Česká
komora architektů (ČKA) vyhlásí laureáty ocenění Pocta ČKA za roky 2015 a 2016.
Učiní tak na nominačním večeru České ceny za architekturu v pražském
Divadle Archa ve čtvrtek 31. května 2018. Ocenění Pocta ČKA za rok 2015 udělí
in memoriam prof. Bohuslavu Fuchsovi, ocenění Pocta ČKA za rok 2016 prof.
Martinu Rajnišovi. Oceněním vzdává Komora od roku 2000 hold význačným
osobnostem z oblasti architektury.
Návrhy na udělení Pocty podává každoročně odborná
veřejnost včetně členů
i jednotlivých orgánů České komory architektů. Z nominací pak laureáty
vybírá odborná porota. V porotě, která navrhla udělení Pocty ČKA za rok
2015 in memoriam profesoru Bohuslavu Fuchsovi, usedla laureátka Pocty za rok
2007 Alena Šrámková, spolu s ní
pak architekti Miroslav Cikán, Antonín Novák, Václav Škarda a publicista Jiří
Horský. Porota, od které vzešlo ocenění Pocta ČKA za rok 2016 profesoru
Martinu Rajnišovi, byla složená z architektů Romana Brychty, Filipa Landy
a Jaroslava Zimy, doplnil je
teoretik architektury Oldřich Ševčík
a novinářka Karolína Vránková. Česká
komora architektů uděluje toto ocenění osobnostem v oboru, které se svou prací a morálním kreditem významně zapsaly do moderní historie české architektury.
Pocta ČKA za rok 2015 – profesor Bohuslav
Fuchs
Profesor
Bohuslav Fuchs (24. března 1895,
Všechovice – 18. září 1972, Brno) byl vynikající architekt evropského významu,
jehož tvorba zásadním způsobem ovlivnila nejen brněnskou architekturu a
smýšlení českých architektů. Jeho osobnost přesahovala hranice. Z mnoha
děl Bohuslava Fuchse lze jmenovat alespoň Zemanovu kavárnu v Brně (1925 –
1926), hotel Avion v Brně (1927) nebo tři
pavilony na Výstavě kultury ČSR v Brně (1928).
Během působení na
stavebním úřadě města Brna navrhl Bohuslav Fuchs regulační plány několika
městských částí a také soutěžní návrh na regulaci historického centra Brna
„Tangenta“ (1926–1927, společně s Josefem Peňázem a Františkem Sklenářem). Z
Fuchsových urbanistických studií je třeba vyzdvihnout jeho teorii nového
zónování. Profesor Bohuslav Fuchs působil v poválečném období jako děkan
Fakulty architektury a pozemního stavitelství VUT v Brně. Na konci 50. let 20.
století byl však
z politických důvodů nucen školu opustit. Bohuslav Fuchs byl příznivcem
architektonických soutěží, sám se jich aktivně účastnil jako soutěžící i
porotce. Angažoval se v řadě spolků. Působil ve Skupině výtvarných umělců,
Spolku výtvarných umělců Mánes a také v redakcích několika časopisů – v
architektonické sekci Levé fronty a v Bloku výtvarných umělců země Moravskoslezské.
Návrh
na ocenění profesora Bohuslava Fuchse in memoriam podal architekt Jiří Kraus,
„aby byl připomenut vynikající architekt a vzácný člověk.“ Pan Jiří Kraus byl
v 50. letech 20. století odsouzený komunistickým režimem a pracoval
v Jáchymově, kde byl v dolech dokonce zasypán a na čas částečně
ochrnul. I když nesměl studovat, profesor Bohuslav Fuchs mu umožnil tajně
vystudovat na FAPS VUT v Brně a po zahlazení jeho trestu neváhal
verifikovat přítomnost pana Jiřího Krause na škole a ten díky tomu mohl
následně v roce 1960 oficiálně ukončit studium. „Porota jednohlasně a s potěšením přivítala iniciativu architekta
Jiřího Krause, nominujícího na udělení Pocty ČKA profesora Bohuslava Fuchse in
memoriam, za jeho celoživotní dílo a
osobní statečnost,“ uvedli porotci ve své zprávě. „Architekt Bohuslav Fuchs patří k těm výjimečným osobnostem, které
svojí odvahou, pílí a talentem přispěly ke vzniku moderní architektury a urbanismu
dvacátého století. Ve svém všestranném a rozsáhlém díle uplatnil pokroková
prostorová a dispoziční řešení, inspirovaná novými konstrukcemi a materiály, a
přispěl současně k tvorbě estetických forem, které se staly součástí
výtvarné kultury své doby,“ odůvodnili porotci své rozhodnutí.
Pocta ČKA za rok 2016 – profesor Martin
Rajniš
Profesor Martin
Rajniš (* 16. května 1944, Praha) je český architekt a urbanista, který
dosahuje respektu a realizací na mezinárodní scéně. Je spoluzakladatel České
komory architektů. Z množství jeho děl lze zmínit Obchodní dům Máj
v Praze (spolu s Johnem Eislerem a Miroslavem Masákem, 1975), Českou
poštovnu Anežka na Sněžce (H.R.A. Hoffman Rajniš Architekti, 2007) nebo
vzducholoď Guliver na budově centra současného umění DOX v Praze (spolu s Davidem
Kubíkem a Leošem Válkou, 2016). Podstatou jeho staveb je experiment a vztah architektury
k přírodě a lidské společnosti. Profesor Martin Rajniš byl také
vysokoškolský pedagog. V letech 1990 až 1997 působil jako profesor architektury
na VŠUP v Praze. V akademických rocích 2001/2002 a 2006/2007 vedl atelier
architektury na Technické univerzitě v Liberci.
Ocenění profesora Martina
Rajniše navrhl architekt Martin Kloda. Porota ho ocenila za celoživotní dílo pedagogickou činnost,
je podle ní architekt „měkkého adaptabilního projektování.“ Porotci
konstatovali, že „Martin Rajniš bere svět
vážně a prožívá jeho rizika a dokáže je i sugestivně zachytit“. Architektura je podle porotců pro Martina Rajniše „všemocná“: „Není nic
jiného, co nás provází tak důsledně, tak nenápadně a přitom tak silně,” citují
porotci oceněného. Jeho dílo popsali
následovně: „Martin Rajniš je ve vztahu
jak k dominujícímu mainstreamu, tak i alternativním směrům radikální. Jeho architektura je prostá, přirozeně
prostá, ale: žádný redukcionistický, manýristický minimalismus. Do adjektiva
„prostá“ se koncentruje Rajnišova odpověď svazující architekturu s pobytem
člověka na Zemi – minimálně v tom smyslu, že je to architektura odpovědnosti
(toho typu odpovědnosti, který se z velkoprodukujících architektonických
ateliérů vytratil), architektura, která „vibruje mezi abstrakcí a konkrétností“
a nepřerůstá v technologií zařizovanou architektonickou metaforu. Je to
architektura, která se stává v naší době nasycené nejistotami manifestací
živé zkušenosti s prostorem, přímočarého vztahu s vizuálním a
taktilním prožíváním světa.“
Přehled
laureátů Pocty ČKA
2016 – Martin Rajniš
2015 – Bohuslav Fuchs (in memoriam)
2014 – Věra Machoninová
2013 – Rostislav Švácha
2012 – David Kopecký (in memoriam)
2011 – Karel Prager (in memoriam)
2010 – Viktor Rudiš
2009 – Emil Přikryl
2008 – Miroslav Baše (in memoriam)
2007 – Alena Šrámková
2006 – Miroslav Masák
2005 – Karel Hubáček
2004 – Pocta nebyla udělena
2003 – Josef Polášek (in memoriam)
2002 – Josef Havlíček (in memoriam)
2001 – Vít Obrtel, Otto Rothmayer, Oldřich Stefan, Zdeněk
Vávra (in memoriam)
2000 – Petr Vaďura, Bedřich Rozehnal, Ladislav Žák (in
memoriam)
Další informace
tisková zpráva ČKA – 30. 5. 2018
V autorské zprávě ke studii tato informace nebyla. Doplněno do prvního odstavce a faktografie.
Pokládám za zcela správné, že i konečně někdo taky vzpomněl na jednoho z nejlepších provorepublikových architektů B. Fuchse a neméně je skvělé, že cenu dostal Martin Rajniš. Co ovšem tuto cenu zcela devalvuje jsou lidé, kteří architektuře nepomohli vůbec (R. Švácha), jsou v zásadě zcela neznámí (D. Kopecký), jejich přínos je zveličován (M. Baše) a nejhorší případ je, když se jedná o vysloveně konjunkturální osoby, které se prosazují často průměrnou tvorbou během všech zvratů režimu, i když se potom tváří, že vždy byli na té správné straně. Číst vedle jmen jako je již zmíněný B. Fuchs, B. Rozehnal nebo K. Hubáček jména jako Prágr, Machoninová nebo Masák skutečně vypovídá víc o těch, kdo cenu udělují, než o tom, jakou má tato cena váhu…