Kniha
První monografie pavilonu ČSSR na Expo 67 vychází k příležitosti
stejnojmenné výstavy v Chebu. Martin Bernátek, Vladimíra Büngerová,
Daniela Kramerová, Henrieta Moravčíková, Terezie Nekvindová, Martin
Strakoš a Marta Sylvestrová se v ní zaměřili na kritické zhodnocení
československé účasti z hlediska problematiky výstavnictví,
architektury, audiovizuálních exponátů nebo otázky česko-slovenských
vztahů.
Světová výstava v Montrealu v roce 1967 byla druhou z trojice
poválečných prezentací Československa na světových výstavách a navázala
na iniciační moment Expo 58 v Bruselu. Expo 67, specifickým formátem
mezi uměním, architekturou a uměleckým řemeslem, předznamenává dnešní
podobu výstavního provozu svou internacionalizací, spektakularitou,
masovostí a silným ukotvením v politickém, ekonomickém a společenském
pozadí. Název Automat na výstavu evokuje výraznou atrakci
československého pavilonu – interaktivní biograf Kinoautomat, i dobovou
víru v automatizaci jako symbol moderního světa. Především ale slouží
jako metafora pro situaci, v níž naše montrealská účast vznikala: Expo
67 se ve své době stalo v Československu jakýmsi měřítkem pro kvalitní
provedení výstavnických expozic, bylo však i známkou rutinérského
přístupu vedoucího k rozmělnění.
Terezie Nekvindová, Daniela Kramerová a kol. Automat na výstavu. Československý pavilon na EXPO 67 v Montrealu.
Rok vydání: 2017
Nakladatelství Akademie výtvarných umění
ISBN
978-80-87395-31-8
EAN
9788087395318
Kniha je k dostání ve vybraných knihkupectvích, v internetovém knihkupectví www.kosmas.cz nebo na VVP AVU.
Výstava
Automat na výstavu. Čsl. pavilon na Expo 67 v Montrealu
Kde: Retromuseum Cheb
Kdy: do 5. listopadu 2017
Kde: Moravská galerie v Brně
Kdy: 24/11/2017 – 18/3/2018
Autorky výstavy: Daniela Kramerová, Terezie Nekvindová
Architektonické řešení a autorská intervence: Pavel Sterec
Grafika: Matěj Činčera, Jan Kloss
Pořadatel výstavy: Galerie výtvarného umění v Chebu
Spolupořadatelé: Moravská galerie v Brně, Slovenské centrum dizajnu v Bratislavě
Automat na výstavu připomene druhou z trojice poválečných
prezentací Československa na světových výstavách. Expo 67
v Montrealu se odehrálo před půl stoletím, a navíc se
z něho dochovalo málo hmotných exponátů, proto výstavní
koncepce kombinuje vizuální a uměleckohistorickou část. Úvodní
„black box“ nechá diváky zažít estetický účinek analogové
audiovize, která patřila v čs. pavilonu mezi nejprogresivnější
exponáty a dodnes je ceněna i v mezinárodním měřítku.
Prostřednictvím světelných stolů se tak představí fotografická
dokumentace zachycující výstaviště, naši expozici, současný stav
pavilonu na kanadském ostrově Newfoundland i záběry z první
výstavy o Expo 67, která se uskutečnila v roce 1968 v rámci
Mezinárodního bienále užité grafiky Brno věnovaném současné
výstavní tvorbě. Druhá místnost ukáže uměleckou tvorbu, většinou
skici či modely k výtvarným dílům a budově pavilonu; doplní je
zvuková intervence architekta výstavy a umělce Pavla Sterce, která
nabídne jednu z možných interpretací vystaveného.
Název projektu evokuje výraznou atrakci pavilonu, interaktivní
biograf Kinoautomat s Miroslavem Horníčkem, ale především
slouží jako metafora pro situaci, v níž naše montrealská účast
vznikala. Po Expo 58 v Bruselu se československé výstavnictví
etablovalo jako speciální obor architektury a užitého umění,
někteří autoři o něm dokonce uvažovali jako o novém uměleckém
médiu. Expo 67 se ve své době stalo v Československu jakýmsi
etalonem pro kvalitní provedení výstavnických expozic, bylo však i
symbolem rutinérského přístupu vedoucího k rozmělnění.
Další informace najdete na stránkách ARTALK.MAGAZINE.
moc se mě to líbí
Pokud vím, tak jméno pro každou ulici nebo náměstí musí být schváleno místopisnou komisí. Jak je tedy možné, že si…
oprava : ..nechuť mírnou, .... záruka, že nevytvoří i něco.....
Tak ikonická architektura? Pro mne je to totální nesympatická asymetrie, která postrádá pohodu a líbivost, a naopak vyvolává neklid a…
Projektantem má být METROPROJEKT Praha. Poptám se podrobněji na SŽ a doplním.