AND atelier: Nová voliéra v brněnské zoo

Voliéra pro dravé ptáky je příkladem spojení přírody a techniky, robustního krajinářského řešení a subtilní racionální konstrukce. Vlastní voliéra je navíc trochu jiná, než je u podobných staveb zvykem – přestože je 30 m široká a vysoká jako pětipodlažní dům, nemá žádné vnitřní podpory, masivní nosné rámy, vzpěry, závěsy nebo táhla. Jen zcela lapidární tvar vymezující prostor pro let ptáků mezi stromy. Jak je to možné? Řešení se jmenuje lanová membrána.

Autorem návrhu je pražská architektonická kancelář AND, která se dlouhodobě zaměřuje na experimentální stavby pro zoologické zahrady (je autorem pavilonu Indonéské džungle nebo pavilonů  slonů a hrochů v pražské zoologické zahradě).
Průchozí voliéra pro dravé ptáky je další etapou realizace expozičního celku Beringie, kde jsou prezentována zvířata biotopů severní Ameriky a východní Sibiře. Stavba je komponována ze dvou částí – hluboké masivní modelace v terénu a transparentní voliéry, vznášející se nad ním. To vše se odehrává v zalesněném svahu, který celou stavbou prostupuje.

Expozice
Trasa prochází v rafinovaně tvarovaných prostorech v terénním zářezu a nahlíží do jednotlivých expozic – její vedení pod úrovní terénu spolu s násypy, umělými skalami a zelení vymezuje pohledy, ze kterých jsou vyloučeny rušivé prvky mimo komponované scenérie. Vrcholem prohlídky je vstup do voliéry, kde se návštěvník ocitne pod terénním převisem s výhledem do celé hloubky voliéry.

Návrh a konstrukce
Při návrhu vbylo hlavním záměrem, aby voliéra byla v horní části co nejširší pro kroužící dravce. Zároveň byl návrh veden myšlenkou eliminovat zavětrovací prvky mimo půdorys stavby, protože by to ve stísněném prostoru pozemku vyvolalo kolize se vzrostlými stromy a přiléhajícími komunikacemi. Dispozičně je voliéra řešena tak, že v její jižní části je umístěna průchozí vyhlídka, do níž se vstupuje zastropenými vstupy s dvojitými uzávěry. Pro mimořádné manipulace s velkými předměty jako jsou kmeny, kácené stromy nebo vysazovaná zeleň je v severní stěně voliéry navržena odnímatelná část sítě.

Konstrukce je ocelová montovaná ve tvaru obráceného komolého kužele. Základna voliéry má půdorysný tvar elipsy rozměrů 32 x 22 m a ve vrcholu tvar kruhu o průměru 30 m. Její výška nad svažujícím se terénem je nad nejvyšším a nejnižším místem 15,5  a 11 m. Konstrukce sestává z horního tlačeného kruhového prstence, do něhož je kotvena lanová membrána z ocelových lan v ortogonální síti 2 x 2 m. Na lana je vypnuta nylonová síť. Prstenec je navržen z trubkového profilu, nese ho šestnáct ocelových sloupů z trubek, které jsou kromě jednoho všechny umístěny v šikmých směrech pod různými úhly. Do základů byly kotveny kyvně a zavětrovány ocelovými táhly v rovině stěny voliéry. Lana zastřešení a zavětrování jsou jednopramenná vinutá průměru 12 mm.

Sloupy a prstenec se svařovaly na stavbě, horní prstenec je z šestnácti dílů. Táhla zavětrování byla připojena přes styčníkové plechy a třmeny, zakončena jsou očnicemi a opatřena napínáky. Lana zastřešení byla k prstenci uchycena přes styčníkové plechy a zakončena koncovkami, vždy na jednom konci s integrovaným napínákem. 
Voliéra je potažena nylonovou sítí. Pro její kotvení jsou na trubky sloupů a prstence osazeny kotevní tyče z kulatiny ø20, ke kterým je síť vázána. Na terénu jsou v železobetonových prazích a na konstrukci výběhu instalována nerezová oka pro nerezové kotevní lano sítě. Na jednom ze sloupů voliéry (jediný svislý) jsou stupačky pro výstup na zastřešující lanovou konstrukci. Ve vrcholu zastřešující konstrukce je umístěn výlez.

Spodní stavba voliéry spolu s vymezením obvodových stěn expozic, oplocení, vyhlídek, ploch výsadeb a objektů zázemí tvoří jeden konstrukční celek ze železobetonu. Založena je plošně na železobetonových základových patkách, mezi patkami jsou železobetonové monolitické základové prahy, ke kterým je uchyceno kotevní lano sítě voliéry.  
Návštěvnická cesta a interiér výběhů, tedy první scénický plán expozice v bezprostředním kontaktu s návštěvníkem, jsou řešeny pomocí umělých skal, přírodního kamene, terénní modelace, přísypů stěn a zeleně. Umělé skály byly realizovány výtvarně řešeným betonovým torkretem nanášeným na monolitické konstrukce opěrných a volně stojících stěn. Vyhlídky a objekty zázemí mají zelené střechy, zeleň doplňuje také prostorové řešení parteru a propojuje lesní porost tak, aby v budoucnu voliérou prostoupil souvislý les. Druhy navržené pro výsadby pocházejí hlavně ze severoamerických lesů, specifických otužilými jehličnany a listnáči.

Autorská zpráva
Foto: Petra Hajská

Voliéra dravých ptáků
Investor: Město Brno, Investiční odbor Magistrátu města Brna
Uživatel: Zoologická zahrada města Brna
Generální projektant:  AND architektonický atelier
Architektonický návrh: Ing. arch. Vratislav Danda, Ing. arch. Pavel Ullmann, Ing. arch. Miloš Hůla
Ing. arch. Josef Klika 
Statická část: Ing. Martin Beneš, Ing Roman Balík, B2K design
Zdravotní technika: Ing. Zdeněk Hrách, Miluše Zavázalová
Elektroinstalace: Ing. Predrag Laketič
Sadové úpravy: Ing. Jana Janíková, Zahradní a krajinářská tvorba
Požárně bezpečnostní řešení: Miroslava Michálková
Generální dodavatel: Skanska a.s.
Torkretové povrchy: Podzemní stavby Brno – Ing. Jan Zajíc, akad. mal. Kryštof Krejča, akad. mal. Roman Hudziec
Zastavěná plocha celkem: 648 m²
Zastavěná plocha voliéry orlů: 540 m²
Obestavěný prostor: 8372 m³
Obestavěný prostor voliéry orlů: 7941 m³
Vodní plochy: 53 m²
Hmotnost ocelové konstrukce: 21 t
Náklady na realizaci stavby: 19 milionů korun bez DPH