Architekt Machoň výrazně ovlivnil podobu centra Pardubic

(ČTK) – Žádný jiný architekt neovlivnil podobu centra Pardubic jako Ladislav Machoň. V první polovině 20. století pro město projektoval pět veřejných budov, jedno náměstí a jeden komerční objekt. Jeho nejznámějším dílem je pasáž poprvé zpřístupněná v roce 1925, která nyní nese Machoňovo jméno a v pátek 5. dubna se slavnostně otevřela po téměř dvou letech oprav. Architekt, který byl v 50. letech vězněn, zemřel před 40 lety.

Jako svou první stavbu Machoň v Pardubicích navrhl budovu ředitelství pošt a telegrafů na Jahnově třídě, kterou dnes vlastní kraj. Patří k jeho nejkrásnějším funkcionalistickým stavbám. Budova se začala stavět v roce 1924.

Machoň vymyslel i podobu Smetanova náměstí a navrhl také blízkou Státní reálku, kde dnes sídlí střední průmyslová škola elektrotechnická. Její stavba začala v roce 1925 a studenti se tam přestěhovali o čtyři roky později. Budova má prostorné třídy, stupňovité posluchárny jako na vysokých školách a široké chodby.

Machoňovým projektem jsou i budovy soudu a berních úřadů. V současnosti je využívá střední průmyslová škola chemická a okresní soud. Na třídě Míru má Machoň kromě pasáže ještě budovu poštovního úřadu, kde pošta sídlí dodnes. Postavena byla v roce 1935. Machoň v Pardubicích zredukoval svůj návrh telefonní centrály pro pražskou Letnou.
Machoňova pasáž po rekonstrukci - březen 2013 (zdroj: Wikipedie, autor: Stepanfoto)
Pasáž si objednali dva místní podnikatelé a přišla je tehdy na 1,6 milionu korun. Původně si přáli jen obyčejný bytový dům s obchody v přízemí. Později se jim to zdálo jako málo výdělečný podnik, a tak pro ně Machoň navrhl pasáž po vzoru pařížských obchodních center. Pasáž dlouhá 50 metrů, kde zářily neonové reklamy, byla vyzdobená v duchu doznívajícího dekorativismu.

Unikátní památka ve stylu art deco dlouhá léta chátrala. Obchody v pasáži už mají nájemníky, kteří se připravují na první zákazníky. Byty v horních patrech ještě nejsou zkolaudované, řekl ČTK ředitel Rozvojového fondu Pardubice Martin Charvát.

"V současné době běží dodatečné povolení šesti věcí. My nemůžeme pustit do provozu vrchní patra. Lidé si byty převzali, mohou si je vybavovat, ale nemohou tam bydlet," řekl Charvát.

Fond musel zbourat stropy od druhého patra výš, dodal dva výtahy, postavil nový vstup do restaurace z parkoviště a zajistil ventilace z digestoří. Na to musel požádat o změnu stavebního povolení. Podle médií se však majitelka sousedního domu odvolala.

"Když to všechno dobře půjde, byty budou zkolaudované od konce dubna," řekl Charvát.

Pasáž byla dokončena v roce 1925, říkalo se jí "velkolepý palác průchodní". Podle architekta Kanceláře prezidenta republiky Zdeňka Lukeše patří k nejzajímavějším ukázkám stylu art deco, který vrcholil na celém světě v první polovině 20. století.

"U nás byl tento styl velmi populární. Propagovali jej Josef Gočár nebo Pavel Janák. Pasáž je krásným příkladem architektury art deco. Ale v trochu jiném pojetí než je to vidět u Janáka nebo Gočára, řekl bych takovém jemnějším a elegantnějším duchu," řekl ČTK Lukeš.

Řada prvků se v pasáži nedochovala. Musely se zhotovit kopie trojramenných světel, které se ztratily. Mozaiková dlažba složená z 800.000 kostiček byla nahrazená novou, kameny jsou však z původních lomů v Německu a Itálii. Většina skříní se renovovala. Dochovalo si i schodiště s kovovým zábradlím.

V pasáži si nájemci postupně otevřou 11 prodejen, čtyři kanceláře, jednu restauraci. K tomu náleží 64 parkovacích míst a 31 bytů. Celá stavba přišla na 182,5 milionu korun bez DPH. Fond je akciovou společností radnice a na opravy bral úvěr.

"Budu velmi ráda, pokud se nám současně i k Machoňově pasáži podaří zrekonstruovat třídu Míru," řekla primátorka Štěpánka Fraňková.


Ladislav Machoň se narodil v roce 1888 v Praze. Byl reprezentantem moderního klasicismu a funkcionalismu. V Praze navrhl mimo jiné přestavbu Klementina a Strakovy akademie nebo dostavbu právnické fakulty. Machoně si také vybrali bratři Čapkové, aby pro ně nakreslil dvojvilu. Architekt byl za druhé světové války činný v odboji, v 50. letech byl uvězněn z politických důvodů. Machoň zemřel v Praze v roce 1973.

Související články:

 

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*