Baumit Ionit

Baumit Ionit

(26. 3. 2020) Čerstvý vzduch pro vaši domácnost a kancelář

   
 
 
 
 

Baumit Ionit

Zdravé bydlení je dnes základním kamenem kvalitního života lidí. Proto dnes klade společnost Baumit obrovský důraz na materiály, které svojí podstatou a složením k tomuto cíli jasně směřují. Absolutní novinkou a ve své podstatě světovým unikátem na poli materiálů prokazatelně zlepšujících kvalitu vzduchu v interiéru je produktová řada Baumit Ionit – interiérová barva a stěrka nové generace. 

Kouzlo záporných iontů
Na úplný začátek je asi dobré připomenout, proč právě kvalita vzduchu v interiéru je pro lidský organismus tolik prospěšná? Odpověď je v tomto případě velmi jednoduchá, protože téměř 90 % svého času trávíme v uzavřených prostorách a kvalita vzduchu v interiéru tak velmi ovlivňuje naše fyzické i psychické zdraví. Dáme-li do vzájemného protikladu pobyt ve vydýchané místnosti za zvukového doprovodu ventilátoru osobního počítače či klimatizační jednotky a dýchání čerstvého vzduchu doprovázeného šuměním vody přírodního vodopádu, bude asi volba v setrvání na zvoleném místě zcela jasná. „V přírodě velmi vnímáme mnohem příjemnější dýchání, které se následně projevuje na naší klidné mysli. Dochází totiž k celkovému okysličení lidského organismu. Málokdo však ví, že onen efekt zdravého dýchaní je dosažen množstvím záporně nabitých částic vzduchu,“ vysvětluje Ing. Tomáš Korecký, Ph.D., produktový manažer ve společnosti Baumit a dodává: „Právě ty se nejvíce vyskytují ve volné přírodě a jejich celkové množství je násobeno například v blízkosti již zmíněných vodopádů, v lese, jeskyních či po vydatné bouřce.“ Největším nepřítelem těchto pro organismus tolik potřebných záporně nabitých iontů jsou právě syntetické materiály v místnosti nebo přístroje rušící elektrické pole (obrazovky, monitory, klimatizace a další zařízení). Naproti tomu doslova léčebný účinek záporných iontů prokázali ve své studii pánové Erwin Neher a Bert Sakmann, kteří za předloženou studii s názvem „Funkce iontových kanálů v buňkách“ získali v roce 1991 Nobelovu cenu v oblasti fyziologie a medicíny. Pozitivní zkušenosti záporně nabitých částic vzduchu se potvrzují i při léčbě dětských pacientů s dýchacími potížemi například v Císařské jeskyni v Moravském krasu. V Česku se řadí k oblastem s vysokým výskytem záporných iontů také Beskydy s okolím Třinecka a Jablunkova. A právě snaha o maximální zvýšení koncentrace záporně nabitých částic v prostředí interiéru stojí také za novým výrobním programem Baumit Ionit, který aktuálně představuje dva základní produkty - vysoce paropropustnou minerální barvu Baumit IonitColor a také minerální stěrku Baumit IonitSpachtel.  

Dvojí benefit
Při vývoji obou zmíněných produktů se využilo principu pohybu a vzájemné interakce velkého množství pozitivních a negativních nábojů na povrchu, který tudíž nemá elektrický náboj a je neutrální. Pokud však na stěnu naneseme dvě až tři vrstvy barvy Baumit IonitColor začne povrch díky obsaženým minerálům přitahovat molekuly vodní páry, které se následně vlivem působení silového pole separují a vracejí se v podobě vzdušných iontů zpět do prostoru. Tento proces tvorby vzdušných iontů je neustálý a lze ho jednoduše přirovnat například k funkci magnetu. Výsledkem tohoto fyzikálního jevu je poté výrazné zvýšení koncentrace zdraví prospěšných záporných iontů s pozitivním vlivem na regeneraci buněk v lidském organismu, stabilizaci srdeční a dýchací činnosti a celkové zklidnění nervového systému člověka. Proto se jedná v tomto případě o velmi vhodné prostředí pro astmatiky, alergiky, případně i revmatiky. Vedle toho dochází rovněž ke změně poměru polarizovaných vzdušných iontů ve prospěch těch „zdravých“ záporných. Předepsanou aplikací interiérové minerální barvy Baumit IonitColor ve dvou až třech vrstvách dosáhneme navíc dalšího pozitivního jevu. Ionizované částice vzduchu totiž na sebe vážou prach a pyl. Zvyšuje se tak jejich hmotnost a tím poměrně rychle padají k zemi, což zamezuje jejich případnému vdechnutí. Mezi přednosti této minerální barvy pro interiéry patří i fakt, že je umožněna její jednoduchá aplikace v podstatě na jakýkoliv povrch kromě sádrové omítky. Chceme-li však ještě výrazně zvýšit účinek této speciální barvy, nabízí Baumit její kombinaci se stěrkou pod názvem Baumit IonitSpachtel, která je vhodná pro minerální omítky, beton a také sádrokarton. Jedná se o vysoce paropropustnou stěrku nabízející často žádané dokonale hladké povrchy.       

Koncentrace ve hře čísel
Pokud chceme shora teoreticky popsaný proces tvorby záporných iontů ověřit v praxi, nezbývá než se pustit do světa číselných hodnot. K základní orientaci by měly sloužit přibližné hodnoty koncentrace záporných iontů (měřené v jejich počtu na cm3), a to v různých typech prostorů:

Vzduch v městském bytě 50 – 100 iontů/cm3
Vzduch na ulici ve městě 100 – 500 iontů/cm3
Vzduch v lese nebo u moře 1000 – 5000 iontů/cm3
Vzduch u vodopádů 10000 – 50000 iontů/cm3    
Vzduch po bouřce 10000 – 50000 iontů/cm3              

V souvislosti s těmito hodnotami je důležité zmínit, že každé navýšení o 200 až 300 iontů/cm3 je pro celkový zdravotní efekt poměrně významné. Pozornosti by však při měření neměl uniknout ani tzv. Index unipolarity, který je stanoven poměrem kladných a záporných iontů v místnosti. A zatímco v přírodě s obecně vyšším množstvím záporných iontů se tento index pohybuje v rozmezí 1,13 – 1,25, městské prostředí s větším počtem kladných iontů vykazuje hodnotu 4 a někdy i vyšší. Již zmíněnou schopnost vazby volných polétavých částic na vyprodukované vzdušné ionty a tím jejich rychlejší pohyb k zemi dokumentují také zajímavá čísla, která prezentovala německá vědecká organizace Fraunhofer Institut. Měření koncentrace polétavých částic se provádělo v intervalu 60 a 90 minut a porovnávalo běžnou interiérovou barvu s výrobkem Baumit IonitColor. Bylo prokázáno, že u běžné barvy byla po jedné hodině zjištěna koncentrace polétavých částic ve vzduchu na úrovni 40 % v porovnání s 5 % u barvy IonitColor. Ještě výraznější rozdíl nastal po opakovaném měření za dalších 30 minut, kdy u běžné barvy byla naměřena koncentrace polétavých částic ve vzduchu stále na úrovni 38 %, avšak místnost opatřená minerální barvou Baumit IonitColor vykazovala po stejném čase pouze 1% koncentraci. Je tedy logické, že například u lidí s dýchacími potížemi je správnou volbou pro zdravý vzduch v interiéru aktuální produktová novinka společnosti Baumit. 

Cestou vlastního měření
Chceme-li dnes zjistit reálné účinky výrobků z řady Baumit Ionit měřením koncentrace záporných iontů v konkrétním místě, je možné se obrátit na specializované instituce (např. Státní zdravotní ústav) nebo postačí k tomu účelu speciální měřicí přístroj tzv. ionmetr. Jeden takový přístroj si pořídila rovněž společnost Baumit ČR pro vlastní interní měření. Při nedávném posuzování účinku barvy Baumit IonitColor v bytě na okraji Prahy bylo nejprve provedeno měření v dětském pokoji s běžnou omítkovou barvou. Zde byla zjištěna koncentrace záporných iontů v hodnotě 310 iontů/cm3. Ve druhém dětském pokoji, kde byl proveden nátěr dvou vrstev výrobku IonitColor bylo nejprve provedeno vyvětrání prostoru, po kterém byla naměřena hodnota pouze 180 iontů/cm3. Následné měření v již uzavřeném dětském pokoji dosáhlo po 40 minutách hodnoty koncentrace záporných iontů ve výši neuvěřitelných 930 iontů/cm3, což se kvalitou a zdravím takového vzduchu velmi blíží pobytu ve volné přírodě. 

I proto bychom měli při volbě materiálů v interiérech novostaveb nebo při rekonstrukcích zvážit použití právě výrobků z řady Baumit Ionit. Vedle standardního zpracování a klasického balení minerální barvy Baumit IonitColor (14 l kbelík) i stěrky Baumit IonitSpachtel (15 kg pytel) přináší oba produkty do našeho života to úplně nejdůležitější – tolik potřebný faktor zdravého bydlení. 

Podobných měření a referenčních staveb má společnost Baumit stále více, a proto se k tomuto zajímavému tématu ještě v budoucnosti vrátí.
tisková zpráva Baumit

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

24. 3. 2020 17:03:00

Re: Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje

K polemice a selhávání dialogu nad pražskou metropolí čili o obtížné cestě od polemiky k dialogu Dialog se nekoná, v tom se shodneme. Tristní shoda. O to víc, že přitom v řadě věcí s článkem K. Bečkové a R. Šváchy (Polemika o panoramatu a mrakodrapech pokračuje. STAVBA, 27. roč., 2020, č, s, ) souhlasíme. I v tom, co nám navzdory liteře a smyslu našeho příspěvku vytýkají. Míjíme se a o to šlo a jde. Předporozumění, uzavírání se do jednoho společenství stejně smýšlejících a dogma vylučují dialog. Zásadní otázky, které jsme položili, tak zůstávají na pořadu dne: Může se v metropoli – Praze – stavět a rozvíjet – v souladu se světovými trendy, aniž by ztrácela na své identitě? A když se rozvíjela po staletí, proč to má být právě v naší době fatálně nemožné? Může se vést, jsme schopni a ochotni vést, produktivní dialog nejen mezi dvěma stranami – mezi architekty a památkáři, ale mezi společností, památkáři, historiky, architekty a urbanisty? Dialog o balancování mezi tím, co je historicky dané, vzácné a tím, co může být novým vkladem, přínosem pro Prahu? Tyto otázky zůstávají na pořadu dne. Co dialogu brání? Odpověď K. Bečkové a R. Šváchy: „Nenastává tak moment hypolepse, ukázněného navázání na argumenty protivníka, jaký za podmínku skutečného dialogu pokládá historik Jan Assmann. Domníváme se, že bez takové hypolepse se debata o Praze nikam nepohne a všichni zůstanou zakopaní ve svých dosavadních pozicích.“ Neospravedlňuje se tímto zvláštním odkazem na teze historika ranných kultur a civilizací egyptologa Assmana sama nemožnost dialogu? Navrhujeme radikální zjednodušení přes otázku - co je jádrem toho, co ničí podstatu dialogu v daném případě o architektuře a perspektivách Prahy Přidržíme se definice Jeana Lacroix. Dialog vyžaduje vzájemnost porozumění, tj. musím pochopit názorového protivníka, pochopit ho lépe než si rozumí on sám. To vyžaduje vystavit se síle jeho názorů, procítit je silněji než on sám. S rizikem, že se mé vlastní názory odkryji jako slabší. Bez metodologické sympatie není dialogu. To nám v diskuzích, polemikách – a především v možném dialogu nad tématem perspektiv Prahy chybí. Opravdu vychází selhání a nemožnost skutečného dialogu o pražské metropoli z toho, že „autoři textů, totiž architekti nejsou zvyklí přesně reagovat na názory druhých, jak to musejí praktikovat vědci“? (R. Švácha v „EAM. Euroamerické myšlení 1936-2011“, R. Švácha, M. Sršňová, J Tichá (eds.), str. 33, srv. i násl.)? Pochybujeme. Ona zdůrazňovaná hypolepse, zdisciplinované navazování na myšlenky a teze druhých, je důležitá, patří ke kultuře dialogu i v soudobé společnosti; dialog není mince, kterou si dám jako výhru do kapsy, je to cesta k společnému nalézání argumentů a „pravdy.“ Z toho nemůže být nikdo ostrakizován pro nedostatečnou hypolepsi, ani architekt, ani historik či teoretik, ani památkář, ani expert, ani veřejnost – dokonce i ta na sociálních sítích. Stav dialogu je jedním z měřítek vyspělosti demokratické společnosti. Jakub Heidler, Oldřich Ševčík

20. 3. 2020 15:24:36

Re: Re: Re: Re: Obnova mariánského sloupu v Praze.

Koukám Luščinole, že jsi opravdu vytrvalý, to není až zas tak obdivuhodná vlastnost, spíš svědčí o tvé omezenosti. Tvoje hraní si na světaznalého všeználka je ovšem v zásadě velmi zábavné, zejména v dnešní smutné době. Tvůj poslední výlev je zajímavý mimo jiné tím, že asi se neumíš pořádně vyjadřovat ani v jednom jazyce a se snažíš předstírat znalosti angličtiny, což v tvých vlastních očích má vytvářet pocit jakési morální nadřazenosti. Strašně se pleteš a poučovat mě o významu slov nebo o tom co co znamená je asi stejně pádné, jako tvoje bláboly o tom sloupu. Nějaký ten překlep se mi v mobilu stane, na rozdíl od tebe podobné věci "vyřizuji" třeba v MHD, rozhodné bych jimi neztrácel čas na rozdíl od tebe, který podle všeho brejlíš celý den do monitoru, abys připravil další blábol. Nicméně budu rád, když budeš pokračovat, bavím se dobře. Jediný jistota tak jednou za čtrnáct dní, když navštívím na pár minut tyto stránky, že zrovna pod támhle článkem najdu tvůj další blábol. A jen tak mimochodem, jestli jsi měl na mysli Chruščova, tak se někam podívej, jak se to jeho "otčestvo" v češtině píše. Jinak doufám, že sloup tam vydrží podstatně kratší čas než původně, oni podobní samozvaní umělci umí mlátit hlavně hubou a až to na někoho spadne, bude po legraci. Takže milý nedělnický původe, předveď se...

19. 3. 2020 15:44:03

Re: Analytici: Stavebnictví může být tahounem při oživení ekonom...

Je zajímavé, kolik analytiků hovoří o zcela obligátních záležitostech, jako kdyby měli právo a všechny moudra světa ve svém držení. Přitom co ví ti z bank o reálných problémech na stavbách? Nic, protože mají pouze předávané informace od manažerů stavebních firem, které jsou často poněkud vzdáleny od pravdy. Logicky. Je také podivné, že vůbec někomu sdělují své prognózy a potřebu budoucího dění. Komu? Vládě? Pojišťovnám? Prázdné článečky, které nikdo nepotřebuje, jsou o ničem. Odvětví, která podporují stavební průmysl, ta v určitém utlumeném procesu dále produkují. Stavební firmy část zakázek, těch menších, zpomalí, ale ostatní pojedou dál, např. dálnice a koridory. Tam se termíny nesmí posunovat. Co se zhorší, jsou investice do jiných odvětví, kde začnou chybět zahraniční síly, které odjely pryč. A stavby technologií pro petrochemii a energetiku, na ty budou tyto montážní cizí síly chybět nejvíc. na to jsem zvědav, jak to dodavatelské firmy zařízení pro zásadní změny v energetice vyřeší. Poklesne čerpání tzv. dotací z fondů EU ještě víc? Ovšem a to bude jen dobře. Nevyváženost mezi zdroji peněz a možnostmi stavební výroby se ukáže ještě větší než dosud. Zajímá to vládu, její investiční národní plán se bude měnit? Jak, kdy? Ani ve hvězdách to dnes nestojí.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz