Dům Domino se nachází v Brně-Zábrdovicích v zastavěné části na ulici
Francouzské. Do ulice jsou umístěny obývací pokoje a terasy bytů, do
dvorní části pak ložnice s balkony. V přízemí objektu jsou kromě vstupů i
servisní prostory, průjezd do dvorní části a obchodní jednotky. Dům má
jeden vstup z ulice umožňující přístup k dvěma schodišťovým jádrům.
Silueta
domu ustupuje směrem k horním patrům a vytváří tak průběžné terasy
orientované směrem k výhledům na brněnské panoráma. Uliční čára objektu
propojuje oba sousední objekty formou uskakujících linií. Fasáda domu je
bílá s pravidelně umístěnými balkony. Objekt je barevně komponován v
černé a bílé barvě s akcentem barvy červené v schodišťových jádrech. V
domě je 22 bytů, 4 ateliéry a 2 obchodní jednotky. V podzemním podlaží
jsou kromě obchodního prostoru sklepní kóje a technické zázemí domu.
Autorská zpráva
Místo stavby: Francouzská 69, 602 00 Brno
Autoři / Architects: Atelier RAW – Tomáš Rusín, Ivan Wahla
Spolupráce / Cooperation: Lukáš Vágner
Investor: DOMOPLAN – Bytový dům Domino
Zastavěná plocha / Built-up area: 411 m2
Užitná plocha / Usable area: 1725 m2
Obestavěný prostor / Enclosed volume: 9800 m3
Projekt / Design phase: 2015-17
Realizace / Implementation: 2017
Foto: Bořivoj Čapák
Dům obsahuje 22 bytů, 4 ateliéry a 2 obchodní jednotky.
____
Sázka
na jistotu
Dva
brněnské bytové domy
MICHAL PALAŠČÁK, MARKÉTA ŽÁČKOVÁ
Situaci na české
architektonické scéně lze ještě dnes v současnosti postihnout prvorepublikovým
citátem Jiřího Krohy: „Současná doba
nehledá v architektuře umění, tudíž je také v mnohých svých dílech nenalézá. To
není ještě důkazem, že architektura není uměním.“ Ke Krohovi se
neodvoláváme nadarmo, neboť klíčovým tématem jeho meziválečné tvorby bylo
bydlení, i když samozřejmě v jiném kontextu, než o kterém se pokusíme
referovat v následujícím textu.
Dva domy z dílny
etablovaných brněnských architektů – jeden ve Francouzské, druhý
v Bratislavské ulici – jsou situovány v Brně-Zábrdovicích. Tato ještě
donedávna sociálně vyloučená oblast se v současnosti mění na žádanou
adresu v samé blízkosti centra. Jde o rychle se rozvíjející lokalitu,
neboť nedostatek vhodných stavebních pozemků ve městě vede k asanaci starých domů,
které jsou postupně nahrazovány novou výstavbou – oba pojednávané bytové domy
jsou tedy příkladem zmíněného trendu.
Realizace vznikly pod
vedením kmenových členů spolku Obecní dům Brno, Ivana Wahly a Tomáše Rusína,
který se oficiálně zformoval počátkem devadesátých let v reakci na
neutěšené normalizační poměry a jehož členové se programově odvolávali – a
dosud odvolávají – ke kvalitám brněnské moderny dvacátých a třicátých let. Významným
příspěvkem spolku Obecní dům Brno k tématu funkcionalistické architektury
a urbanismu zůstává jeho publikační činnost, která přinesla řadu monografií
významných i pozapomenutých osobností spojených s brněnskou meziválečnou
modernou. Práce ateliéru RAW je tedy logicky založena na citování a
reinterpretování funkcionalismu v kombinaci s výrazovou střídmostí a citem
pro detail. Autoři jsou spjati například také s památkovou obnovou vily Tugendhat,
ale zároveň jsou i tvůrci poněkud diskutabilního díla, jímž je replika vily
Münz Ernsta Wiesnera v Masarykově čtvrti.
Koncept bytového domu
Domino ve Francouzské ulici a polyfunkčního domu Bratislavská rovněž odkazuje
k tradici brněnského funkcionalismu, oba však vznikly za rozdílných
podmínek: jeden je dílem developera, jehož záměrem je následné rozprodání
bytových jednotek, zatímco druhý je určen primárně k pronájmům. Rozdílná
strategie investora se propsala i do samotného návrhu obou domů. Pro obě
realizace je typické použití kvalitních stavebních detailů, což bylo dříve
samozřejmostí. Při současné úrovni stavebnictví je však důraz na kvalitu
v detailech nadstandardní a hodný ocenění.
Polyfunkční dům
Bratislavská určený pro pronájem je řešen velkoryseji, za použití kvalitnějších
materiálů. Stojí na nároží, což přináší možnost lepšího využití pozemku.
Převýšení nárožního objektu zároveň vhodně uvozuje vznikající Novou městskou
třídu.
Materiálové pojetí domu
působí solidně, autoři uplatňují obklad cihelnými pásky, pracují s žulovým
obložením v několika povrchových úpravách, s pohledovým betonem, u
výkladců v parteru využívají nerezových rámů a ohýbaných skel. Prosvětlení
schodiště je řešeno prostřednictvím sklobetonových stěn, v interiéru je
uplatněn obklad vračanským vápencem. Záměrem investora bylo realizovat
dlouhodobě bezúdržbovou fasádu, což se autorům podařilo naplnit.
Hojnost použitých
materiálů však odkazuje k postmoderním přístupům, což se ocitá
v rozporu s funkcionalistickými východisky příznačnými pro tvorbu
ateliéru RAW. Dispoziční řešení je standardní, nevyvážené umístění
schodišťových jader blízko sebe pak nutně vede k uplatnění dlouhých
pavlačí, což se vzhledem k deklarované exkluzivitě domu jeví jako
nepatřičné.
Bytový dům Domino ve Francouzské
ulici určený k rozprodání je postaven na severojižní parcele. Bytové jednotky
jsou tedy řešeny na celou šíři stavby, aby splnily podmínku osvětlení. Poměrně
malý dům má dva vstupy, což přináší menší flexibilitu dispozic jednotlivých
bytů.
Také v případě
tohoto domu autoři používají kvalitních materiálů, jako je terrazzo a skleněná
mozaika. Materiálová střídmost zde v porovnání s polyfunkčním domem
Bratislavská působí svěže a uměřeně.
Odskočení posledních
tří pater opticky snižuje celkovou výšku domu přesahující okolní zástavbu, což
v kombinaci s půdorysným zalomením atraktivním způsobem rytmizuje fasádu.
Toto uskočení se však projevuje v dispozičním řešení, kde dochází
k nežádoucímu zmenšení nejlukrativnějších prostor.
Polyfunkční dům
Bratislavská i bytový dům Domino naplňují předpoklady kvalitní stavební
produkce. Jejich velkou devízou zůstává důkladná řemeslná práce starého střihu,
s níž se v běžných developerských projektech zdaleka nesetkáváme. Velký
důraz je kladen na architektonický detail s akcentem na střízlivý výraz, což
souzní s filozofií generace architektů sdružených kolem Obecního domu Brno. Ateliér
RAW reprezentuje tradiční, a někdy snad až konzervativní křídlo české
architektonické scény, v čemž spočívá jeho síla. Apropriace
funkcionalistických prvků ovšem nemusí vždy generovat nový architektonický
názor. V tomto smyslu dům v Bratislavské ulici nevybočuje
z osvědčených schémat, zatímco dům v ulici Francouzská patří k nejzdařilejším
realizacím ateliéru v kontextu současné stavební produkce.
Recenze byla publikována v časopise Stavba č. 2/2018, str. 42-43
Související články:
Polyfunkční dům Bratislavská
No to je ale hnus. Evidentně jde o harmonické souznění pravých vyznavačů investorské bezduchosti a architektonického neumětelství, ale kdo se…
A co děti – mají si kde hrát?