Barrandovské terasy
Barrandovská 1/165, 152 00 Praha 5 - Barrandov
(13. 10. 2016) Na Barrandově byla zahájena
rekonstrukce stávajícího objektu Barrandovské terasy a znovu započata výstavba
nových budov.
Barrandovské terasy
Dne 31. srpna
2016 obdržela společnost Barrandovské terasy a.s. stavební souhlas s provedením rekonstrukce
stávající budovy Maxe Urbana. Hlavním záměrem projektu je citlivá rekonstrukce
objektu včetně obnovy restaurace s vyhlídkovou věží tak, aby se opět stal
dominantou Barrandova. Předpokládá se, že v objektu vzniknou dvě
restaurace. Byla rovněž obnovena výstavba dvou nových budov, se kterými projekt
počítá.
Nultá etapa
byla započata 15. září 2016. V jejím rámci dojde k odstranění dodatečně
vystavených prvků a nových povrchů na fasádě, odstranění kabřincového obkladu,
demontáži kovového přístřešku nad vstupem i dřevěné nástavby na severozápadním
rohu historické přístavby a k odstranění dodatečně provedených úprav vnitřních
povrchů. V interiérech historické budovy budou oškrabány tapety a latexové
výmalby, bude definitivně opraven střešní plášť na hlavní budově a věži,
stávající vrstvy střešního pláště budou odstraněny a nahrazeny novou
konstrukcí. Dále byla obnovena výstavba dvou nových budov. Jedná
se o hotel apartmánového typu, který bude kopírovat původní hadovitý půdorys
teras, a o moderní apartmánový komplex na ostrohu v severní části teras.
Rekonstrukcí
stávajícího objektu byl pověřen Ing. arch. Ondřej Kukral, který se podílel na
řadě odbornou veřejností výborně hodnocených rehabilitací významných staveb.
Jedná se například o rekonstrukci památkově chráněného objektu Nový zámek v
Ratboři u Kolína od arch. Jana Kotěry (dnes Hotel Chateau Kotěra), spolupráci
na rehabilitaci památkově chráněné secesní stavby Okresního domu prof. arch.
Jana Kotěry (dnes hotel Okresní dům) a především na rekonstrukci bývalé
Cyrilometodějské záložny vyprojektované prof. Ing. V. Fischerem, situované na
Zelném trhu v centru Brna (dnes hotel Grandezza Luxury Palace).
Vypracováním
projektu dvou nových staveb bylo pověřeno renomované brněnské studio Kuba &
Pilař architekti. Akad. arch. Ladislav
Kuba a Ing. arch. Tomáš Pilař byli za své progresivní návrhy a realizace
mnohokrát oceněni, mimo jiné také v české soutěži pro architekty Grand Prix
architektů – v roce 2002 za knihovnu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
v Brně a v roce 2009 za areál Fakulty chemicko-technologické a tělovýchovná
zařízení Univerzity Pardubice. V současné době patří mezi nejoceňovanější české
ateliéry. Spojení dosavadních výsledků spolupráce s Ing. arch. Kukralem a jedné
z nejuznávanějších architektonických kanceláří Kuba & Pilař architekti je
zárukou jedinečnosti rekonstrukce Barrandovských teras.
Na návrhu interiéru restaurací, které se ve stávajícím objektu plánují,
pracuje dvojice interiérových designérů Václav Novák a Petra Nováková –
Ondreičková. Vizuální umělkyně Petra Nováková – Ondreičková se stejně jako její
manžel soustředí na návrhy interiérů, design nábytku, prostorové instalace a
filmovou architekturu. V roce 2012 získala ocenění Grand Prix Bienale
slovenského umenia. „K výtvarnému pojetí interiéru přistupuji jako
k prostorové instalaci. Ráda pracuji s použitým materiálem protknutým
historií. Nábytku vdechuji nový život prostřednictvím konfrontace s novými
tvary,“ říká designérka. „Zkušenosti s rekonstrukcí památkových objektů mě
utvrdily v názoru, že je nutné přistupovat k zadáním této povahy
s úctou. Moji tvorbu nejlépe vystihují tři slova – respekt, úcta a
hravost,“ dodává Václav Novák.
Provozovatelem
obou restaurací ve stávajícím objektu Barrandovských teras bude Robert Chejn,
který na projektu spolupracuje jako konzultant a budoucí nájemce restaurací již
13 let. „V přízemí vyroste velká prvorepubliková restaurace a ve vedlejší
části pak moderní podnik s mezinárodní kuchyní,“ říká Robert Chejn. V
minulosti působil jako šéfkuchař ve věhlasných restauracích U Mecenáše a U Vladaře, stál také u zrodu restaurací La
Provence, kterou pět let provozoval, a malostranského podniku Bazaar. Má za
sebou i bohaté zahraniční zkušenosti. Od roku 2004 provozuje hotel s restaurací
Chateau Kotěra v Ratboři u Kolína.
Historie objektu
Barrandovské terasy
Stavba na
Barrandovských terasách byla realizována z iniciativy bratří Václava a Miloše
Havlových v letech 1929 – 1930. Řadí se k nejvýznamnějším stavbám funkcionalistické
architektury. Autorem projektu byl známý architekt Max Urban (1882 - 1959),
který rovněž navrhl objekt nedalekých filmových ateliérů a celkové urbanistické
řešení vilové čtvrti Barrandov (1927 – 1929). Urban byl také kameramanem i
filmovým podnikatelem a jeho manželka Anny Ondráková známou filmovou hvězdou.
Prostředí nad městem a meandrem Vltavy bylo ideální k uskutečnění celého
projektu.
Inspirací
stavby na skalním masivu byl restaurační pavilon Cliff House na ostrohu nad
Tichým oceánem u San Franciska, který kdysi Max Urban navštívil. Nautické
motivy jsou patrné na celé stavbě – terasy, rampová schodiště, zaoblená nároží,
pásová okna. Suterén budovy tvořila kuchyně se zázemím, přízemí hlavní
restaurace, denní bar, velký taneční sál, přípravny, sociální zázemí a terasa.
V prvním patře se nacházela další restaurace, taneční sál, letní diskotéka,
sociální zázemí a balkon. Druhé až čtvrté patro bylo zřízeno nad menší částí
půdorysu ve formě věže, přičemž ve dvou spodních patrech byly kanceláře,
nejvyšší patro pak tvořila krytá terasa.
Barrandovské
terasy byly prohlášeny kulturní památkou v roce 1988. Jejich technický stav
tomu však zdaleka neodpovídal. Během 70. let docházelo často k necitlivým
opravám a úpravám interiéru, po listopadu 1989 se staly centrem diskoték a
útulkem bezdomovců. Důsledky byly fatální – v říjnu 2001 vyhořel Trilobit bar,
který se stal ve 30. a 40. letech jedním z nejoblíbenějších míst schůzek
pražské smetánky. Okolí pak zpustlo a zarostlo vzrostlými nálety a křovisky.
O společnosti
Barrandovské terasy a.s.
Michalis Dzikos
dlouhodobě podniká v oblasti realit a developmentu. V pozici
investora stojí za řadou úspěšně realizovaných projektů ve Středočeském,
Libereckém, Hradeckém a Jihomoravském
kraji. Do společnosti Barrandovské terasy vstoupil v únoru 2003, kdy byl usnesením Městského soudu v Praze zapsán jako
předseda představenstva Barrandovské terasy, a.s. se sídlem Barrandovská 165/1,
Hlubočepy, 152 00 Praha 5.
tisková zpráva
Majitel chce Barrandovské terasy s hotelem otevřít za tři roky
(ČTK) - Za tři roky by měly podle plánů majitele ožít kdysi slavné Barrandovské terasy. Funkcionalistická budova z roku 1928 od architekta Maxe Urbana se začala po dlouhých letech opravovat v polovině září. V objektu mají vzniknout dvě restaurace. Původní stavbu doplní novostavba hotelu, který by měl pomoci projekt zaplatit. Novináře o tom dnes jako zástupci investora informovali architekti, kteří na opravě a novostavbě pracují. Cenu, kterou do záchrany někdejší slavné stavby investuje, majitel, liberecký podnikatel Michalis Dzikos, nezveřejnil.
Podle starších úvah Dzikosova někdejšího spolupracovníka Jaromíra Hrdličky má jít o investici mezi 200 až 500 miliony korun. Dzikos se specializuje na opravy architektonických památek první republiky a zrekonstruoval například Mandelíkovu vilu u Kolína na hotel Chateau Kotěra, v Brně přestavěl někdejší banku na Zelném trhu na Hotel Grandezza. Na něm Dzikos spolupracoval s architektem Ondřejem Kukralem, který připravil také rekonstrukci Barrandovských teras.
V úvodní etapě rekonstrukce byly odstraněny dodatečně vystavěné prvky, nástavby nebo kabřincový obklad, v interiéru latexové výmalby či tapety. Kukral dnes uvedl, že veškeré úpravy se dějí v souladu s památkáři. Historická budova ale nebude pietně restaurována, jiná budou muset být nejen z důvodu velkého hluku kolem stavby třeba okna, nutná je vzduchotechnika a další úpravy, pro zamýšlený provoz nezbytnými.
Po opravě a zprovoznění historického objektu vyroste v těsném sousedství novostavba dvoupodlažního hotelu. Její projekt pochází od renomovaného studia Kuba Pilař architekti. Zničený bar Trilobit obnoven nebude. Dzikos areál vlastní prostřednictvím firmy Barrandovské terasy od roku 2001 a rozjezd rekonstrukce avizoval už několikrát. Stavební povolení má od roku 2011, projekt je z roku 2004. Apartmánový hotel se bude skládat ze dvou budov, jedna má kopírovat původní tvar teras, druhá bude stát na samé špičce ostrohu, uvedl dnes architekt Ladislav Kuba.
"Je to docela obtížné zadání, protože veřejnost má Barrandovské terasy zažité v původní podobě jako kultovní výletní restauraci s venkovními terasami. V této prvorepublikové podobě dnes ale už nemohou fungovat, protože okolí se naprosto změnilo - dříve klidné místo uprostřed přírody je dnes doslova obklíčeno frekventovanými komunikacemi, takže hluk znemožňuje pobyt na venkovních terasách. Proto také restaurace přestala fungovat," řekl ČTK už dříve k projektu Kuba. "Místo má spoustu omezení. Náš hlavní problém byl, jakou formou naplnit požadavky investora a jaký vztah by měla mít dostavba k původní restauraci," uvedl.
Památkáři se s nevratným budoucím zastavěním venkovní části teras neradi smiřovali. Vedoucí územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu Ondřej Šefců však už dříve uznal, že opravit jen restaurační objekt asi nebylo reálné - několik investorů od takového nápadu ustoupilo. Důležité ale podle něj je, že objekt, který je kulturní památkou, bude zachráněn, byť za cenu přístavby v okolí.
Původní budova by měla zůstat přístupná veřejnosti, včetně kdysi slavné Francouzské restaurace. Měla by z ní ale být restaurace česká, v druhé, kde byla dříve kavárna, pak lehčí bistro s mezinárodní kuchyní. Obě restaurace bude provozovat šéfkuchař Robert Chejn, který od roku 2004 provozuje hotel s restaurací Chateau Kotěra.
Pod novostavbou hotelu zřejmě ještě nějakou dobu budou stát zarůstající ruiny skokanské věže, protože se nepodařilo nalézt společné řešení pro kdysi propojené areály teras a bazénu mezi skalami pod terasami. Bazén nefunguje už od 50. let 20. století. Pozemek pod skálou patří manželce Ivana Havla, bratra bývalého prezidenta Václava Havla.
Doplněno Stavbaweb:
Vzkříšení Barrandovských teras
(rozhovor se Zdeňkem Lukešem a Davidem macháčkem)
Kam se vydat: Terasy Barrandov (včetně fotogalerie)
Praha neznámá - Terasy Barrandov – areál nostalgických vzpomínek (podrobně popsaná historie včetně rozsáhlé fotogalerie současného stavu)
Barrandov1928.cz - Barrandovská 1/165 (historie a rozsáhlá fotogalerie původního stavu)
Barrandovské terasy - Wikipedie
Související zprávy:
Barrandovské terasy 13.5.2016
Základní informace o objektu
Kategorie
Novostavby
Barrandovské terasy
Barrandovská 1/165
152 00 Praha 5 - Barrandov
Komentáře ke článku
Registrace k zasílání newsletteru
Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

17. 5. 2022 14:38:55
Re: Knihovna Petra Hájka
Dobrý den,na první pohled až nepřátelské k člověku...vězeňská atmosféra....přeju ať je to jen na fotce a nikoliv ve skutečnosti
11. 5. 2022 20:57:09
Re: Re: Koncept řetězové výstavby.
Přesně tohle mě napadlo taky.
11. 5. 2022 20:53:50
Re: Studenti navrhli nové využití Strahovského stadionu
Kotviště vzducholodí, to je přece úžasný nápad.
8. 5. 2022 20:56:33
Re: Koncept řetězové výstavby
Souhlsím s předchozími. Urbanismus -kromě zahrádek, mj. velmi připomíná koncepci koncentračních táborů, + většího tábora v Letech. Náves, občanská vybavenost =absence. Obyvatelé rozeznají domy jen podle čísla.
5. 5. 2022 20:29:12
Re: Koncept řetězové výstavby
Přidávám se k předchozím hodnocením. Ten koncept je neuvěřitelně pomýlený. Ani vesnice, ani město, nuda stále stejných uniformních domů se stále stejnými k ničemu nepoužitelnými předzahrádkami, tedy použitelnými jen jako parkoviště. O tom, že v prostředí by se měli mít možnost pohybovat lidé, o tom není ani zmínka. Baťovské domečky proti tomu jsou ukázkou promyšlené architektury. Takovýchto kobercových náletů nudných domů už je v této zemi snad dost, nemusí přibývat další. Má-li celek působit harmonicky, tak to, co představují vizualizace, má k harmonickému prostředí hodně daleko. Prostě špatně je to celé od počátku. Možná to má výhody pro stavební firmu či pro developera, Ale architektura to není.
5. 5. 2022 18:30:32
Re: Koncept řetězové výstavby
stejné a nic nového jako před x lety v Anglii
5. 5. 2022 17:11:05
Re: Koncept řetězové výstavby - nuda bez kapky kreativity
Souhlasím s předchozím kritickým hodnocením uniformity celku. Nějak mi to mentálně připomíná urbanismus panelové výstavby podle co nejdelších jeřábových drah z konce reálného socializmu.
5. 5. 2022 15:36:24
Re: Koncept řetězové výstavby
Nelíbí. Příliš se drží uniformity.
29. 4. 2022 15:40:51
Re: Re: Stodola Loubí.
Ale aspoň je to střecha s přesahem a stodola má dvoje vrata. Tak když spadne lavina na jedné straně, tak nejspíš na druhé netaje. A kdyby ano, tak je to přece rekreační objekt a zůstane se vevnitř :-) Mě spíš napadlo, že posuvná vrata na stodolách měla dost výhod.
29. 4. 2022 15:10:48
Re: Architektura jako věc veřejná: Městští architekti, městské a...
Městští architekti/architektky mají maximálně takový vliv, jaký má město. To znamená, že v územním plánování mohou mít vliv na zastupitelstvo a v řízeních stavebních úřadů maximálně jednat za město jako účastníka řízení - a bez změny postavení obcí z účastníka na dotčený orgán se nic nezmění. Mimochodem, proto také nedává smysl, proč se starostové tak brání vzniku centrálního stavebního úřadu - jak mohou tvrdit, že by přišli o vliv, když na druhou stranu tvrdí, že přece podle zákona žádný nemají, že systémová podjatost neexistuje? Proč se raději nechtějí stát dotčeným orgánem? A tím by mohla vzniknout i část pracovní náplně městských architektek a architektů.
28. 4. 2022 15:50:14
Re: Re: Stodola Loubí.
Řekl bych, že stodola včetně krovu už na místě v dlouhodobém horizontu úspěšně stojí.
28. 4. 2022 14:51:02
Re: Stodola Loubí
Pěkné. Jen mě mrzí, když u těchto rekonstrukcí vidím (a není to poprvé), že si nikdo nevšimne konstrukčních nedomyšleností (možná už přítomných v původním stavu). Zde je chybné statické schema plných vazeb krovu a stavba může fungovat jen díky lehké krytině bez sněhových zachytávačů, což ovšem neznamená, že v nějakém dlouhodobějším horizontu nezačne mít problémy.
22. 4. 2022 09:12:30
Re: Re: Rodinný dům v Bylnici.
Dobrý den, sklad je uzavřen mechanicky posuvnými dveřmi. Dveře jsou uzamykatelné...
21. 4. 2022 16:51:32
Re: Rodinný dům v Bylnici
Dobrý den, jak je prosím řešeno zavírání skladu 1.09? Děkuji.
16. 4. 2022 20:49:48
Re: Dům pro fotografa
Pořád mě udivuje móda hladkých střech bez přesahu, tady navíc umocněná absencí protisněhových zábran. Zajímala by mě zkušenost majitelů, jestli jim ze střechy nepadají laviny a jestli neníčí fasádu
15. 4. 2022 11:17:51
Re: Re: Modernizace interiéru nákupního centra PALLADIUM.
Je vidět, že se obchodníci po dvou letech nářků na covid vzpamatovali velmi rychle a vyhazují peníze za úplně zbytečné a v tomto případě nevkusné investice. Vstupní eskalátor opravdu evokuje vstup do veřejného domu, přehlídka použitých materiálů v interiéru připomíná Čapkovu pohádku o pejskovi a kočičce jak připravovali dort...
12. 4. 2022 17:04:22
Re: Modernizace interiéru nákupního centra PALLADIUM
Takový mišmaš tvarů a barev (podlaha, židle, lustry na 2. foto) se hned tak nevidí. V tak psychedelickém prostoru by mě rozbolela hlava hned u vchodu a těžko bych tam mohla zůstat dost dlouho na to, abych se najedla. On vlastně už ten růžový vstup evokuje úplně jiná očekávání, než jídlo.
12. 4. 2022 16:26:49
Re: Rodinný dům u Plzně
To je opravdu nevkusný tvar a pojednání štítových stěn! Je vidět, do jaké dekadence se propadá česká drobná architektura pro individuální bydlení! Krásné domy hned tak neuvidíte. A ti mladí noví architekti jsou ještě vychvalováni za podobná "díla"!
7. 4. 2022 16:35:13
Re: Re: Re: Rekonstrukce Pragerovy „kostky“ v areálu Emauzy.
Oprava: ta ulice se jmenuje Pod Slovany.
7. 4. 2022 16:23:21
Re: Re: Rekonstrukce Pragerovy „kostky“ v areálu Emauzy.
Od toho kostela k ulici Na Slovanech nějaké schody vedou. Je tam vidět i branka. To by stačilo jen opravit a zpřístupnit. Jenže to je stejně jen trasa pro turisty. Tomu chodníku, co chybí mezi Palackého a Karlovým náměstím když potřebujete do nemocnice, stojí v cestě MPSV a žádný průchod přes CAMP ho nemůže plnohodnotně nahradit.