Bruselský sen

Fotogalerie ke článku (3)

Expo 58 Brusel

Atomium

Expo 58 Brusel

Celá fotogalerie (3)

Expo 58 po padesáti letech ožívá
14. 5. — 21. 9. 2008, GHMP-Městská knihovna, Praha
20. 11. 2008 — 1. 3. 2009, Uměleckoprůmyslové muzeum, Brno

Šest tisíc čtverečních metrů zaujímal Československý pavilon na Světové výstavě Expo 1958 v Bruselu, kde získal hlavní cenu Zlatou hvězdu a stal se nejoblíbenější expozicí návštěvníků. Autoři výstavního projektu Bruselský sen — Československá účast na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let se museli spokojit jen se zlomkem této plochy. Přesto by měli návštěvníci zakusit to podstatné ze „zázračné prezentace“ tehdejšího strojírenství, historie, vědy a písemnictví, užitého umění i převratné Laterny Magiky. Expozice zároveň seznámí návštěvníky s každodenním životem v Československu druhé půlky 50. let a počátku 60. let.  
Výstava Bruselský sen je členěna do dvou částí. Po úvodu přibližujícím dobové klima s dozvukem stalinisticko-gottwaldovského teroru přiblíží první část výstavy samotné EXPO. Atmosféru a ideje panující v roce 1958 v Bruselu věrně zhmotnily Atomium (skulpturální stavba pracující s tvaroslovím dobově aktuální atomové tematiky) a Le Corbusieurův pavilón firmy Phillips. Těžištěm této části však budou zejména archivní materiály, snímky našich předních fotografů i autentické exponáty dokumentující podobu a úroveň Československého pavilonu. Mezi nejzajímavější a nejprogresivnější expozice patřilo sklo, které bude zastoupeno nejen kolekcí realizací z Uměleckoprůmyslového musea v Praze, ale například i modelem a studií k rozměrné Kotíkově vitráži, jednoho z nejdiskutovanějších děl v našem pavilonu. „Nabídneme divákům maximum informací ve vizuální podobě. Rádi bychom prostřednictvím velkoplošných reprodukcí záběrů z expozice evokovali emotivní prostředí pavilonu a mistrné využití scénických prostředků — kontrast světla, tmy a světelné akcenty na skupiny exponátů, modelace pohybu návštěvníků — které bylo pro naši expozici typické,“ popisuje koncept kurátorka výstavy Daniela Kramerová, která je společně s Vandou Skálovou autorkou projektu.
Druhá část výstavy je zaměřena na životní styl 1. poloviny 60. let, který v mnoha oblastech znamenal obrat (rozšiřování televize a médií, emancipace, domácí spotřebiče, nové způsoby trávení volného času atd.). Vystaveny budou špičkové realizace z oblasti užitého umění a průmyslového designu i ukázky z běžné produkce. Vedle fotografií zde ve větší míře promluví dobová umělecká díla. Hledání obrysů tzv. bruselského stylu proběhne v jednotlivých oblastech od architektury, výstavnictví přes obory užité tvorby (sklo, porcelán, keramika, textil, nábytková tvorba, grafický a průmyslový design). Důležité místo zaujímá soubor nábytku, textilií, skla a porcelánu, který úspěšně prezentoval Československou republiku na XII. trienále užitého umění v Miláně v roce 1960. Umělecká díla a podobu československé expozice a celého EXPO 58 pak přiblíží i několik projekcí z dobových filmů, o osobním významu EXPO promluví dokument připravený z výpovědí aktérů a pamětníků. Dokumentární filmy přiblíží ve druhé části výstavy i atmosféru počátku 60. let a témata vztahující se ke sledovaným uměleckým odvětvím.
Pořadateli projektu Bruselský sen jsou Arbor vitae societas, Galerie hlavního města Prahy, Moravská galerie v Brně, Uměleckoprůmyslové museum v Praze a Národní technické muzeum. Architektonické řešení zpracovalo studiu Olgoj Chorchoj, grafický koncept Robert V. Novák, který je zároveň autorem grafické úpravy všech publikací, které k výstavě vycházejí. Vedle obsáhlého katalogu, na jehož přípravě se podílí tým dvanácti autorů a který by měl postihnout fenomén československé účasti na EXPO 58 z mnoha pohledů a zároveň připomenout design počátku 60. let, vychází i trojjazyčný průvodce výstavou pro zahraniční návštěvníky.

„Enormní úspěch československé expozice nebyl dán ani tak veletržním představením špičkových průmyslových strojů a výrobků a uměleckých děl, jako spíše důmyslným vytvořením umělecky, scénáristicky, ideologicky a psychologicky koncipovaného celku,“ líčí československý triumf z roku 1958 kurátorka Daniela Kramerová. Pro svět znamenala československá prezentace před pěti desítkami let šok. Země, která se ještě nevzpamatovala ze stalinského útlaku, se představila množstvím uměleckých či průmyslových výrobků a nápadů, jež jakoby plynule navázaly na špičkovou úroveň designu i masarykovského Československa. Ostatně na úspěchu Československého pavilonu se podílely přední osobnosti napříč tvůrčími spektry: libreto bylo dílem Adolfa Hoffmeistera, vítězi soutěže na podobu objektu se stali uznávaní architekti František Cubr, Josef Hrubý a Zdeněk Pokorný, architektonické pojetí některých expozic navrhli scénografové František Tröster a Josef Svoboda. Mezi exponáty byly zařazeny realizace zakladatele katedry průmyslového designu Zdeňka Kováře, fascinující abstraktní monumentální vitráž Jana Kotíka anebo Strom hraček Jiřího Trnky. Nikoli náhodou pak návštěvníci československé expozice psali pořadatelům podobné vzkazy jako E. D. Woodgate z Kanady: "Jak nádherná musí být vaše zem. Nikdy jsem neviděla tak krásnou výstavu a přála bych si, by ji všichni moji známí z Kanady mohli shlédnoutâ?¦,“ Aktérů a pamětníků tehdejšího československého úspěchu ubývá. Hrdě přenesené původní stavby z Bruselu byly zničeny či radikálně přestavěny pro jiný účel. „Přes dlouhodobou přitažlivost bruselského fenoménu mu prozatím nebyla věnována významnější odborná pozornost,“ upozorňuje Vladana Rýdlová z Arbor vitae societas. „Po padesáti letech je tak čas zkoumat a pokusit se přiblížit, jaké tedy Expo 58 skutečně bylo, zhodnotit jeho význam v rovině umělecké, sociologické či politicko-kulturní.“
Exponáty pocházejí ze sbírek významných muzeí a galerií v České republice a ze soukromých sbírek. Výstavu budou doprovázet dvě publikace z nakladatelství Arbor vitae. K výstavě bude probíhat řada doprovodných programů, první komentovaná prohlídka proběhne ve čtvrtek, 15. 5. od 16:00 přímo v expozici na téma Expo 58 a československý pavilon.
Laterna magika ke svému výroční založení věnovala multimediální inscenaci CODE 58.08. Autoři se v ní vracejí k některým principům prvního představení uvedeného v Bruselu a snaží se je nahlédnout očima dnešních mladých tvůrců. Představení se bude konat úterý, 27. 5. v Městské knihovně, Velký sál. Celá choreografie je výrazně stylizovaná do 60. let 20. století. Autorem kostýmů je Pavel Ivančic.  

Tisková zpráva, 13. 5. 2008
www.expo58.info  

Související články:
V Bruselu začala výstava k výročí slavného Expa 58
Výstava: Bruselský sen. Československá účast na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu a životní styl 1. poloviny 60. let