Brno má nový architektonický návrh nádraží v centru

Brno má nový architektonický návrh nádraží v centru

(14. 12. 2011) Architekti z Fakulty architektury VUT v Brně, Ondřej Chybík, Michal Krištof a Jan Vrbka, pod vedením docenta Karla Havliše, vytvořili návrh možné budoucí podoby modernizovaného nádraží v centru. Nádraží v centru postavené podle jejich návrhu by se stalo jedním ze symbolů Brna, dobře by zapadalo do prostoru Nových sadů, zpříjemnilo by pobyt cestujícím a nabídlo obchodní příležitosti. Návrh se zabývá i novým urbanistickým řešením Jižního centra.

 
 
 
 

Brno má nový architektonický návrh nádraží v centru

Architekti z Fakulty architektury VUT v Brně, Ondřej Chybík, Michal Krištof a Jan Vrbka, pod vedením docenta Karla Havliše, vytvořili návrh možné budoucí podoby modernizovaného nádraží v centru. Nádraží v centru postavené podle jejich návrhu by se stalo jedním ze symbolů Brna, dobře by zapadalo do prostoru Nových sadů, zpříjemnilo by pobyt cestujícím a nabídlo obchodní příležitosti. Návrh se zabývá i novým urbanistickým řešením Jižního centra.

Brno má nový architektonický návrh nádraží v centruBrno má nový architektonický návrh nádraží v centru

Popudem k vypracování návrhu byl fakt, že odsun nádraží se již několik desetiletí nedaří realizovat a je proto potřebné uvažovat nad reálným projektem levnější modernizace nádraží v centru. Technický projekt, jak modernizovat nádraží v centru, je znám od roku 2006. V multikriteriální analýze z roku 2007 byl vyhodnocen jako lepší než odsun nádraží. Doposud ale chybělo architektonické ztvárnění nádraží, tedy jakou konkrétně by měla podobu budova modernizovaného nádraží v centru. Takovýto návrh vypracovali architekti Chybík, Krištof a Vrbka, kteří vyšli z pět let starého urbanistického řešení Ing. Arch. Ivana Lejčara.
Brno má nový architektonický návrh nádraží v centruBrno má nový architektonický návrh nádraží v centru
Ivan Lejčar Urbanistické řešení nové budovy Nádraží v centru, urbanista občanské koalice Nádraží v centru, k urbanismu nádraží:
"Urbanistické řešení nádraží v centru vždy stálo na axiomu, že moderní nádraží v centru je katalyzátorem rozvoje obou částí centra. Z toho vycházel i můj původní návrh, který řešil průchodnost nádraží z historického centra na jih. Dnes může člověk projít pouze "Myší dírou", v našem návrhu přibyly dva další průchody, jeden navazuje i přímo na Masarykovu ulici."

Karel Havliš, docent na Fakultě architektury VUT, k poloze nádraží říká:
"Ústav, který vedu, se již několik let nádražím a Jižním centrem intenzivně zabývá. Nejprve jsme tvořili různé urbanistické podoby a vize Jižního centra s odsunutým nádražím či městskou rychlodráhou. Posléze jsme došli k tomu, že Brno nutně potřebuje přehodnotit představu, že bude někdy odsouvat nádraží. To je finančně nereálná vize. Předložený návrh ukazuje, jaké by mohlo nádraží v centru být."
Brno má nový architektonický návrh nádraží v centruBrno má nový architektonický návrh nádraží v centru
Ondřej Chybík z CHYBIK+KRISTOF Associated Architects, jeden z autorů návrhu, říká:
"Brňané se mohou přesvědčit, že modernizované nádraží v centru nebude tvořit žádnou bariéru mezi historickým jádrem města a budoucím Jižním centrem, naopak tato dvě místa propojí. Navrhované řešení nádraží v centru organicky zapadne do konceptu brněnské "Ringstrasse" (Nádražní, Benešova, Roosveltova, Joštova, Husova) a stane se významným architektonickým prvkem a veřejným prostorem.*"
Michal Krištof ze stejného ateliéru:
"Návrh ukazuje, že železnice vedená centrem, umí být městotvorným prvkem, který městu nevadí, ale naopak prospívá. Zachovat nádraží v centru je důležité z dopravního i urbanistického hlediska. Zásadní je fakt, že z nádraží v centru dojde člověk za čtvrt hodiny jak na opačný konec historického centra, dopravní uzel Česká/Joštova, tak i na druhou stranu budoucího Jižního centra. O tuto vymoženost by byla obrovská škoda přijít."

Jan Vrbka, z ateliéru **TheBüro / architekti Brno**, k nádražní budově:
"Po světě existují tisíce nádražních staveb, ale ne všechny mají takové štěstí být v těsné blízkosti městských symbolů, jako navrhovaná hala nového nádraží v centru u Nových sadů. Proto jsme navrhli její střechu jako lehký baldachýn s průzory na dominantu Petrova s katedrálou sv. Petra a Pavla, kterou bude možné pozorovat z vlaku i ze všech nástupišť**. Předpokládáme**, že by se takto řešené nádraží stalo jedním ze symbolů Brna."

Brno má nový architektonický návrh nádraží v centru Brno má nový architektonický návrh nádraží v centru

1. Koncept
Stavba sleduje několik hlavních myšlenek:
Brno má nový architektonický návrh nádraží v centruBrno má nový architektonický návrh nádraží v centruádraží jako městský prostor: Již několik desetiletí sledujeme výraznou změnu v přístupu ke stavbám veřejné dopravy. Nejsou vnímány pouze jako dopravní terminály, umístěné do města s velkorysými odstupy od všeho ostatního. Nádraží coby plnohodnotný veřejný prostor ale nabízí lidem mnoho aktivit, které si mohou cestou "vyřídit" či "vyřešit". Je také velkou investiční příležitostí či místem klidu nebo zábavy, tedy příjemnou pro různé typy klientů.
Nádraží prostupné: Je potřeba zdůraznit význam nádraží coby iniciátoru veřejného života. Z tohoto důvodu navrhujeme stavbu jako porézní organismus, jehož vnitřní veřejné prostory navazují na síť stávajících "vnějších" veřejných ulic. Návštěvník procházející Brnem po ose Česká - náměstí Svobody - Masarykova ulice může zcela přirozeně pokračovat až do Jižního centra průchodem přes nádraží bez jakéhokoliv zalomení či jiné výrazné bariéry.
Vizuální prostupnost lehkého zastřešení a bezprostřední výhled na přijíždějící a odjíždějící vlaky dokreslují zcela přirozený a dynamicky živý vztah město - železnice. Město, vlaky a průhledy a průchody mezi stávajícím historickým centrem a budoucím novým Jižním centrem vytvářejí spojité nádoby s multiplikativními funkcemi: první nástupiště je přitom přístupné lidem zcela volně, stává se přirozenou a bezpečnou součástí města.
Nádraží na Ringstrasse: Od 19. století byly v oblasti po zrušených hradbách umisťovány významné veřejné stavby. V tomto konceptu se pak pokračovalo i v průběhu 20. století výstavbou Janáčkova divadla. Této tradice jsme si vědomi i ve 21. století, proto oblast kolem budoucího nádraží v centru u Nových Sadů chápeme jako přirozeného partnera nyní citlivě zrekonstruované oblasti Česká - Joštova, včetně zapojení zeleně.
Nádraží zelené: Kontext Ringstrasse je proto dále rozvíjen také umístěním zeleně, která zelený prstenec kolem historického centra Brna uzavírá, přestože zeleň není v dopravních stavbách vždy očekávána. Kromě velkorysé aleje na ulici Nádražní navrhujeme při vstupu do podzemní haly nádraží v centru malý, částečně zastřešený parčík (pergolu) coby místo pro setkávání a čekání na vlak.
Nádraží v centru města: Po světě existují tisíce nádražních staveb, ale ne všechny mají takové štěstí být v těsné blízkosti městských symbolů, jako navrhovaná hala nového nádraží v centru u Nových sadů. Proto jsme navrhli střechu této haly jako lehký baldachýn s průzory na dominantu Petrova s katedrálou sv. Petra a Pavla, kterou bude možné pozorovat z vlaku i ze všech nástupišť.

Brno má nový architektonický návrh nádraží v centruBrno má nový architektonický návrh nádraží v centru2. Provoz
Stavba je rozdělena do tří koncepčních úrovní. Na úrovni výškově shodné s ulicí Nádražní (úroveň "+6") je především tramvajový terminál se zastávkami "Nové sady" a "Hlavní nádraží". Ve vazbě na tyto zastávky se nacházejí tři vstupy do nádražní haly a na jednotlivá nástupiště: portál "Masarykova" mezi stávajícím nádražím a Hlavní poštou (část budovy stávajícího nádraží je možné v tomto místě ubourat, jelikož byla jako replika fragmentu nádraží, který byl zničen v době leteckých náletů, dostavěna až po 2. světové válce) se vstupem do severního podchodu, portál "Pošta" mezi Hlavní poštou a pergolou se vstupem do středního podchodu a portál "Nové sady" s velkorysým schodištěm do nádražní haly a se vstupem do jižního podchodu. Zde se také nachází výtah pro osoby s nižší pohyblivostí. Všechny portály jsou obslouženy eskalátory a navazují na ně hlavní prostupy nádražní halou s podchody severní "Myší díra," střední "Pošta" a jižní "Nové sady."
Na výškové úrovni shodné s ulicemi Uhelná a Úzká úrovni (úroveň "0") je vlastní vybavenost pro cestující: nachází se zde nádražní hala s prodejem jízdenek, čekárny pro cestující, obchody, technické zabezpečení, ostraha, zdravotní služba apod. Mix těchto provozů
se kupí kolem hlavních prostor nádraží: nádražní haly, haly "Nové sady", haly "Pošta" a kolem podstatně rozšířeného stávajícího podchodu k obchodnímu centru Tesco s halou "Myší díra". Do těchto prostor jsou svedeny přístupy k nástupištím - schody a výtahy. Obslužný tunel pro vozíky a personál je veden paralelně s prostřední halou "Pošta". Skutečnost, že na stejné úrovni "0" je umístěn autobusový terminál, zajišťuje přímou vazbu mezi železnicí a regionální i dálkovou autobusovou dopravou. Navíc se zde nachází také stanovištěm pro taxi službu a je zde zajištěn i vstup do obchodního domu Tesco. Všechny hlavní články dopravně-obchodního mixu jsou tedy umístěny na jediné úrovni, přátelské jak
cestujícím, tak návštěvníkům nádražní haly a města Brna. Na nejnižší úrovni (úroveň "-6") jsou umístěny podzemní kolejová skupina a zastávka budoucího SJKD. Přístup na nástupiště podzemní kolejové skupiny je zajištěn platformou umístěnou přímo nad podzemním kolejištěm. Z ní je pak veden přímý přístup jak do haly, tak k tramvajové zastávce Nové sady.
Brno má nový architektonický návrh nádraží v centruBrno má nový architektonický návrh nádraží v centru
3. Technické řešení

Konstrukce spodní stavby jsou řešeny jako kombinace železobetonových prvků a předepnutých železobetonových konstrukcí. Překlenutí hal, po kterých přejíždí kolejová vozidla, jsou navrhována z předepnutých trámových komorových nosníků či z ocelových nosníků spřažených s betonovou mostovkou a určených pro konstrukci železničního svršku se zapuštěným kolejovým ložem. Tím je zajištěn lepší ochrana před šířením hluku a vibrací. Zbytek stavby využívá kombinace monolitického skeletu a monolitických zdí. Základové konstrukce tvoří soustava pilot a v oblasti středního podchodu, pod kterým budou výhledově nástupiště SJKD, soustava milánských stěn. Milánské stěny jsou rovněž použity v hloubené části podzemní kolejové skupiny.
Zastřešení počítá s lehkou ocelovou trámovou konstrukcí, vycházející z polygonální osnovy, která je podepírána trojicemi sloupů. Polygonální konstrukční osnova byla vytipována tak, aby byly respektovány křivky nástupišť a současně pohledové přímky na Petrov s katedrálou. Systém počítá s prefabrikací střešních světlíků, které mohou být do připravené soustavy trámů osazeny jeřábem.

Urbanistický návrh vznikl na objednávku občanské koalice Nádraží v centru, Dětí Země a Brnění, finančně podpořen je Nadací Partnerství a Nadací VIA.

Vizualizace budovy nádraží v centru a Jižního centra naleznete zde.
Urbanistické hodnoty nádraží v centru podle Ing. Arch. Ivana Lejčara:
http://www.arch.cz/alej/?1100390013120062360015124 
http://www.arch.cz/alej/?1100330013120062410015122,
průchody z historického centra k jihu:
http://www.arch.cz/alej/?1100330013120062390015118


Tisková zpráva CHYBIK+KRISTOF Associated Architects; TheBüro / architekti Brno; Fakulty architektury VUT, Ústavu navrhování 5 doc. Havliše; občanské koalice Nádraží v centru a občanských sdružení Děti Země a Brnění

 

Základní informace o objektu

 
 
 
 

Kategorie

Doprava/infrastruktura

Komentáře ke článku

 
 
 
 

Registrace k zasílání newsletteru

Stavbaweb.cz informuje o novinkách v oboru architektury a stavebnictví, představuje zajímavé objekty, projekty a materiály. Prostřednictvím tohoto formuláře se můžete přihlásit k odebírání denního newsletteru, a dostávat tak pravidelné informace přímo do své e-mailové schránky.

*Povinné položky
Vaše registrační údaje nebudou poskytovány třetím stranám a budou chráněny. Svou registraci můžete kdykoliv zrušit zde nebo prostřednictvím odkazu v zápatí každého newsletteru.
 
 
Nové komentáře

25. 5. 2020 17:38:58

Re: Interiér rodinného domu

Jako uživatelka bych měla k Vašemu návrhu několik výhrad, ačkoli je interiér na pohled impozantní : 1) podle velikosti ložnice a postlelí odhaduji, že kuchyň bude mít rozměry cca 4x5 m. I když velká kuchyň je krásná, současně by měla šetřit nohy kuchařky, která kromě vaření je možná celý den pracovně na nohou a ještě obstarává malé děti. Víte jak se naběhá s hrncem špaget po kuchyni, než ho někam umístí? A další cca 3 m k jídelnímu stolu, když chce servírovat. Nechtěla bych to. Kuchyň, kde se nestoluje, má být prostorná, praktická, ale ne rozlehlá! 2) Ložnice na opačné straně domu od WC vám nebude vadit, dokud budete mladí a zcela zdraví. Potom si zařídíte raději ložnici v sousední koupelně, než bloudit po celém domě. 3) chválím nápad dvoupostele s prostředním madlem v dětském pokoli. Skvělý nápad s multifunkční a velkokapacitní pohovky s postelemi pro hostinský pokoj (nebo do obýváku). Ale rodičům se dvěma dětmi i stejného pohlaví, bych zcela určitě, po všech svých zkušenostech, doporučila raději dva malé pokojíky než jeden společný. Možná ten společný tak max. max. do 5. třídy. Ale pak by jej muselo být možné rozdělit na dva. P.S. Pohled z pohovky obýváku do přírody může být úchvatný, na krb také. Přesto bych umožnila pro konzervativce i pohled na obrazovku TV - pohovka jak stvořená pro domácí kino! Je mi líto, ale snaha po umění tady, podle mne, převyšuje funkčnost a praktičnost. Měly by být v rovnováze. Člověku běžně nestačí jen se dívat, v bytě musí i příjemně žít.

 
© 2007–2020 Business Media One, s. r. o. Nádražní 762/32, 150 00 Praha 5, e-mail: stavbaweb@bmone.cz