Barrandovské terasy

Vypracováním projektu dvou nových staveb bylo pověřeno renomované brněnské studio Kuba & Pilař architekti.  Akad. arch. Ladislav Kuba a Ing. arch. Tomáš Pilař v současné době patří mezi nejoceňovanější české arcitekty. Spojení dosavadních výsledků spolupráce s Ing. arch. Kukralem a jedné z nejuznávanějších architektonických kanceláří Kuba & Pilař architekti je zárukou jedinečnosti rekonstrukce Barrandovských teras. 

Apartmánový dům ve tvaru vlnovky
• V současné době probíhá výstavba „apartmánového domu ve tvaru vlnovky“. Dokončení stavby je přepokládáno v první polovině roku 2020. Před zahájením stavby bylo nutné připravit a zabezpečit prostor pro výstavbu domu. Bylo nutné zásadním způsobem technicky dořešit velkou opěrnou zeď v zadní části stavby. Potýkali jsme se s nesoudržností těžených hornin. Při výstavbě docházelo k uvolňování štěrkopísku při budování berlínského pažení, proto muselo dojít k injektáži za bedněním. U druhé opěrné zdi před budovou směrem k řece vznikaly problémy se samotnou dostupností. Bylo velice obtížné i jen umístit vrtné soupravy pro mikropiloty na okraj svahu.
• Při zakládání samotného apartmánového domu jsme se potýkali s různorodostí podloží. Místy bylo podloží nesoudržné a v jiných místech jsme zas narazili na skálu.

Hotelový dům ve tvaru lichoběžníku a podzemní parkoviště
• S ohledem na předcházející zkušenosti se zakládáním opěrné zdi u apartmánového domu, kde jsme se potýkali s nesourodým podložím, tak i u objektů hotelového domu ve tvaru lichoběžníku a podzemního parkoviště předpokládáme složité zakládací podmínky. Z tohoto důvodu revidujeme úpravy projektové dokumentace v části zakládání obou objektů. Při té příležitosti zároveň zvažujeme redukci dvou podzemních pater parkoviště na jedno, a to především z ekologických důvodů, kdy se toto řešení jeví jako více šetrné k přírodě.
• Začátek výstavby obou objektů, jak hotelového domu, tak podzemního parkoviště předpokládáme v polovině roku 2019.
• Dokončení těchto objektů včetně venkovních úprav, vysázení velkého množství keřů, stromů a jiné zeleně, předpokládáme i s ohledem na složitou situaci na stavebním trhu za cca 1,5 roku od zahájení stavebních prací.


Průběh rekonstrukce historické budovy Barrandovských teras
Průběh rekonstrukce historické budovy je poznamenán novým zjištěním stavu nosných konstrukcí. Po odsouhlasení koncepce obnovy s pracovníky Národního památkového úřadu byly vytipovány konstrukce a prvky, které byly určeny k odbourání. Teprve po odstranění těchto vrstev bylo možno provést podrobnou diagnostiku železobetonové konstrukce.

Tento průzkum konstatoval, že železobetonová konstrukce stavby vykazuje závady, které nelze pominout a je třeba je řešit. Stav betonu vykazuje mnoho závad. Jedná se o nadměrnou nasákavost betonů nosných konstrukcí a takto beton není dlouhodobě odolný proti působení vody a zmrazovacích cyklů. Rovněž při stanovení rozsahu karbonatace bylo zjištěno, že karbonizované vrstvy zasahují již do armovaných částí konstrukcí a způsobují nadměrnou korozi výztuže.

Na základě zjištěných závad na spodní stavbě a nosných konstrukcí budovy byl přehodnocen postup stavebních prací rekonstrukce a přistoupilo se přednostně k sanaci železobetonových konstrukcí v celém rozsahu stavby.

Pro obnovu nosné funkce železobetonů byla provedena celá řada sanačních prací. Veškeré železobetonové konstrukce byly mechanicky očištěny, byl odstraněn nesoudržný beton a bylo provedeno pískové mokré tryskání betonu. Zkorodované části výztuže byly doplněny včetně třmínků a na ocelové výztuži byly provedeny můstky a provedeno torkretování. Na takto opravené železobetonové konstrukce byl proveden realkalizační nátěr.

Sanace se týkala také založení objektu, kdy sondy do základů pilířů i zde ukázaly potřebu radikálního zásahu. Byla provedená trysková injektáž západní obvodové zdi a u pilířů proběhlo přibetonování patek.

Statické posouzení stávajících železobetonových desek na základě zjištěné výztuže prokázalo nedostatečnou únosnost vzhledem k uvažované funkci jednotlivých prostor. Největší nedostatek byl prokázán v prostoru hlavní restaurace. Zde zesílení železobetonové desky komplikuje i požadavek na zachování stávající dlažby v restauraci. Zesílení desky bude proto provedeno vložením nové konstrukce pod stávající desku. Tato konstrukce umožní užívat v budoucnu prostor Francouzské restaurace bez omezení.

Provedená sanace stavu nosných konstrukcí historické budovy odsunula vlastní stavební práce na rekonstrukci, ale nosné železobetonové konstrukce nyní opět budou stoprocentně plnit svoji funkci

Nyní se bude pokračovat na vlastní obnově stavební části historické budovy podle upravené projektové dokumentace, která již zohledňuje provedené sanační práce. Dokončení těchto prací předpokládáme stejně jako u nových staveb na přelomu let 2020 a 2021.

Ekologické řešení stavby
Určitý odstup, který vznikl od vydání stavebního povolení a intenzivní stavební činností byl zároveň využit pro nové posouzení navrženého areálu z hlediska ekologie. Začaly se hledat nové ekologické cesty. Původní řešení likvidace srážkových vod bylo přehodnoceno. Byl zpracován podrobný hydrogeologický průzkum se zřetelem na možné vsakování. Následně byl proveden vsakovací test. Důsledné vsakování vzhledem k geologickým podmínkám na stavbě nelze zrealizovat, ale je připraveno řešení pro historickou budovu s určitým jímáním srážkových vod a následným použitím pro zálivku zeleně v areálu a pokrytí určitého množství technické vody z tohoto zdroje.


Historie objektu Barrandovské terasy
Stavba na Barrandovských terasách byla realizována z iniciativy bratří Václava a Miloše Havlových v letech 1929 – 1930. Řadí se k nejvýznamnějším stavbám funkcionalistické architektury. Autorem projektu byl známý architekt Max Urban (1882 – 1959), který rovněž navrhl objekt nedalekých filmových ateliérů a celkové urbanistické řešení vilové čtvrti Barrandov (1927 – 1929). Urban byl také kameramanem i filmovým podnikatelem a jeho manželka Anny Ondráková známou filmovou hvězdou. Prostředí nad městem a meandrem Vltavy bylo ideální k uskutečnění celého projektu.

Inspirací stavby na skalním masivu byl restaurační pavilon Cliff House na ostrohu nad Tichým oceánem u San Franciska, který kdysi Max Urban navštívil. Nautické motivy jsou patrné na celé stavbě – terasy, rampová schodiště, zaoblená nároží, pásová okna. Suterén budovy tvořila kuchyně se zázemím, přízemí hlavní restaurace, denní bar, velký taneční sál, přípravny, sociální zázemí a terasa. V prvním patře se nacházela další restaurace, taneční sál, letní diskotéka, sociální zázemí a balkon. Druhé až čtvrté patro bylo zřízeno nad menší částí půdorysu ve formě věže, přičemž ve dvou spodních patrech byly kanceláře, nejvyšší patro pak tvořila krytá terasa.  

Barrandovské terasy byly prohlášeny kulturní památkou v roce 1988. Jejich technický stav tomu však zdaleka neodpovídal. Během 70. let docházelo často k necitlivým opravám a úpravám interiéru, po listopadu 1989 se staly centrem diskoték a útulkem bezdomovců. Důsledky byly fatální – v říjnu 2001 vyhořel Trilobit bar, který se stal ve 30. a 40. letech jedním z nejoblíbenějších míst schůzek pražské smetánky. Okolí pak zpustlo a zarostlo vzrostlými nálety a křovisky.

___

Autoři
Rekonstrukcí stávajícího objektu byl pověřen Ing. arch. Ondřej Kukral, který se podílel na řadě odbornou veřejností výborně hodnocených rehabilitací významných staveb. Jedná se například o rekonstrukci památkově chráněného objektu Nový zámek v Ratboři u Kolína od arch. Jana Kotěry (dnes Hotel Chateau Kotěra), spolupráci na rehabilitaci památkově chráněné secesní stavby Okresního domu prof. arch. Jana Kotěry (dnes hotel Okresní dům) a především na rekonstrukci bývalé Cyrilometodějské záložny vyprojektované prof. Ing. V. Fischerem, situované na Zelném trhu v centru Brna (dnes hotel Grandezza Luxury Palace).

Vypracováním projektu dvou nových staveb bylo pověřeno renomované brněnské studio Kuba & Pilař architekti.  Akad. arch. Ladislav Kuba a Ing. arch. Tomáš Pilař byli za své progresivní návrhy a realizace mnohokrát oceněni, mimo jiné také v české soutěži pro architekty Grand Prix architektů – v roce 2002 za knihovnu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a v roce 2009 za areál Fakulty chemicko-technologické a tělovýchovná zařízení Univerzity Pardubice. V současné době patří mezi nejoceňovanější české ateliéry. Spojení dosavadních výsledků spolupráce s Ing. arch. Kukralem a jedné z nejuznávanějších architektonických kanceláří Kuba & Pilař architekti je zárukou jedinečnosti rekonstrukce Barrandovských teras. 

Na návrhu interiéru restaurací, které se ve stávajícím objektu plánují, pracuje dvojice interiérových designérů Václav Novák a Petra Nováková – Ondreičková. Vizuální umělkyně Petra Nováková – Ondreičková se stejně jako její manžel soustředí na návrhy interiérů, design nábytku, prostorové instalace a filmovou architekturu. V roce 2012 získala ocenění Grand Prix Bienale slovenského umenia. K výtvarnému pojetí interiéru přistupuje jako k prostorové instalaci. Ráda pracuje s použitým materiálem protknutým historií. Nábytku vdechuje nový život prostřednictvím konfrontace s novými tvary. Václava Nováka zkušenosti s rekonstrukcí památkových objektů utvrdily v názoru, že je nutné přistupovat k zadáním této povahy s úctou. Jeho tvorbu nejlépe vystihují tři slova – respekt, úcta a hravost.

tisková zpráva

Související zprávy:
Barrandovské terasy  13.10.2016
Barrandovské terasy  13.5.2016


Barrandovské terasy se otevřou nejdříve za dva až tři roky
(ČTK) – Rekonstrukce Barrandovských teras se opozdí kvůli rozsáhlým pracím na funkcionalistické historické budově z roku 1928 i kvůli komplikovanému podchycení svahu pro stavbu nové budovy komplexu. V současné době podle slov architekta Ondřeje Kukrala již situace umožňuje pokračování řádné rekonstrukce i výstavby dle původního plánu. Dokončení celého areálu se tím ale posune, reálné je podle architekta nejdříve za dva až tři roky. Na novinářské prohlídce objektu to dnes řekli architekti Kukral a Ladislav Kuba.„Rozsah prací byl daleko větší, než jsme čekali. Železobetonová konstrukce i založení této budovy byly za hranicí životnosti,“ uvedl Kukral, jenž má na starost rekonstrukci historické budovy, která vznikla pod architektonickým vedením Maxe Urbana na konci 20. let minulého století z vizí Václava M. Havla, otce budoucího českého prezidenta.

Podle Kukrala probíhaly v poslední době na historické budově náročné práce od zajištění základů až po opravu konstrukce. „Práce, které tu probíhaly vždy v součinnosti s Národním památkovým ústavem, pomohly budovy stabilizovat a dneska je konstrukce na té úrovni, že můžeme pokračovat v klasické rekonstrukci budovy,“ dodal Kukral.

Projekt nové podoby historické budovy by si podle architekta měl uchovat svoji původní atmosféru. Součástí má být i restaurace a bistro. „Má zde vzniknout restaurace ve stylu 30. let. Měla by se zaměřovat na podobnou kuchyň, která se tehdy vařila pro širokou veřejnost,“ řekl budoucí provozovatel restaurace Robert Chejn. Obnova legendárního baru Trilobit, který se stal součástí komplexu v polovině 30. let, v plánu není.

V těsném sousedství historické stavby se objeví další dvě budovy. Sloužit mají jako ubytovací zařízení s apartmány. Jedna z částí, mající tvar písmene S, vyroste přímo na místě původních venkovních teras. „Stavba se rozbíhá. Doposud jsme řešili především otázku podchycení svahu. Teprve v nedávných dnech začala výstavba nadzemní části, a to z jihu,“ přiblížil proces budování architekt Ladislav Kuba.

Funkcionalistická budova Barrandovských teras se ve třicátých letech stala centrem pražské smetánky i hereckých hvězd. Objekt zejména po 2. světové válce ale začal měnit svoji podobu a postupně chátral. V 50. letech se uzavřel přilehlý bazén se skokanskou věží, o tři dekády později ho následoval i bar Trilobit.

Areál od roku 2001 vlastní podnikatel Michalis Dzikos. Opravné práce a rekonstrukce historické budovy i jejího okolí započaly v září 2016. Celkovou výši nákladů dnes odmítli architekti komentovat, podle dřívějších odhadů by se však mělo jednat o investici mezi 200 až 500 miliony korun.

„Je to docela obtížné zadání, protože veřejnost má Barrandovské terasy zažité v původní podobě jako kultovní výletní restauraci s venkovními terasami. V této prvorepublikové podobě dnes ale už nemohou fungovat, protože okolí se naprosto změnilo,“ řekl již dříve ČTK k plánované podobě areálu architekt Kuba.


Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    No jednu stranu je dobře, že se s touto stavbou něco udělá a návrh vypadá rozumně, na druhou stranu mně nesmírně pobavilo vyjadřování |zřejmě| autorů projektu o jejich potýkání se geologickými poměry a ještě víc mně pobavilo, když objevili ameriku se vsakováním srážkových vod (které nařizuje stavební zákon už řadu let) a dělají (samozřejmě – ekologické je stále strašně in) z něčeho. co udělat musí tak jako tak vlastní vynález a přednost. Dneska si každý soudný člověk (stavebníky rodinných domků počínaje) tu dešťovou vodu snaží na pozemku udržet a využít, kromě legislativních požadavků dává stát dotace (používá-li se voda např. na splachování) a pak je tu zdravý selský rozum, již naši předkové mívali u každého okapu sud…jinak ale barák dobrý, zajímavé to bude naživo. Ale ta naivita a objevování objeveného a nebo dokonce nařízeného včetně dramatu se sanací žb. konstrukcí je až kouzelná. Architekti asi (včetně onoho památkářského architekta) udělají |krásno|, ale trocha zdravého selského rozumu a hlavně technických znalostí a myšlení by jim rozhodně neuškodila.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*