Praha má za
sebou důležitý krok k výstavbě koncertního sálu „Vltavské filharmonie“
v pražských Holešovicích. Konsorcium vedené světově proslulým ateliérem
Henning Larsen pro ni na základě vítězství ve veřejné soutěži zpracuje analýzu
využitelnosti. Její výsledky budou jedním z důležitých podkladů pro
rozhodnutí hlavního města Prahy, zda v projektu „Vltavské filharmonie“
pokračovat v dalších navazujících etapách. Praha zvažuje umístění
moderního sálu v lokalitě Bubny – Zátory (poblíž metra Vltavská). Mělo by
se jednat o zásadní impuls k postupné revitalizaci celého neutěšeně
vypadajícího území v Praze 7 – Holešovicích. Konsorcium má za sebou řadu
prestižních referencí po celém světě.
Stavba moderního
koncertního sálu v pražských Holešovicích začíná po více než deseti letech
diskusí a úvodních jednání dostávat reálné obrysy. Konsorcium firem vedené prestižním
světovým studiem Henning Larsen společně s Buro Happold a AEA Consulting
zvítězilo ve výběrovém řízení vyhlášeným Institutem plánování a rozvoje hl. m.
Prahy (IPR) na vypracování studie využitelnosti. IPR a členové konsorcia již
v těchto dnech podepsali smlouvu.
Všichni členové
konsorcia mají bohaté zkušenosti jak s přípravou, tak i tvorbou
konkrétních projektů špičkových koncertních sálů v Evropě. Jedná se
například o koncertní síň Harpa v islandském Reykjavíku, Dánskou Národní
operu v dánské metropoli Kodani nebo o budovu Národního symfonického
orchestru Polského rozhlasu v Katowicích.
„Moderní architektura v Praze nemůže skončit
jen u Tančícího domu. Nechceme mít z našeho města skanzen. Rád bych tu viděl
vznikat další stavby světového významu. Věřím tomu, že nový koncertní sál by
takovou stavbou mohl být,“ řekl primátor Prahy Zdeněk Hřib.
„Prestiž a zkušenosti konsorcia vedeného
Henning Larsen s podobnými projekty po celém světě jsou pro nás zárukou
zpracování kvalitní analýzy, která nám pomůže v dalším rozhodování. Praha
nejen že moderní koncertní sál potřebuje, ona si ho i zaslouží. Tento dluh
celých generací bychom se měli pokusit splatit. Chceme být ale obezřetní, proto
si nejprve necháváme zpracovat detailní analýzu, jestli budeme pokračovat
dalšími etapami, nebo ne,“ uvedl náměstek primátora hlavního města
Prahy pro oblast územního rozvoje Petr Hlaváček.
„Jsem rád, že hlavní město vybralo vítěze
soutěže na studii využitelnosti nového koncertního sálu. Ta je totiž prvním
krokem k tomu, abychom jej postavili. Pro rozvoj kultury v Praze je stavba
nového koncertního sálu naprosto stěžejní,“ dodal předseda klubu pražských
zastupitelů Spojené síly pro Prahu.
„Jsme hrdí na to, že můžeme s Prahou
spolupracovat na vypracování analýzy využitelnosti nového koncertního sálu.
Praha je jedním z nejkrásnějších měst na světě, místem bohatým na historii a
kulturu, a přispívat k tomuto dědictví je velká čest,“ řekl Andrew Lang,
Business Development Coordinator, Henning Larsen Architects.
Zpracování
podrobné analýzy v této přípravné etapě hlavní město zvolilo kvůli
velikosti a složitosti připravovaného projektu „Vltavské filharmonie“. Pro
další rozhodnutí, která budou znamenat mimo jiné už i schválení investic
v řádu stovek milionů až miliard korun, chce mít proto Praha k dispozici
co nejvíce komplexních údajů. Vítězné konsorcium má ze sebou vynikající
reference z obdobných, světově významných, projektů, na nichž také
pracovalo.
Výsledná analýza
bude hotova na konci roku 2020 a pražský magistrát ji využije jako jeden
z podkladů pro rozhodnutí, zda dá tomuto projektu, který již bude mít
jasné kontury, definitivní zelenou. Stavba „Vltavské filharmonie“ se má také
stát zásadním impulsem k postupné revitalizaci celého zanedbaného území
Bubny-Zátory, jehož je součástí. Záměrem města je z něj udělat novou
městskou čtvrť a zároveň další přirozené centrum hlavního města, přitažlivé i
pro zahraniční turisty.
Prvotní novodobý
záměr na stavbu koncertního sálu se datuje již do roku 2010 (myšlenka na
vybudování nového koncertního sálu se ale objevila již ve 30. letech minulého
století) a postupně se k němu přihlásily všechny politické reprezentace města.
Důležitým prvním krokem k naplnění původní vize je právě tvorba studie
využitelnosti. Odborníci z konsorcia vedeného Henning Larsen zpracují mimo
jiné i komplexní analýzu týkající se veškerých ekonomických nákladů, včetně provozních,
a předloží i různé varianty využití nové budovy. Studie též navrhne optimální
varianty koncepce sálu a jeho zasazení do území na levém břehu Vltavy.
Pokud
Zastupitelstvo hl. m. Prahy rozhodne o pokračování příprav projektu, začne
se pracovat na dalších plánovaných etapách. V druhé fázi bude vyhlášena
architektonická soutěž a na jejím konci by měla být připravena projektová
dokumentace pro výběr zhotovitele. Třetí fáze zahrnuje samotnou stavbu. Ta by
zatím podle předběžného časového harmonogramu mohla být zahájena v roce 2027.
Dokončení budovy je plánováno na rok 2032. Investiční náklady nejsou dosud
přesně vyčísleny, jejich předpokládaná výše by měla vzejít právě ze zmíněné
analýzy.
Praha jako jedna
z nejvýznamnějších evropských metropolí nový koncertní sál světových parametrů
podle vedení města potřebuje nejen kvůli udržení statutu kulturního centra
České republiky i Evropy. Současné sály (Smetanova síň v Obecním domě a
Dvořákova síň v Rudolfinu) nevyhovují standardům 21. století. Poslední podobná
stavba vznikla v Praze před více než sto lety (Smetanova síň v roce
1912), což je v porovnání i s některými, i menšími evropskými, městy
neoddiskutovatelný nedostatek.
Členové konsorcia:
• Společnost Henning Larsen byla
založena a sídlí v Kodani. Své pobočky i projekty má ale rozmístěny po
celém světě. Kromě architektury se její tým odborníků specializuje na krajinný,
interiérový a grafický design. K jejím nejvýznamnějším současným projektům
patří např. již uvedená Harpa Concert Hall v islandském Reykjavíku, Moesgaardovo
muzeum v Kodani, Univerzita vědy a techniky v Hongkongu či NEO
Kongresové centrum v Bruselu. V Praze půjde o její první významnou
aktivitu.
• Buro Happold –
opět společnost s mezinárodní působností poskytující konzultace,
inženýrské a projekční služby v oboru stavebnictví. Působí na 24 místech
po celém světě. K jejím významným referencím v oblasti kultury patří
Dánská národní opera v Kodani či budova Národního symfonického orchestru
Polského rozhlasu v Katowicích. Z dalších potom např. rekonstrukce stanice
Thameslink Station v Londýně či Trade Logistics Cluster v keňské Mombase.
• AEA Consulting
(evropskou centrálu má v Londýně, jinak sídlí v New Yorku) –
nadnárodní společnost, zpracovávající finanční modely či analýzy staveb a
jejich následného provozu. Od roku 1991 úspěšně realizovala více než 1 000
projektů ve 35 zemích. Mezi její nejznámější reference patří finanční model pro
The Shed v New Yorku (na unikátní budově v Hudson Yards na Manhattanu)
nebo komplex Stavros Niarchos Foundation v Athénách.
Konsorcium uvedených tří společností v této
podobě spolupracuje léta a na mnohých výše jmenovaných projektech se podíleli
všichni jeho členové.
tisková zpráva IPR
Stínící prvek je trochu vidět na fotkách, jiné jsem nedostala. Zhotovitel píše: " Fasádní prvek je jedním z atributů stavby. Bionická…
I bez studie je zřejmé, že místo je využitelné problematicky, pokud přejímá dnešní dopravní situaci, které se novostavba bude podřizovat.
Při projednání EIA cca v r. 2010 -pokračování MO Blanka bylo zastaveno do dokončení vnějšího okruhu Prahy, kterým dojde k poklesu dopravních zátěží na SJ Magistrále s nadějí na její redukci -tedy i dopravního uspořádání tohoto místa.
Prioritou je okruh, poté vyplynou podmínky zástavby Vltavské.
Můj bože, oni s tím nepřestanou. Na jednu stranu furt vykládají, jak kdo krade a jak se plýtvá, ale chtějí stavět něco, co je zcela zbytečné a co bude mít využití víc než problematické. Ať už se v Praze konečně dobuduje okruh a ne další bílý slon. Máme dostatečné sály pro klasickou hudbu, sál v PKC je větší a má lepší akustiku než ona Labská filharmonie, nicméně tady se znovu a znovu bude prosazovat zcela zbytečná stavba, která dopadne třeba jako ta hala v Reykjavíku, která se stavěla řadu let a stála 160 mil. EUR (tj. 4,24 mld. CZK) a ještě větší bomba je ona Labská filharmonie, která se stavěla 10 let, obsahuje mimo luxusní hotel a také byty s cenou 100 tisíc za metr (eur) a stavěla se 11 let. Co je ale nejzajímavější – původní cena byla stanovena na 77 mil. EUR (2,04 mld. korun) a konečný účet byl – těžko uvěřitelných 789 mil. EUR (tedy 20,91 mld. korun). A tohle opravdu potřebujeme? Jen tak mimochodem, onen Henning Larsen nemůže přece dojít k jinému výsledku, než že se tady stavět má a že to je nejlepší místo v Praze…když už se dobře uvedl s tou Harpou. Mimochodem, její stavba vyvolala v Reykjavíku hodně zlou krev a ještě navrch, k čemu potřebuje město menší než Plzeň sál pro 1800 návštěvníků, navíc celý Island (106.103 km2) má 360.000 obyvatel. Harpa byla a je symbolem nabubřelosti v době před finanční krizí na Islandu v roce 2007…