Barrandovské terasy
Barrandovská 1/165, 152 00 Praha 5 - Barrandov
(13. 10. 2016) Na Barrandově byla zahájena
rekonstrukce stávajícího objektu Barrandovské terasy a znovu započata výstavba
nových budov.
Barrandovské terasy
Dne 31. srpna
2016 obdržela společnost Barrandovské terasy a.s. stavební souhlas s provedením rekonstrukce
stávající budovy Maxe Urbana. Hlavním záměrem projektu je citlivá rekonstrukce
objektu včetně obnovy restaurace s vyhlídkovou věží tak, aby se opět stal
dominantou Barrandova. Předpokládá se, že v objektu vzniknou dvě
restaurace. Byla rovněž obnovena výstavba dvou nových budov, se kterými projekt
počítá.
Nultá etapa
byla započata 15. září 2016. V jejím rámci dojde k odstranění dodatečně
vystavených prvků a nových povrchů na fasádě, odstranění kabřincového obkladu,
demontáži kovového přístřešku nad vstupem i dřevěné nástavby na severozápadním
rohu historické přístavby a k odstranění dodatečně provedených úprav vnitřních
povrchů. V interiérech historické budovy budou oškrabány tapety a latexové
výmalby, bude definitivně opraven střešní plášť na hlavní budově a věži,
stávající vrstvy střešního pláště budou odstraněny a nahrazeny novou
konstrukcí. Dále byla obnovena výstavba dvou nových budov. Jedná
se o hotel apartmánového typu, který bude kopírovat původní hadovitý půdorys
teras, a o moderní apartmánový komplex na ostrohu v severní části teras.
Rekonstrukcí
stávajícího objektu byl pověřen Ing. arch. Ondřej Kukral, který se podílel na
řadě odbornou veřejností výborně hodnocených rehabilitací významných staveb.
Jedná se například o rekonstrukci památkově chráněného objektu Nový zámek v
Ratboři u Kolína od arch. Jana Kotěry (dnes Hotel Chateau Kotěra), spolupráci
na rehabilitaci památkově chráněné secesní stavby Okresního domu prof. arch.
Jana Kotěry (dnes hotel Okresní dům) a především na rekonstrukci bývalé
Cyrilometodějské záložny vyprojektované prof. Ing. V. Fischerem, situované na
Zelném trhu v centru Brna (dnes hotel Grandezza Luxury Palace).
Vypracováním
projektu dvou nových staveb bylo pověřeno renomované brněnské studio Kuba &
Pilař architekti. Akad. arch. Ladislav
Kuba a Ing. arch. Tomáš Pilař byli za své progresivní návrhy a realizace
mnohokrát oceněni, mimo jiné také v české soutěži pro architekty Grand Prix
architektů – v roce 2002 za knihovnu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
v Brně a v roce 2009 za areál Fakulty chemicko-technologické a tělovýchovná
zařízení Univerzity Pardubice. V současné době patří mezi nejoceňovanější české
ateliéry. Spojení dosavadních výsledků spolupráce s Ing. arch. Kukralem a jedné
z nejuznávanějších architektonických kanceláří Kuba & Pilař architekti je
zárukou jedinečnosti rekonstrukce Barrandovských teras.
Na návrhu interiéru restaurací, které se ve stávajícím objektu plánují,
pracuje dvojice interiérových designérů Václav Novák a Petra Nováková –
Ondreičková. Vizuální umělkyně Petra Nováková – Ondreičková se stejně jako její
manžel soustředí na návrhy interiérů, design nábytku, prostorové instalace a
filmovou architekturu. V roce 2012 získala ocenění Grand Prix Bienale
slovenského umenia. „K výtvarnému pojetí interiéru přistupuji jako
k prostorové instalaci. Ráda pracuji s použitým materiálem protknutým
historií. Nábytku vdechuji nový život prostřednictvím konfrontace s novými
tvary,“ říká designérka. „Zkušenosti s rekonstrukcí památkových objektů mě
utvrdily v názoru, že je nutné přistupovat k zadáním této povahy
s úctou. Moji tvorbu nejlépe vystihují tři slova – respekt, úcta a
hravost,“ dodává Václav Novák.
Provozovatelem
obou restaurací ve stávajícím objektu Barrandovských teras bude Robert Chejn,
který na projektu spolupracuje jako konzultant a budoucí nájemce restaurací již
13 let. „V přízemí vyroste velká prvorepubliková restaurace a ve vedlejší
části pak moderní podnik s mezinárodní kuchyní,“ říká Robert Chejn. V
minulosti působil jako šéfkuchař ve věhlasných restauracích U Mecenáše a U Vladaře, stál také u zrodu restaurací La
Provence, kterou pět let provozoval, a malostranského podniku Bazaar. Má za
sebou i bohaté zahraniční zkušenosti. Od roku 2004 provozuje hotel s restaurací
Chateau Kotěra v Ratboři u Kolína.
Historie objektu
Barrandovské terasy
Stavba na
Barrandovských terasách byla realizována z iniciativy bratří Václava a Miloše
Havlových v letech 1929 – 1930. Řadí se k nejvýznamnějším stavbám funkcionalistické
architektury. Autorem projektu byl známý architekt Max Urban (1882 - 1959),
který rovněž navrhl objekt nedalekých filmových ateliérů a celkové urbanistické
řešení vilové čtvrti Barrandov (1927 – 1929). Urban byl také kameramanem i
filmovým podnikatelem a jeho manželka Anny Ondráková známou filmovou hvězdou.
Prostředí nad městem a meandrem Vltavy bylo ideální k uskutečnění celého
projektu.
Inspirací
stavby na skalním masivu byl restaurační pavilon Cliff House na ostrohu nad
Tichým oceánem u San Franciska, který kdysi Max Urban navštívil. Nautické
motivy jsou patrné na celé stavbě – terasy, rampová schodiště, zaoblená nároží,
pásová okna. Suterén budovy tvořila kuchyně se zázemím, přízemí hlavní
restaurace, denní bar, velký taneční sál, přípravny, sociální zázemí a terasa.
V prvním patře se nacházela další restaurace, taneční sál, letní diskotéka,
sociální zázemí a balkon. Druhé až čtvrté patro bylo zřízeno nad menší částí
půdorysu ve formě věže, přičemž ve dvou spodních patrech byly kanceláře,
nejvyšší patro pak tvořila krytá terasa.
Barrandovské
terasy byly prohlášeny kulturní památkou v roce 1988. Jejich technický stav
tomu však zdaleka neodpovídal. Během 70. let docházelo často k necitlivým
opravám a úpravám interiéru, po listopadu 1989 se staly centrem diskoték a
útulkem bezdomovců. Důsledky byly fatální – v říjnu 2001 vyhořel Trilobit bar,
který se stal ve 30. a 40. letech jedním z nejoblíbenějších míst schůzek
pražské smetánky. Okolí pak zpustlo a zarostlo vzrostlými nálety a křovisky.
O společnosti
Barrandovské terasy a.s.
Michalis Dzikos
dlouhodobě podniká v oblasti realit a developmentu. V pozici
investora stojí za řadou úspěšně realizovaných projektů ve Středočeském,
Libereckém, Hradeckém a Jihomoravském
kraji. Do společnosti Barrandovské terasy vstoupil v únoru 2003, kdy byl usnesením Městského soudu v Praze zapsán jako
předseda představenstva Barrandovské terasy, a.s. se sídlem Barrandovská 165/1,
Hlubočepy, 152 00 Praha 5.
tisková zpráva
Majitel chce Barrandovské terasy s hotelem otevřít za tři roky
(ČTK) - Za tři roky by měly podle plánů majitele ožít kdysi slavné Barrandovské terasy. Funkcionalistická budova z roku 1928 od architekta Maxe Urbana se začala po dlouhých letech opravovat v polovině září. V objektu mají vzniknout dvě restaurace. Původní stavbu doplní novostavba hotelu, který by měl pomoci projekt zaplatit. Novináře o tom dnes jako zástupci investora informovali architekti, kteří na opravě a novostavbě pracují. Cenu, kterou do záchrany někdejší slavné stavby investuje, majitel, liberecký podnikatel Michalis Dzikos, nezveřejnil.
Podle starších úvah Dzikosova někdejšího spolupracovníka Jaromíra Hrdličky má jít o investici mezi 200 až 500 miliony korun. Dzikos se specializuje na opravy architektonických památek první republiky a zrekonstruoval například Mandelíkovu vilu u Kolína na hotel Chateau Kotěra, v Brně přestavěl někdejší banku na Zelném trhu na Hotel Grandezza. Na něm Dzikos spolupracoval s architektem Ondřejem Kukralem, který připravil také rekonstrukci Barrandovských teras.
V úvodní etapě rekonstrukce byly odstraněny dodatečně vystavěné prvky, nástavby nebo kabřincový obklad, v interiéru latexové výmalby či tapety. Kukral dnes uvedl, že veškeré úpravy se dějí v souladu s památkáři. Historická budova ale nebude pietně restaurována, jiná budou muset být nejen z důvodu velkého hluku kolem stavby třeba okna, nutná je vzduchotechnika a další úpravy, pro zamýšlený provoz nezbytnými.
Po opravě a zprovoznění historického objektu vyroste v těsném sousedství novostavba dvoupodlažního hotelu. Její projekt pochází od renomovaného studia Kuba Pilař architekti. Zničený bar Trilobit obnoven nebude. Dzikos areál vlastní prostřednictvím firmy Barrandovské terasy od roku 2001 a rozjezd rekonstrukce avizoval už několikrát. Stavební povolení má od roku 2011, projekt je z roku 2004. Apartmánový hotel se bude skládat ze dvou budov, jedna má kopírovat původní tvar teras, druhá bude stát na samé špičce ostrohu, uvedl dnes architekt Ladislav Kuba.
"Je to docela obtížné zadání, protože veřejnost má Barrandovské terasy zažité v původní podobě jako kultovní výletní restauraci s venkovními terasami. V této prvorepublikové podobě dnes ale už nemohou fungovat, protože okolí se naprosto změnilo - dříve klidné místo uprostřed přírody je dnes doslova obklíčeno frekventovanými komunikacemi, takže hluk znemožňuje pobyt na venkovních terasách. Proto také restaurace přestala fungovat," řekl ČTK už dříve k projektu Kuba. "Místo má spoustu omezení. Náš hlavní problém byl, jakou formou naplnit požadavky investora a jaký vztah by měla mít dostavba k původní restauraci," uvedl.
Památkáři se s nevratným budoucím zastavěním venkovní části teras neradi smiřovali. Vedoucí územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu Ondřej Šefců však už dříve uznal, že opravit jen restaurační objekt asi nebylo reálné - několik investorů od takového nápadu ustoupilo. Důležité ale podle něj je, že objekt, který je kulturní památkou, bude zachráněn, byť za cenu přístavby v okolí.
Původní budova by měla zůstat přístupná veřejnosti, včetně kdysi slavné Francouzské restaurace. Měla by z ní ale být restaurace česká, v druhé, kde byla dříve kavárna, pak lehčí bistro s mezinárodní kuchyní. Obě restaurace bude provozovat šéfkuchař Robert Chejn, který od roku 2004 provozuje hotel s restaurací Chateau Kotěra.
Pod novostavbou hotelu zřejmě ještě nějakou dobu budou stát zarůstající ruiny skokanské věže, protože se nepodařilo nalézt společné řešení pro kdysi propojené areály teras a bazénu mezi skalami pod terasami. Bazén nefunguje už od 50. let 20. století. Pozemek pod skálou patří manželce Ivana Havla, bratra bývalého prezidenta Václava Havla.
Doplněno Stavbaweb:
Vzkříšení Barrandovských teras
(rozhovor se Zdeňkem Lukešem a Davidem macháčkem)
Kam se vydat: Terasy Barrandov (včetně fotogalerie)
Praha neznámá - Terasy Barrandov – areál nostalgických vzpomínek (podrobně popsaná historie včetně rozsáhlé fotogalerie současného stavu)
Barrandov1928.cz - Barrandovská 1/165 (historie a rozsáhlá fotogalerie původního stavu)
Barrandovské terasy - Wikipedie
Související zprávy:
Barrandovské terasy 13.5.2016
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Barrandovské terasy
Barrandovská 1/165
152 00 Praha 5 - Barrandov
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

6. 12. 2023 12:39:42
Re: Šťastný Hlavák
Přestože brutalistní stavby v centru zrovna nemusím, protože většinou nemají žádnou návaznost na okolí, v tomto případě je to jiné. Hala se skrývá pod úrovní magistrály a pohled na Fantovu budovu je odkrytý. To je to hlavní, co by mělo být zachováno. Pergola mezi parkem a vstupní halou je nesmysl, provozně nic nevyřešila. Jen překáží pohledu na historickou památku, ubírá vnitřní prostor a poskytuje další prostor bezdomovcům a holubům. Nevím, jak náročná by byla oprava a úprava vnitřního uspořádání současné haly, ale jediné, co by stačilo přidat, by byly přístřešky na nové tramvajové zastávce.
5. 12. 2023 22:51:11
Re: Šťastný Hlavák bez Dánů !
Nepamatuji se, že by nějaká vafle vydržela dlouho ...
5. 12. 2023 14:08:18
Re: Šťastný Hlavák
Je jasné, že je celý návrh je věcí úplatků! Nechť je veřejnost komplexně seznámena KDO VYPSAL SOUTĚŽ, KDO JMENOVAL POROTU A JACÍ ODBORNÍCI V NÍ BYLI???? A uvidíme, jak je to z průhledností celé akce................
4. 12. 2023 18:39:15
Re: Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Ještě - pro nás chudé duchem - mi prosím udělejte pořádek v tom, kdo jsou ti odborníci, kteří jediní mají správný pohled na věc a kteří jediní mají být vyslyšeni. A co nastane v případě, že tomu tak bude. Přivítala bych jmenný seznam, abych neztrácela čas s těmi ostatními tutany, kteří koncipovali zadání, kteří marnili čas zpracováním soutěžních návrhů a kteří je hodnotili. Proč tápat v temnotách alternartiv, když jsou tu odborníci, kteří mají ve všem jasno!
4. 12. 2023 18:13:52
Re: Re:Ne - Šťastný Hlavák.
Jsem zvědav, zda prostesty odborníků dojdou vyslyšení, a nedopadne to jako s rohovou budovou Opletalovy na Václaváku. Tam sice památkáři a moudří lidé neobstáli, prohráli, ale nakonec zde ta nová nová budova není žádné kulturní strašidlo, jako Europalác u Můstku.
4. 12. 2023 18:10:33
Re: Re: Šťastný Hlavák.
Díky Karle, to jsou správná slova!
4. 12. 2023 18:09:36
Re: Re: Fibonacci.
Řekl bych že s tím mohu souhlasit. A co radní města? Hlaváček nerozhoduje sám, ti ostatní jsou jistě svéprávní.
4. 12. 2023 17:05:26
Re:Ne - Šťastný Hlavák
Výsledná studie je důkazem naprostého nepochopení potřeb obyvatel a cestujících, jak ze strany soutěžících, tak ze strany zadavatele. Nádraží v zásadě vyhovuje dnešním potřebám /mimo pokladen , které ale v době on line prodejů ztrácí důležitost/. Nevyhovuje" Šervůd " před nádražím, ten však návrh neřeší, ba naopak ho gigantickým otevřeným přístřeškem zhoršuje. Navržená dřevostavba nepatří do místního prostředí, a to bez toho, zda je zde památkový objekt - Fantova budova původního nádraží - kterou přístřek výrazně zakrývá. České dráhy by měly řešit jiné problémy a né se zabývat urbanismem, kterému nerozumí. Bohužel to platí i pro Magistrát. l
4. 12. 2023 15:54:06
Re: Šťastný Hlavák
Likvidace stávajícího objektu je nepřijatelné barbarství a pitomost. v 80. letech jsem nakreslil pro Sial Fantovu budovu Praha hl. n. v měřítku 1/100 u příležitosti studie i s modelem zastřešení jižního předpolí a napojení na Vinohrady. Tak, jak je propojen na severu s Žižkovem, je rozvoj na jih jediné možné řešení. Chybí diskuze o smyslu věcí. Centrum Prahy je Václavské náměstí, k němu se přiblížit, dává smysl. Vykročení na západ je krokem do tmy. Je na čase řešit problémy tady a teď. Dánové nemohou chápat Genia Loci místa.
4. 12. 2023 15:31:48
Re: Fibonacci
Jediné nazvání, které návrh může unést, je NEŠŤASTNÝ HLAVÁK. Žádné přirozené propojení sadů a Fantovy budovy není. Jde o uměle vytvořený uzel bez přirozených a tradičních návazností na tradiční prostor. Ve vizualizacích, které snesou vše, na rozdíl od následujících uživatelů, schází již pouze ženy v burkách a islámská mešitka. Výraznou osobností návrhu je "architekt" HŘIB architekt Hlaváček. Měla by se rozvinout diskuze, kdo a jakým způsobem byla soutěž vyhlášena a kdo ji posuzoval!? T.j. kdo nese zodpovědnost za plýtvání z prostředky z peněz občanů - daňových poplatníků. HRŮZA hrůzoucí...........
4. 12. 2023 15:03:18
Re: Fibonacci
Moc milé, příjemné, hezké s citlivým měřítkem k okolí. Prima.
1. 12. 2023 11:56:55
Re: Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány.
Zkusila jsem je spočítat. 41?
30. 11. 2023 18:18:37
Re: Tituly Stavba roku 2023 byly rozdány
Čím více cen, TÍM LÉPE a ještě radostněji. Ať se v tom konsument - laik - vůbec nevyzná.......
28. 11. 2023 12:37:04
Re: Bazén na Lochotíně je po rekonstrukci, s obklady RAKO
Od 8- 18 let jsem plaval 3 hodiny denně, 6-7 v 25m bazénu v Riegrových sadech a 17-19 v Podolí, celou dobu mě provázel pocit chladu, což takhle zkusit používat teplé barvy obkladů? Ideál jsem nalezl v 5*hotelu Radisson v Golden Bay na Maltě.S pozdravem Ing. arch. Karel Doubner tel. (+420) 603 433 611 Zbraslavská 35/7 CZ-159 00 Praha 5 Malá Chuchle Autorizace v ČKA 00078 DOUBNER spol. s r. o. IČ 62909231 ID datové schránky 64v2537 https://www.facebook.com/architekt.doubner; www.doubner.cz;
22. 11. 2023 12:26:45
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Skvělý text. A jeho poslání je zřejmé. Organismus města, jeho nemoci, potenciály, ambice jsou asi tak "jednoduché", jako fungování organismu člověka. Problém je v tom, že máme tendenci jejich problémy rozdělit a nevidět věci v souvislostech. To je až příliš složité. Takže kardiolog neřeší klouby. A fungování a prspektivu města vytváří kdo? Politici? Aktivistická veřejnost? Developeři? Památkáři? Urbanisté IPR-u? Odpověď je tak prostá: všichni ve vzájemné diskusi a střetech. A zjednodušit to fak nejde. Na jasná a věčná parciální pravidla jednotlivých skupin zapomeňme...
21. 11. 2023 18:15:44
Re: Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží.
Zdravím kolego! Délka článku odpovídá cíli-sumarizuje (v roce 2018!) širokou-"roztěkanou"- diskuzi/reakce po té, co projekt z ateliéru Yahy Hadid vyhrál. Snažili jsme zachytit/popsat názory k vítěznému projektu a zároveň ukázat co stanoviska/názory spojuje i rozděluje a s jakými důsledky. Odtud ta tématizace do 8 bodů a délka článku. Ale máte pravdu - web vyžaduje kratký úderný text. Nicméně prosíme o schovívavost: Text pro google-generaci jsme přece jen respektovali aspoň uplatněním oxfordských odstavců - tak se to dělá mimo ČR. Myslíme, že naše stanovisko/názor formulovaný dnes (listopad 2023) - po významné realizaci projektu atd.- bychom pro potřeby/nároky webu zvládli do jednoho odstavce na něco přes půl plus stránky. Ale to nebyl cíl našeho článku v roce 2018!
21. 11. 2023 09:18:31
Re: Terminál hromadné dopravy Nová Paka
To se povedlo. Díky.
16. 11. 2023 15:11:48
Re: Teorie: Komplex budov u Masarykova nádraží
Co nám chtěli autoři říci, se složitě dohledává, protože tak odborný text, kde skáčí z jednoho tématu pro příklad do jiného, je dost náročně rozklíčit. To abychom zjistili, co by mohlo nebo mělo následovat. Myslím, že to mnoho čtenářů nebude bavit tak dlouho, aby dočetli celý článek. Stálo by za to k tomu dopsat dovětek, co má být cílem souboru staveb se zachováním ducha místa a tvarosloví podle Zahy Hadid a jak to bude propojeno s tou zmíněnou budoucně dokončenou magistrálou sever-jih. Bude?
14. 11. 2023 22:09:41
Re: Dřevěné školky globálním trendem
Můžete mi, prosím, říct, jak je dřevo povrchově ošetřeno, aby neztratilo své přirozené vlastnosti? Protože jinak neporovnáváte zděné omítané stavby se dřevem, ale s nějakým povrchovým materiálem dřevostavby.
14. 11. 2023 21:59:27
Re: Recenze: Lávka nad rozbouřeným průtahem
Děkuji autorům článku za skloňování genia loci. To už je dnes vzácné, takže mě to potěšilo.