Brillovka

Brillovka

V polovině 19. století pronikl do Rožnova textilní průmysl, který navázal na domáckou výrobu plátna ve městě a okolí. Od roku 1889 tady začala působit Brillova mechanická továrna na pletené a stávkové zboží, byla jedním z největších zaměstnavatelů ve městě a spádovém okolí. Po 2. světové válce a znárodnění byla do Rožnova přestěhována továrna na výrobu jemných punčoch Elite Varnsdorf. Pletárenské podniky se potom spojily v národní podnik Moravskoslezské pletárny Rožnov, který byl při reorganizaci textilního průmyslu v roce 1967 přejmenován na národní podnik Loana Rožnov. V sousedství centra města tak postupně vyrostl na rozlehlém území průmyslový areál, kde se vyrábělo pletené zboží pro tuzemský i zahraniční trh. Po změně režimu areál ještě nějakou dobu fungoval, měnil vlastníky, až v roce 2013 výroba dospěla k zániku. Probíhala restrukturalizace a areál se postupně rozpadal na mnoho subjektů.

Původní historická budova z roku 1898, srdce areálu, objekt založený ještě Leonem Brillem však zůstal delší dobu nevyužíván a chátral opuštěn. V roce 2013 získal nového vlastníka, se kterým jsme se společně pustili do postupné revitalizace této čtyřkřídlé budovy. Jedná se o nárožní objekt vymezený ulicemi Bezručova a Hřbitovní, který téměř obepíná vnitřní hospodářský dvůr.

V širších vztazích je investiční záměr postaven na znovuobrození chátrající průmyslové budovy na atraktivním místě, a to nejen v bezprostřední návaznosti na centrum města, ale také na jedné z nejdůležitějších komunikačních tras urbánní struktury. Usilujeme o nové aktivní zapojení stavby do architektury města. Toho chceme dosáhnout mj. pomocí postupné perforace budovy (průchody, pasáže), jejího otevření okolí, vytvořením nového parteru u ulice Hřbitovní a následně „zobytněným“ vnitřním dvorem.
Na etapy tak postupně probíhá revitalizace 4500 m² stávajících podlahových ploch, 22 400 m³ obestavěného prostoru, severní křídlo bylo nastaveno o 4. a 5. podlaží. V budoucnu je uvažováno o rozšíření o dalších 600 - 1200 m² podlahových ploch. Bylo také vybudováno nové parkoviště pro téměř 100 osobních automobilů.

Vlastní architektonické řešení bylo vedeno snahou o očištění budovy od přístaveb a vestaveb z éry socialistického rozkvětu, o zachování „pravdivé“ architektury s původním industriálním výrazem, o architekturu respektující jednoduchou kompaktní hmotu podtrženou kompozicí striktního pravidelného okenního rastru. Průmyslový odkaz stavby zvýrazňuje také větraná cortenová fasáda, která vnáší do podhorského městečka trochu vzruchu.
Přiměřené množství zásahů a nákladů bez jakýchkoliv dotačních titulů tak přináší objektu nový život a náplň.
Na úrovni parteru jsou umístěny drobné obchůdky a služby: lékárna, zdravá výživa, kavárnička, řeznictví, kadeřnictví, občerstvení, papírnictví, zverimex. Další patra jsou potom vymezena zdravotnickým provozům, péči o tělo a administrativě. V severním křídle se usídlí také kultura: galerie, víceúčelový sál, částečně krytá pobytová terasa, obojí s nádherným výhledem na posvátný Radhošť.
V další etapě proběhne realizace nové podoby vnitřního dvora, který se stane nejen veřejným komunikačním prostorem, ale také místem pro společenská setkání, relaxaci, trhy, menší produkce, workshopy či letní filmová představení.