Letošní konference BIM Day se jako již tradičně uskutečnila
v prostorách Národní technické knihovny v Praze za účasti řady
zahraničních i domácích odborníků na zavádění metody BIM do stavební
praxe. O své zkušenosti se přijeli podělit nejen experti z Evropy, ale
I ze Spojených arabských emirátů a Kataru.
K velkému posunu a zajímavým realizacím nicméně došlo i na tuzemském
trhu, který v porovnání se světem rozhodně nezaostává. Rok od schválení Koncepce zavádění metody BIM v ČR byl na konferenci představen manuál SNIM pro specialisty v oboru TZB. Zároveň Odborná rada pro BIM (CZ BIM) zveřejnila Příručku BIM pro investory, kteří jsou společně se státem hlavními zadavateli zakázek, a tudíž hybateli trhu.
Hotový manuál SNIM pro TZB a potřebná edukace trhu
Na úvod
konference vystoupil předseda Odborné rady pro BIM Petr Matyáš, který
zdůraznil, že CZ BIM podporuje jednoduchý přechod na SNIM (základní Standard negrafických informací modelu)
jako základní předpoklad standardizace. Třetí pracovní skupina PS#03
vyvíjela po celý minulý rok intenzivní aktivitu, aby na letošním ročníku
BIM Day mohla TZB pracovníkům úspěšně prezentovat kompletní seznam
parametrů a informací, které mají být u jednotlivých prvků v BIM modelu
uvedeny. To se také skupině tvořené zástupci architektonických,
projekčních, developerských a konzultačních společností podařilo.
V následujícím období bude mít odborná veřejnost možnost jednotnou
syntaxi využívat a připomínkovat.
Petr Matyáš k tomu uvedl: „V CZ BIM jsme zahájili práci na portálu
informačního centra pro investory, který aplikaci SNIM podpoří v praxi.
Za účelem rozvinutí širší debaty zároveň plánujeme uspořádat řadu BIM
marketů a workshopů. V prosinci se mj. chystá další akce podobná BIM Day
zaměřená především na zadavatele. Kromě toho chceme také realizovat
workshopy za účelem osobnostního vzdělávání BIM koordinátorů,
stavbyvedoucích a projektantů.“ Petr Matyáš zároveň připomněl, že
využívání BIM u nadlimitních veřejných zakázek bude již od roku 2022
povinností. V té souvislosti uvedl, že CZ BIM již připravuje metodiku
pro sjednocení požadavků na zadávání veřejných zakázek.
Stát se aktivně podílí na zavádění BIM v praxi
Na úvodní proslov navázala Ludmila Kratochvílová, vedoucí oddělení
z odboru stavebnictví Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Účastníky
konference informovala, že aktuálně probíhá schválení roční zprávy
o implementaci koncepce BIM ministryní Martou Novákovou. Z požadovaných
38 úkolů se na 22 z nich již pracuje. Kratochvílová neopomněla
zdůraznit, že MPO aktivně ovlivňuje zavádění BIM do tuzemské praxe.
Začátkem roku byla zřízena státní příspěvková organizace ČAS (Česká
agentura pro standardizaci) a dále ve spolupráci se Státním fondem
dopravní infrastruktury a Ředitelstvím silnic a dálnic vzniká řada
pilotních projektů.
Tuzemský trh se postupně vyvíjí a přináší řadu dílčích úspěchů
V domácí
sekci se představili především zástupci členů CZ BIM, kteří se již
úspěšně vydali na cestu digitalizace ve stavebnictví. Podělili se o své
praktické zkušenosti a úspěchy, ale i nástrahy, které bylo nutné
překonat. Prostor dostali také zástupci jednotlivých pracovních skupin
CZ BIM, kteří prezentovali výsledky realizace dílčích projektů na
podporu zavádění metody BIM v České republice.
Filip Kalina mj. uvedl pokroky, ke kterým došlo díky zapracování
připomínek u SNIM parametrů pro pozemní stavby a požádal o další
spolupráci se všemi profesemi pro další připomínky. Nová verze je zatím
doplněna o úrovně projektu dle požadované legislativy, avšak stále bez
dopravních staveb. Velký důraz se klade na intuitivnost označení tak,
aby byla pochopitelná pro všechny: od architektů přes projektanty,
stavbyvedoucí až po techniky správy objektu. Stávající část bude
upravena a doplněna o společné vrstvy jako například konstrukce pláště.
Další v pořadí je tvorba manuálu pro používání SNIM parametrů.
Štěpánka Tomanová z první pracovní skupiny PS#01 představila Příručku BIM pro investory
neboli průvodce BIM v praxi. V neposlední řadě dostal prostor Jaroslav
Nechyba z agentury ČAS, aby posluchače seznámil s průběžným stavem
zavádění metody BIM v ČR na vládní úrovni.
„Na konferenci byla obecně zdůrazňována potřeba definice
koordinačního procesu stavby a pořizování smysluplných dat, tzv. LOIN
(Level of Information Needed) s návazností na správu objektů. Dalším
neméně důležitým tématem byla potřeba změny stavebního zákona,“
komentuje Tomáš Minka, vedoucí vývoje ze společnost di5 architekti
inženýři, která patří mezi tuzemské lídry ve využívání BIM technologie. „V České
republice se stát v oblasti BIM rozjíždí naplno. BIM řeší Ministerstvo
průmyslu a obchodu, ČAS, Státní fond dopravní infrastruktury,
Ředitelství silnic a dálnic i Asociace pro rozvoj infrastruktury. Velmi
pozitivní je také možnost sledovat, jak se stále aktivněji zapojují
i české univerzity, jako ČVUT, VŠB-TUO, Masarykova univerzita nebo VUT
v Brně,“ doplňuje Minka.
Inspirace a porovnání se zahraničím
V zahraniční části
vystoupil mj. Rob Roef, bývalý člen buildingSMART International
a zároveň respektovaný BIM manažer z Nizozemska. V zemi tulipánů
a větrných mlýnů sepsali první BEP (BIM Execution Plan) již
v roce 1989. Paradoxně se aktuální názor přiklání spíše k tomu, že
centrální databáze je utopie, jelikož je nutné spolupracovat formou
výměny mnoha datových souborů. Tomáš Minka nicméně komentuje: „Osobně
si myslím, že je to způsobeno pouze nedostatečnými technologiemi.
Postupně se všichni budeme k centrálnímu sdílení dat propracovávat.
Nicméně spolupráce není pouhé sdílení dat. ‚Házet data´ na okolí zdaleka
nedostačuje; celou problematiku je nutné brát komplexně. Velmi zajímavé
bylo slyšet, jak obrovské projekty realizují s využitím BIM a stovkami
IFC modelů ve Spojených arabských emirátech – například v případě
rozšíření letiště v Dubaji o dalších 106 odletových bran.“
www.czbim.org
www.bim-point.com.
tisková zpráva
Hotovo! Věřím že tím bráchuh potěším :-) Mají malé miminko, tak peníze tam jdou i jiným směrem. Alespoň se nějak…
Dobrý den, je pěkné si přečíst o zavádění BIM v ČR. Má to zpoždění cca 15 let za světem, ale dobře. Většina stavařů striktně pracuje v autocadu 2D do verze 2000. Proč? To víme všichni.
Pokud už ale někdo pracuje v pokročilejších 3D programech pro stavaře, tak stejně není možné sdílet s ním 3D data ve strojařských CAD programech. Obě tyto odvětví nemají překladače 3D dat mezi sebou a nemohou tak sdílet stejná data. A tak to skončí zase na základu, tj. autocadu 2D.
Může být mnoho státních skupin, kteří budou vymýšlet cokoliv, za co je stát bude platit, ale základní problém je ve sdílení stejných dat napříč CAD systémy.