Vztah stavby ke krajině zakládá její měřítko i kompaktní,
pevné, „vyřezávané“ a abstraktně pojaté tělo postrádající obvyklé atributy
domů, jakými jsou dveře, okna či střecha. S krajinou, ale také s dávným světem
Velké Moravy, ji pojí tradiční materialita: pevná a objem uzavírající přírodní
omítka i surové dřevo slunolamu a rizalitů. Jejich vysunutá tělesa a figura
shedových střech interpretují pozici stavby vystupující z hradby lužního lesa
do otevřených polí směrem k Mikulčicím.
Objem je vnitřním a vstupním nádvořím organizován do tří křídel. Podobně, jako
se čtvrti města setkávají na hlavním náměstí, stýkají se jednotlivá křídla
budovy v jejím veřejném prostoru, ve vstupní hale, která je také jednací
místností i konferenčním sálem. Tak, jako jednotlivé městské čtvrti mají svůj
charakter, mají ho ustrojením a orientací ke světovým stranám a výhledům i
jednotlivá křídla stavby. V jedné čtvrti – křídle se bydlí, v jiném pracuje, další
křídlo je administrativně správní. Lidé užívají přízemí, zatímco patro, krom sezónního
ubytování prázdninových brigádníků, je určeno věcem. Kovové, keramické a
dřevěné nálezy uložené zde v depozitářích nevyžadují úpravy vzduchu a celý
objekt tedy přesto, že se nachází na místě s vysokými letními teplotami, není
vybaven chlazením ani klimatizací. Objem patra s depozitáři a strojovnami
celoročně tepelně izoluje přízemí určené k pobytu zaměstnanců a zaručuje mu
příjemné klima. Způsob uspořádání objektu mu zajišťuje jeho energeticky úsporný
provoz.
Autorská zpráva
Projekt byl nominován v soutěži Česká cena za architekturu 2017
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.
Jo, taky se mi to líbí, fakt to má něco do sebe!