Vypracováním projektu dvou
nových staveb bylo pověřeno renomované brněnské studio Kuba & Pilař
architekti. Akad. arch. Ladislav Kuba a
Ing. arch. Tomáš Pilař v současné době patří mezi nejoceňovanější české arcitekty.
Spojení dosavadních výsledků spolupráce s Ing. arch. Kukralem a jedné z
nejuznávanějších architektonických kanceláří Kuba & Pilař architekti je
zárukou jedinečnosti rekonstrukce Barrandovských teras.
Apartmánový dům ve tvaru vlnovky
• V současné době probíhá výstavba „apartmánového
domu ve tvaru vlnovky“. Dokončení stavby je přepokládáno v první polovině
roku 2020. Před zahájením stavby bylo nutné připravit a zabezpečit prostor pro
výstavbu domu. Bylo nutné zásadním způsobem technicky dořešit velkou opěrnou
zeď v zadní části stavby. Potýkali jsme se s nesoudržností těžených
hornin. Při výstavbě docházelo k uvolňování štěrkopísku při budování
berlínského pažení, proto muselo dojít k injektáži za bedněním. U druhé
opěrné zdi před budovou směrem k řece vznikaly problémy se samotnou
dostupností. Bylo velice obtížné i jen umístit vrtné soupravy pro mikropiloty
na okraj svahu.
• Při zakládání samotného apartmánového domu jsme se
potýkali s různorodostí podloží. Místy bylo podloží nesoudržné a v jiných
místech jsme zas narazili na skálu.
Hotelový
dům ve tvaru lichoběžníku a podzemní parkoviště
• S ohledem na předcházející zkušenosti se
zakládáním opěrné zdi u apartmánového domu, kde jsme se potýkali
s nesourodým podložím, tak i u objektů hotelového domu ve tvaru
lichoběžníku a podzemního parkoviště předpokládáme složité zakládací podmínky.
Z tohoto důvodu revidujeme úpravy projektové dokumentace v části
zakládání obou objektů. Při té příležitosti zároveň zvažujeme redukci dvou
podzemních pater parkoviště na jedno, a to především z ekologických
důvodů, kdy se toto řešení jeví jako více šetrné k přírodě.
• Začátek výstavby obou objektů, jak hotelového domu,
tak podzemního parkoviště předpokládáme v polovině roku 2019.
• Dokončení těchto objektů včetně venkovních úprav,
vysázení velkého množství keřů, stromů a jiné zeleně, předpokládáme i
s ohledem na složitou situaci na stavebním trhu za cca 1,5 roku od
zahájení stavebních prací.
Průběh
rekonstrukce historické budovy Barrandovských teras
Průběh rekonstrukce historické budovy
je poznamenán novým zjištěním stavu nosných konstrukcí. Po odsouhlasení
koncepce obnovy s pracovníky Národního památkového úřadu byly vytipovány
konstrukce a prvky, které byly určeny k odbourání. Teprve po odstranění těchto
vrstev bylo možno provést podrobnou diagnostiku železobetonové konstrukce.
Tento průzkum konstatoval, že
železobetonová konstrukce stavby vykazuje závady, které nelze pominout a je
třeba je řešit. Stav betonu vykazuje mnoho závad. Jedná se o nadměrnou
nasákavost betonů nosných konstrukcí a takto beton není dlouhodobě odolný proti
působení vody a zmrazovacích cyklů. Rovněž při stanovení rozsahu karbonatace
bylo zjištěno, že karbonizované vrstvy zasahují již do armovaných částí
konstrukcí a způsobují nadměrnou korozi výztuže.
Na základě zjištěných závad na spodní
stavbě a nosných konstrukcí budovy byl přehodnocen postup stavebních prací
rekonstrukce a přistoupilo se přednostně k sanaci železobetonových
konstrukcí v celém rozsahu stavby.
Pro obnovu nosné funkce železobetonů byla
provedena celá řada sanačních prací. Veškeré železobetonové konstrukce byly
mechanicky očištěny, byl odstraněn nesoudržný beton a bylo provedeno pískové
mokré tryskání betonu. Zkorodované části výztuže byly doplněny včetně třmínků a
na ocelové výztuži byly provedeny můstky a provedeno torkretování. Na takto
opravené železobetonové konstrukce byl proveden realkalizační nátěr.
Sanace se týkala také založení
objektu, kdy sondy do základů pilířů i zde ukázaly potřebu radikálního zásahu.
Byla provedená trysková injektáž západní obvodové zdi a u pilířů proběhlo
přibetonování patek.
Statické posouzení stávajících
železobetonových desek na základě zjištěné výztuže prokázalo nedostatečnou
únosnost vzhledem k uvažované funkci jednotlivých prostor. Největší nedostatek
byl prokázán v prostoru hlavní restaurace. Zde zesílení železobetonové
desky komplikuje i požadavek na zachování stávající dlažby v restauraci.
Zesílení desky bude proto provedeno vložením nové konstrukce pod stávající
desku. Tato konstrukce umožní užívat v budoucnu prostor Francouzské
restaurace bez omezení.
Provedená sanace stavu nosných
konstrukcí historické budovy odsunula vlastní stavební práce na rekonstrukci,
ale nosné železobetonové konstrukce nyní opět budou stoprocentně plnit svoji
funkci
Nyní se bude pokračovat na vlastní
obnově stavební části historické budovy podle upravené projektové dokumentace,
která již zohledňuje provedené sanační práce. Dokončení těchto prací předpokládáme
stejně jako u nových staveb na přelomu let 2020 a 2021.
Ekologické
řešení stavby
Určitý odstup, který vznikl od vydání
stavebního povolení a intenzivní stavební činností byl zároveň využit pro nové
posouzení navrženého areálu z hlediska ekologie. Začaly se hledat nové
ekologické cesty. Původní řešení likvidace srážkových vod bylo přehodnoceno. Byl
zpracován podrobný hydrogeologický průzkum se zřetelem na možné vsakování.
Následně byl proveden vsakovací test. Důsledné vsakování vzhledem
k geologickým podmínkám na stavbě nelze zrealizovat, ale je připraveno
řešení pro historickou budovu s určitým jímáním srážkových vod a následným
použitím pro zálivku zeleně v areálu a pokrytí určitého množství technické
vody z tohoto zdroje.
Historie objektu Barrandovské terasy
Stavba na Barrandovských
terasách byla realizována z iniciativy bratří Václava a Miloše Havlových v
letech 1929 – 1930. Řadí se k nejvýznamnějším stavbám funkcionalistické
architektury. Autorem projektu byl známý architekt Max Urban (1882 – 1959),
který rovněž navrhl objekt nedalekých filmových ateliérů a celkové urbanistické
řešení vilové čtvrti Barrandov (1927 – 1929). Urban byl také kameramanem i
filmovým podnikatelem a jeho manželka Anny Ondráková známou filmovou hvězdou.
Prostředí nad městem a meandrem Vltavy bylo ideální k uskutečnění celého
projektu.
Inspirací stavby na skalním
masivu byl restaurační pavilon Cliff House na ostrohu nad Tichým oceánem u San
Franciska, který kdysi Max Urban navštívil. Nautické motivy jsou patrné na celé
stavbě – terasy, rampová schodiště, zaoblená nároží, pásová okna. Suterén
budovy tvořila kuchyně se zázemím, přízemí hlavní restaurace, denní bar, velký
taneční sál, přípravny, sociální zázemí a terasa. V prvním patře se nacházela
další restaurace, taneční sál, letní diskotéka, sociální zázemí a balkon. Druhé
až čtvrté patro bylo zřízeno nad menší částí půdorysu ve formě věže, přičemž ve
dvou spodních patrech byly kanceláře, nejvyšší patro pak tvořila krytá terasa.
Barrandovské terasy byly prohlášeny kulturní
památkou v roce 1988. Jejich technický stav tomu však zdaleka neodpovídal.
Během 70. let docházelo často k necitlivým opravám a úpravám interiéru, po
listopadu 1989 se staly centrem diskoték a útulkem bezdomovců. Důsledky byly
fatální – v říjnu 2001 vyhořel Trilobit bar, který se stal ve 30. a 40. letech
jedním z nejoblíbenějších míst schůzek pražské smetánky. Okolí pak zpustlo a
zarostlo vzrostlými nálety a křovisky.
___
Autoři
Rekonstrukcí stávajícího
objektu byl pověřen Ing. arch. Ondřej Kukral, který se podílel na
řadě odbornou veřejností výborně hodnocených rehabilitací významných staveb.
Jedná se například o rekonstrukci památkově chráněného objektu Nový zámek v
Ratboři u Kolína od arch. Jana Kotěry (dnes Hotel Chateau Kotěra), spolupráci
na rehabilitaci památkově chráněné secesní stavby Okresního domu prof. arch.
Jana Kotěry (dnes hotel Okresní dům) a především na rekonstrukci bývalé
Cyrilometodějské záložny vyprojektované prof. Ing. V. Fischerem, situované na
Zelném trhu v centru Brna (dnes hotel Grandezza Luxury Palace).
Vypracováním projektu dvou
nových staveb bylo pověřeno renomované brněnské studio Kuba & Pilař
architekti. Akad. arch. Ladislav Kuba
a Ing. arch. Tomáš Pilař byli za své progresivní návrhy a realizace mnohokrát
oceněni, mimo jiné také v české soutěži pro architekty Grand Prix architektů –
v roce 2002 za knihovnu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně a v
roce 2009 za areál Fakulty chemicko-technologické a tělovýchovná zařízení
Univerzity Pardubice. V současné době patří mezi nejoceňovanější české
ateliéry. Spojení dosavadních výsledků spolupráce s Ing. arch. Kukralem a jedné
z nejuznávanějších architektonických kanceláří Kuba & Pilař architekti je
zárukou jedinečnosti rekonstrukce Barrandovských teras.
Na návrhu interiéru restaurací,
které se ve stávajícím objektu plánují, pracuje dvojice interiérových designérů
Václav Novák a Petra Nováková – Ondreičková. Vizuální umělkyně Petra
Nováková – Ondreičková se stejně jako její manžel soustředí na návrhy
interiérů, design nábytku, prostorové instalace a filmovou architekturu.
V roce 2012 získala ocenění Grand Prix Bienale slovenského umenia. K
výtvarnému pojetí interiéru přistupuje jako k prostorové instalaci. Ráda
pracuje s použitým materiálem protknutým historií. Nábytku vdechuje nový
život prostřednictvím konfrontace s novými tvary. Václava Nováka zkušenosti
s rekonstrukcí památkových objektů utvrdily v názoru, že je nutné
přistupovat k zadáním této povahy s úctou. Jeho tvorbu nejlépe
vystihují tři slova – respekt, úcta a hravost.
tisková zpráva
Související zprávy:
Barrandovské terasy 13.10.2016
Barrandovské terasy 13.5.2016
Barrandovské terasy se otevřou nejdříve za dva až tři roky
(ČTK) – Rekonstrukce Barrandovských teras se opozdí kvůli rozsáhlým pracím na
funkcionalistické historické budově z roku 1928 i kvůli komplikovanému
podchycení svahu pro stavbu nové budovy komplexu. V současné době podle
slov architekta Ondřeje Kukrala již situace umožňuje pokračování řádné
rekonstrukce i výstavby dle původního plánu. Dokončení celého areálu se
tím ale posune, reálné je podle architekta nejdříve za dva až tři roky.
Na novinářské prohlídce objektu to dnes řekli architekti Kukral a
Ladislav Kuba.„Rozsah prací byl daleko větší, než jsme čekali. Železobetonová
konstrukce i založení této budovy byly za hranicí životnosti,“ uvedl
Kukral, jenž má na starost rekonstrukci historické budovy, která vznikla
pod architektonickým vedením Maxe Urbana na konci 20. let minulého
století z vizí Václava M. Havla, otce budoucího českého prezidenta.
Podle Kukrala probíhaly v poslední době na historické budově
náročné práce od zajištění základů až po opravu konstrukce. „Práce,
které tu probíhaly vždy v součinnosti s Národním památkovým ústavem,
pomohly budovy stabilizovat a dneska je konstrukce na té úrovni, že
můžeme pokračovat v klasické rekonstrukci budovy,“ dodal Kukral.
Projekt nové podoby historické budovy by si podle architekta měl
uchovat svoji původní atmosféru. Součástí má být i restaurace a bistro.
„Má zde vzniknout restaurace ve stylu 30. let. Měla by se zaměřovat na
podobnou kuchyň, která se tehdy vařila pro širokou veřejnost,“ řekl
budoucí provozovatel restaurace Robert Chejn. Obnova legendárního baru
Trilobit, který se stal součástí komplexu v polovině 30. let, v plánu
není.
V těsném sousedství historické stavby se objeví další dvě budovy.
Sloužit mají jako ubytovací zařízení s apartmány. Jedna z částí, mající
tvar písmene S, vyroste přímo na místě původních venkovních teras.
„Stavba se rozbíhá. Doposud jsme řešili především otázku podchycení
svahu. Teprve v nedávných dnech začala výstavba nadzemní části, a to z
jihu,“ přiblížil proces budování architekt Ladislav Kuba.
Funkcionalistická budova Barrandovských teras se ve třicátých
letech stala centrem pražské smetánky i hereckých hvězd. Objekt zejména
po 2. světové válce ale začal měnit svoji podobu a postupně chátral. V
50. letech se uzavřel přilehlý bazén se skokanskou věží, o tři dekády
později ho následoval i bar Trilobit.
Areál od roku 2001 vlastní podnikatel Michalis Dzikos. Opravné
práce a rekonstrukce historické budovy i jejího okolí započaly v září
2016. Celkovou výši nákladů dnes odmítli architekti komentovat, podle
dřívějších odhadů by se však mělo jednat o investici mezi 200 až 500
miliony korun.
„Je to docela obtížné zadání, protože veřejnost má Barrandovské
terasy zažité v původní podobě jako kultovní výletní restauraci s
venkovními terasami. V této prvorepublikové podobě dnes ale už nemohou
fungovat, protože okolí se naprosto změnilo,“ řekl již dříve ČTK k
plánované podobě areálu architekt Kuba.
A když berou tak utíkej ? :D Hele kdybych měl teď stavět dům tak se jistě chopím těhlech akcí různych.…
No jednu stranu je dobře, že se s touto stavbou něco udělá a návrh vypadá rozumně, na druhou stranu mně nesmírně pobavilo vyjadřování |zřejmě| autorů projektu o jejich potýkání se geologickými poměry a ještě víc mně pobavilo, když objevili ameriku se vsakováním srážkových vod (které nařizuje stavební zákon už řadu let) a dělají (samozřejmě – ekologické je stále strašně in) z něčeho. co udělat musí tak jako tak vlastní vynález a přednost. Dneska si každý soudný člověk (stavebníky rodinných domků počínaje) tu dešťovou vodu snaží na pozemku udržet a využít, kromě legislativních požadavků dává stát dotace (používá-li se voda např. na splachování) a pak je tu zdravý selský rozum, již naši předkové mívali u každého okapu sud…jinak ale barák dobrý, zajímavé to bude naživo. Ale ta naivita a objevování objeveného a nebo dokonce nařízeného včetně dramatu se sanací žb. konstrukcí je až kouzelná. Architekti asi (včetně onoho památkářského architekta) udělají |krásno|, ale trocha zdravého selského rozumu a hlavně technických znalostí a myšlení by jim rozhodně neuškodila.