(ČTK) – Mrakodrap zlínské obuvnické firmy Baťa byl oficiálně dokončen před 75 lety, 15. prosince 1938. Na přelomu let 1938 a 1939 se pak do něj přestěhovalo vedení firmy. Tehdy byl tento vysoký 77,5 metru vysoký mrakodrap druhou nejvyšší budovou v Evropě (překonával ji jen palác Všeobecné bankovní jednoty v belgických Antverpách s 87 metry).
Stavba dodnes poutá pozornost elegancí i přirozeným zakomponováním do baťovského města. Tehdejší šéf firmy Jan Antonín Baťa si ale budovy s číslem 21 dlouho neužil, po německé okupaci se totiž do Československa již nevrátil.
Dům z ateliéru architekta Vladimíra Karfíka vyrostl za pouhé dva roky od položení základů. Udává se, že železobetonový skelet zlínského mrakodrapu postavilo 40 dělníků se čtyřmi jeřáby za 160 dnů.
Jan Antonín Baťa v mrakodrapu jednu zvláštní kancelář, která dodnes budí zájem odborníků i veřejnosti. Jeden ze sloupců "buněk", ze kterých se konstrukce mrakodrapu skládá, totiž neměl podlahy a tvořil tak vlastně obrovskou výtahovou šachtu. V ní byla kabina o rozměrech šest krát šest metrů, v níž měl ředitel plně vybavenou pracovnu.
V listopadu 1944 budova náhodou unikla poškození při bombardování, které poničily část Baťovy továrny, po únoru 1948 změnila její tvář výrazněji jen přístavba vzorkovny na střešní terase z konce 50. let. Velké rekonstrukce se zlínský mrakodrap dočkal až na počátku 21. století, proměna v sídlo krajského a finančního úřadu z let 2003 a 2004 přišla na 630 milionů korun. Citlivá úprava slavného domu dokonce získala cenu v soutěži Grand Prix Obce architektů.
Doplněno Stavbaweb:
Autory oceněné rekonstrukce jsou Ivan Bergman, Ladislav Pastrnek, Petr Všetečka, Mirka Chmelařová, Marek Šlesinger a Milan Vašina.
Zajímavé podrobnosti o stavbě a dobové fotografie budovy č. 21 naleznete ZDE.











Povedený projekt 👍 Takových realizací by mohlo vznikat víc.
Kaskády Hranice jsou skvělým příkladem toho, že i bytová výstavba může mít kvalitní architekturu, promyšlený urbanismus a příjemný prostor pro…
Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!
Praktické řešení, hlavně z pohledu rychlosti výstavby a přesnosti👍 U těchto systémových prvků dává smysl, že zjednodušují realizaci a pomáhají…