Bytový dům Domino

Dům Domino se nachází v Brně-Zábrdovicích v zastavěné části na ulici Francouzské. Do ulice jsou umístěny obývací pokoje a terasy bytů, do dvorní části pak ložnice s balkony. V přízemí objektu jsou kromě vstupů i servisní prostory, průjezd do dvorní části a obchodní jednotky. Dům má jeden vstup z ulice umožňující přístup k dvěma schodišťovým jádrům.

Silueta domu ustupuje směrem k horním patrům a vytváří tak průběžné terasy orientované směrem k výhledům na brněnské panoráma. Uliční čára objektu propojuje oba sousední objekty formou uskakujících linií. Fasáda domu je bílá s pravidelně umístěnými balkony. Objekt je barevně komponován v černé a bílé barvě s akcentem barvy červené v schodišťových jádrech. V domě je 22 bytů, 4 ateliéry a 2 obchodní jednotky. V podzemním podlaží jsou kromě obchodního prostoru sklepní kóje a technické zázemí domu. 

Autorská zpráva


Místo stavby: Francouzská 69, 602 00 Brno
Autoři / Architects: Atelier RAW – Tomáš Rusín, Ivan Wahla
Spolupráce / Cooperation: Lukáš Vágner
Investor: DOMOPLAN – Bytový dům Domino
Zastavěná plocha / Built-up area: 411 m2
Užitná plocha / Usable area: 1725 m2
Obestavěný prostor / Enclosed volume: 9800 m3
Projekt / Design phase: 2015-17
Realizace / Implementation: 2017
Foto: Bořivoj Čapák

Dům obsahuje 22 bytů, 4 ateliéry a 2 obchodní jednotky.

____

Sázka na jistotu
Dva brněnské bytové domy

MICHAL PALAŠČÁK, MARKÉTA ŽÁČKOVÁ

Situaci na české architektonické scéně lze ještě dnes v současnosti postihnout prvorepublikovým citátem Jiřího Krohy: „Současná doba nehledá v architektuře umění, tudíž je také v mnohých svých dílech nenalézá. To není ještě důkazem, že architektura není uměním.“ Ke Krohovi se neodvoláváme nadarmo, neboť klíčovým tématem jeho meziválečné tvorby bylo bydlení, i když samozřejmě v jiném kontextu, než o kterém se pokusíme referovat v následujícím textu.

Dva domy z dílny etablovaných brněnských architektů – jeden ve Francouzské, druhý v Bratislavské ulici – jsou situovány v Brně-Zábrdovicích. Tato ještě donedávna sociálně vyloučená oblast se v současnosti mění na žádanou adresu v samé blízkosti centra. Jde o rychle se rozvíjející lokalitu, neboť nedostatek vhodných stavebních pozemků ve městě vede k asanaci starých domů, které jsou postupně nahrazovány novou výstavbou – oba pojednávané bytové domy jsou tedy příkladem zmíněného trendu.

Realizace vznikly pod vedením kmenových členů spolku Obecní dům Brno, Ivana Wahly a Tomáše Rusína, který se oficiálně zformoval počátkem devadesátých let v reakci na neutěšené normalizační poměry a jehož členové se programově odvolávali – a dosud odvolávají – ke kvalitám brněnské moderny dvacátých a třicátých let. Významným příspěvkem spolku Obecní dům Brno k tématu funkcionalistické architektury a urbanismu zůstává jeho publikační činnost, která přinesla řadu monografií významných i pozapomenutých osobností spojených s brněnskou meziválečnou modernou. Práce ateliéru RAW je tedy logicky založena na citování a reinterpretování funkcionalismu v kombinaci s výrazovou střídmostí a citem pro detail. Autoři jsou spjati například také s památkovou obnovou vily Tugendhat, ale zároveň jsou i tvůrci poněkud diskutabilního díla, jímž je replika vily Münz Ernsta Wiesnera v Masarykově čtvrti.

Koncept bytového domu Domino ve Francouzské ulici a polyfunkčního domu Bratislavská rovněž odkazuje k tradici brněnského funkcionalismu, oba však vznikly za rozdílných podmínek: jeden je dílem developera, jehož záměrem je následné rozprodání bytových jednotek, zatímco druhý je určen primárně k pronájmům. Rozdílná strategie investora se propsala i do samotného návrhu obou domů. Pro obě realizace je typické použití kvalitních stavebních detailů, což bylo dříve samozřejmostí. Při současné úrovni stavebnictví je však důraz na kvalitu v detailech nadstandardní a hodný ocenění.

Polyfunkční dům Bratislavská určený pro pronájem je řešen velkoryseji, za použití kvalitnějších materiálů. Stojí na nároží, což přináší možnost lepšího využití pozemku. Převýšení nárožního objektu zároveň vhodně uvozuje vznikající Novou městskou třídu.

Materiálové pojetí domu působí solidně, autoři uplatňují obklad cihelnými pásky, pracují s žulovým obložením v několika povrchových úpravách, s pohledovým betonem, u výkladců v parteru využívají nerezových rámů a ohýbaných skel. Prosvětlení schodiště je řešeno prostřednictvím sklobetonových stěn, v interiéru je uplatněn obklad vračanským vápencem. Záměrem investora bylo realizovat dlouhodobě bezúdržbovou fasádu, což se autorům podařilo naplnit.

Hojnost použitých materiálů však odkazuje k postmoderním přístupům, což se ocitá v rozporu s funkcionalistickými východisky příznačnými pro tvorbu ateliéru RAW. Dispoziční řešení je standardní, nevyvážené umístění schodišťových jader blízko sebe pak nutně vede k uplatnění dlouhých pavlačí, což se vzhledem k deklarované exkluzivitě domu jeví jako nepatřičné.

Bytový dům Domino ve Francouzské ulici určený k rozprodání je postaven na severojižní parcele. Bytové jednotky jsou tedy řešeny na celou šíři stavby, aby splnily podmínku osvětlení. Poměrně malý dům má dva vstupy, což přináší menší flexibilitu dispozic jednotlivých bytů.

Také v případě tohoto domu autoři používají kvalitních materiálů, jako je terrazzo a skleněná mozaika. Materiálová střídmost zde v porovnání s polyfunkčním domem Bratislavská působí svěže a uměřeně.

Odskočení posledních tří pater opticky snižuje celkovou výšku domu přesahující okolní zástavbu, což v kombinaci s půdorysným zalomením atraktivním způsobem rytmizuje fasádu. Toto uskočení se však projevuje v dispozičním řešení, kde dochází k nežádoucímu zmenšení nejlukrativnějších prostor.

Polyfunkční dům Bratislavská i bytový dům Domino naplňují předpoklady kvalitní stavební produkce. Jejich velkou devízou zůstává důkladná řemeslná práce starého střihu, s níž se v běžných developerských projektech zdaleka nesetkáváme. Velký důraz je kladen na architektonický detail s akcentem na střízlivý výraz, což souzní s filozofií generace architektů sdružených kolem Obecního domu Brno. Ateliér RAW reprezentuje tradiční, a někdy snad až konzervativní křídlo české architektonické scény, v čemž spočívá jeho síla. Apropriace funkcionalistických prvků ovšem nemusí vždy generovat nový architektonický názor. V tomto smyslu dům v Bratislavské ulici nevybočuje z osvědčených schémat, zatímco dům v ulici Francouzská patří k nejzdařilejším realizacím ateliéru v kontextu současné stavební produkce. 

Recenze byla publikována v časopise Stavba č. 2/2018, str. 42-43

Související články:
Polyfunkční dům Bratislavská 

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    A co děti – mají si kde hrát?

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*