vzoru 1851. Mimochodem „žehlička“ či ryba Mojmíra Pukla skvěle náměstí hmotově dirigující v jeho regulačním plánu by jistě zasloužila času k stejnému propracování.

JAN HORKÝ, diplomní projekt 2005
Škola architektury Prof. Emila Přikryla, AVU, Praha
Oponent Václav Králíček


Podle názvu by to mělo být náměstí. Tento prostor však původně žádným náměstím nebyl. Byl to prostor, do kterého se sbíhaly cesty vedoucí k Prašné bráně — vstupu do Starého Města. Byla to dopravní křižovatka. Tento neorganizovaný, rostlý charakter města je zde patrný dodnes. Jde spíše o soustavu několika menších, vzájemně propojených prostorů s více těžišti. Jedná se tedy o jedno náměstí? Je to poslední nezregulované místo v historickém centru města. Chápeme-li náměstí Republiky jako součást okruhu kolem Starého Města začínajícího u Národního divadla a končícího Revoluční ulicí, tedy okruhu staroměstských hradeb, pak právě ulice V celnici, ústící do náměstí Republiky, nejvíce narušuje kompaktnost a uzavřenost tohoto celku.
Slovo „republika“ je v názvu od té doby, kdy se náměstí mělo stát reprezentativním místem 1. Republiky (1918-1938). Republika se však v tomto prostoru neprojevila. Název Náměstí Republiky rozhodně nevyjadřuje dnešní stav.
Doprava tu má navrch před chodcem. Různé ostrůvky a parkoviště prostor znejasňují, návštěvník neví, zda se pohybuje na silnici, nebo na bezpečném chodníku.
Poslední velký dům, budova banky HVB, prostoru také nepomáhá, autoři se pravděpodobně nezabývali celým prostorem náměstí Republiky, ale pouze „zalepili“ díru na konci ulice Na Poříčí.
Nový dům stojí mezi kasárnami Jiřího z Poděbrad a domovním blokem z přelomu 19. a 20. stol. Má v tomto prostoru zvláštní postavení, pozici jakéhosi špalíčku. Rozděluje náměstí do několika menších prostorů: 1) Hybernské náměstí před Prašnou bránou — není třeba řešit; 2) vzniká Rybný trh — prostor před Kotvou — tím je prostor také dokončen; 3) pomáhá definovat vlastní náměstí Republiky, je prvním krokem k jeho nápravě, počítá s další dostavbou podél ulice V celnici, s dostavbou kláštera U Hybernů a bývalé fary u kostela sv. Josefa. Definování okolních prostorů — prázdna — je důležitým úkolem nového domu, řeší to, co nová budova banky zřejmě nepovažovala za podstatné.
Kreslím divadlo do půdorysu Jana Novotného, vkládám do místa slavné divadelní sály a pozoruji, jak se v tomto místě chovají. Srovnávám jejich velikosti s mou stopou. Vejde se tam i Palladiovo divadlo ve Vicenze, Prozatímní divadloâ?¦ Obdivuji řecké divadlo pro jeho jasnou a jednoduchou formu. Z divadla v Epidauru vytvářím dům na Náměstí Republiky. Antické divadlo je omezeno stopou ve městě, je otevřené a triviální.
Nechci vytvořit tradiční divadelní prostor, vždyť pražské centrum je plné divadelních sálů. Nechci se zabývat klasickou divadelní typologií, vždyť každá doba přináší své „totální divadlo“. Zajímá mě podstata divadla: 1) být součástí společnosti, prožívat zážitek společně. Vnímat společnost kolem sebe a vědět, že jsem vnímán i já. 2) Vstupem do sálu vcházím do světa iluze, hranice mezi realitou a iluzí je jasná, čitelná a ostrá. 3) Nemusím sledovat pouze divadelní hru, ale jako divadlo můžu chápat i burzu, renesanční pitvu lidského těla, prostor před Fontánou di Trevi v Římě.
Vytvářím arénu — velký sál s kulatými konci a ochozy, sedí na náměstí a můžu do něj vstoupit přímo z ulice. Je určen pro společné vnímání zážitku (přednášky, taneční zábavy, koncertu, happeningu), funguje po celý den i jako uzavřené náměstí. Je to prostor veřejný. Aréna Republika — věc veřejná.



Publikováno ve stavbě č. 2/2006

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Projekty

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře
 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz