Přednáška Jakuba Potůčka v Hradci Králové.
středa 24. října 2007 od 18 hodin
Místo: Muzeum východních Čech, Eliščino nábřeží, Hradec Králové
Mgr. Jakub Potůček
GOČÁR V HRADCI KRÁLOVÉ
Snad žádné jiné město u nás, s výjimkou Baťova továrního Zlína, nevytvořil jediný architekt, jako Josef Gočár „svůj“ Hradec Králové. Přednáška představí architekta Josefa Gočára jako spolutvůrce moderní metropole severovýchodních Čech od roku 1908, kdy Gočár pracoval v Kotěrově ateliéru na návrhu městského muzea, až do roku 1942, kdy se architekt zúčastnil soutěže na dostavbu této budovy.
Moderní Hradec Králové je životním dílem architekta Josefa Gočára (1880-1945). Dílem, které svým rozsahem, kvalitou ale i komplexně pojatým řešením nemá v českých zemích obdoby. Gočárova více než třicetiletá práce dala městu téměř dvě desítky projektů a realizací, skvěle ilustrujících vývoj architektova myšlení, a několik geniálních urbanistických studií, díky nimž je Hradec Králové i dnes jedním z měst s nejlepšími podmínkami pro život. Těžko bychom si však mohli představit uskutečňování Gočárových architektonických a urbanistických vizí bez významné podpory. Tu architekt našel v osobě Františka Ulricha, dlouholetého starosty města a jeho ideového tvůrce. Byl to právě Ulrich, který v mladém projektantovi rozpoznal talentovaného umělce, schopného naplnit své vize, tak jako je dříve zhmotnili Hubert Gessner a především Jan Kotěra. Podporu, které se architektovi dostalo od počátku jeho tvůrčí práce (zejména po dokončení schodiště čelil ostré kritice), zúročil František Ulrich během dvacátých let, kdy se Gočár stal výhradním projektantem nového Hradce Králové, rodícího se podle jeho urbanistických koncepcí. Většinu svých nejvýznamnějších staveb Josef Gočár realizoval v červeném režném zdivu, „demokratické cihle“, jež město Hradec Králové přijalo za svou oficiální architekturu. Ztotožnilo se s ní, neboť mimo jiné poukazovala na jeho nejvýznamnější historické období, během něhož plnilo roli sídelního města českých královen. www.muzeumhk.cz
zdroj: zpráva ČTK
Místo: Muzeum východních Čech, Eliščino nábřeží, Hradec Králové
Mgr. Jakub Potůček
GOČÁR V HRADCI KRÁLOVÉ
Snad žádné jiné město u nás, s výjimkou Baťova továrního Zlína, nevytvořil jediný architekt, jako Josef Gočár „svůj“ Hradec Králové. Přednáška představí architekta Josefa Gočára jako spolutvůrce moderní metropole severovýchodních Čech od roku 1908, kdy Gočár pracoval v Kotěrově ateliéru na návrhu městského muzea, až do roku 1942, kdy se architekt zúčastnil soutěže na dostavbu této budovy.
Moderní Hradec Králové je životním dílem architekta Josefa Gočára (1880-1945). Dílem, které svým rozsahem, kvalitou ale i komplexně pojatým řešením nemá v českých zemích obdoby. Gočárova více než třicetiletá práce dala městu téměř dvě desítky projektů a realizací, skvěle ilustrujících vývoj architektova myšlení, a několik geniálních urbanistických studií, díky nimž je Hradec Králové i dnes jedním z měst s nejlepšími podmínkami pro život. Těžko bychom si však mohli představit uskutečňování Gočárových architektonických a urbanistických vizí bez významné podpory. Tu architekt našel v osobě Františka Ulricha, dlouholetého starosty města a jeho ideového tvůrce. Byl to právě Ulrich, který v mladém projektantovi rozpoznal talentovaného umělce, schopného naplnit své vize, tak jako je dříve zhmotnili Hubert Gessner a především Jan Kotěra. Podporu, které se architektovi dostalo od počátku jeho tvůrčí práce (zejména po dokončení schodiště čelil ostré kritice), zúročil František Ulrich během dvacátých let, kdy se Gočár stal výhradním projektantem nového Hradce Králové, rodícího se podle jeho urbanistických koncepcí. Většinu svých nejvýznamnějších staveb Josef Gočár realizoval v červeném režném zdivu, „demokratické cihle“, jež město Hradec Králové přijalo za svou oficiální architekturu. Ztotožnilo se s ní, neboť mimo jiné poukazovala na jeho nejvýznamnější historické období, během něhož plnilo roli sídelního města českých královen. www.muzeumhk.cz
zdroj: zpráva ČTK
Povedený projekt 👍 Takových realizací by mohlo vznikat víc.
Kaskády Hranice jsou skvělým příkladem toho, že i bytová výstavba může mít kvalitní architekturu, promyšlený urbanismus a příjemný prostor pro…
Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!
Praktické řešení, hlavně z pohledu rychlosti výstavby a přesnosti👍 U těchto systémových prvků dává smysl, že zjednodušují realizaci a pomáhají…