Budovy Transgas nebudou památkou a majitel je může zbourat

(ČTK) – Soubor budov Transgas na Vinohradské třídě v Praze nebude kulturní památkou. Jejich majitel, který chce na místě stavět nové domy, je může zbourat. S odkazem na rozhodnutí ministerstva kultury to dne 21. listopadu 2017 uvedly Hospodářské noviny a Právo. Rozhodnutí o zastavení přezkumného řízení však dosud nebylo doručeno všem účastníkům řízení a ministerstvo je na dotaz ČTK nechtělo komentovat.

Mluvčí developera, společnosti HB Reavis Jakub Verner dnes ČTK sdělil, že podle předběžných odhadů by se nové budovy mohly začít stavět přibližně za rok. Celý projekt by mohl být dokončen začátkem roku 2021. „Na místě dnešních tří naddimenzovaných budov Transgasu vznikne hned sedm domů, které se přizpůsobí okolnímu měřítku Vinohrad,“ uvedla společnost v tiskové zprávě. Na místě těsně nad Václavským náměstím by měla vzniknout polyfunkční budova podle návrhu architektonického studia Jakub Cigler Architekti.

O tom, že ministr Daniel Herman (KDU-ČSL) zastavil přezkumné řízení, a tím i prozatímní památkovou ochranu budov, informoval na svém webu Klub za starou Prahu. Klub byl iniciátorem podnětu na prohlášení objektů ze 70. let za památku. Na webu je rozhodnutí ministra, ve kterém mimo jiné uvádí, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, „detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko“, že se v areálu „neudála žádná významná kulturněhistorická událost“ nebo že domy nejsou na rozdíl od budovy Ingstavu nebo Kotvy významným příkladem brutalismu. „Autoři nemovitostí se snažili napodobit západní vzory, ale s velice sporným výsledkem,“ stojí v rozhodnutí.

Prohlašování architektury druhé poloviny 20. století za památky je často kontroverzní, je ale dnes jedinou možností, jak domy zachránit. Na architekturu druhé poloviny 20. století nemají jednotný názor ale ani odborníci, někteří by ji chránili bezvýhradně, jiní výběrově, podle dalších zase kvůli tehdy používaným technologiím je dnes nevyužitelná.

MK loni odmítlo budovy nad Národním muzeem za památku prohlásit, Herman začal na jaře rozhodnutí svých úředníků přezkoumávat. Koncem září v médiích uvedl, že mu rozkladová komise doporučila přehodnotit přístup úřadu s tím, že Transgas je třeba zachovat. Investor tehdy ostře reagoval a kritizoval ministra, že předjímá výsledek řízení. Uvedl, že přezkum chápe jen jako kontrolu, zda nevzniklo procesní pochybení. Případné vzniklé škody podle něj již přesáhly půl miliardy korun.

Případem, kdy MK dům za památku neprohlásilo poté, co investor vyhrožoval žalobou za ušlé zisky, je třeba dům na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice. Letos v létě byl poté, co už dříve MK a za jiného vedení odmítlo udělit mu památkovou ochranu, zbourán.

Když se MK loni zabývalo návrhem na prohlášení Transgasu památkou, pražské pracoviště NPÚ prohlášení nedoporučilo, generální ředitelství NPÚ se ale za prohlášení postavilo a sdělilo to ministrovi. Soubor staveb je dílem týmu Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický. Autoři podnětu na prohlášení za památku budovy hodnotí jako vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu i postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.

(ČTK) – Vizitka souboru budov Transgas na Vinohradské ulici v Praze
– Stavby vznikly v letech 1966 až 1976 pro potřeby řídícího centra budovaného mezinárodního plynovodu ze Sovětského svazu do Československa a dále do západní Evropy. Bylo zde sídlo Plynárenského centrálního dispečinku Transgas a ministerstva paliv a energetiky, později sídlo Středočeské energetické, naposledy v budovách bylo klientské centrum Všeobecné zdravotní pojišťovny. Budovy vlastnila společnost ČEZ, která je prodala developerské skupině HB Reavis. Ta je plánuje zbourat a nahradit moderními kancelářskými budovami podle návrhu Jakuba Ciglera.

– Autory komplexu v brutalistním stylu s technicistními detaily jsou Jindřich Malátek, Ivo Loos, Zdeněk Eisenreich a Václav Aulický.

– Soubor tří staveb stojí v dolní části Vinohradské ulice v sousedství budovy Českého rozhlasu a je ohraničen ulicemi Římská a Rubešova. Stavbě musely ustoupit dva činžovní domy ze 70. let 19. století.

– Dominantou komplexu je vysutá obdélná budova ústředny dispečinku obložená izolací z dlažebních kostek. Výrazné je také použití plynovodního potrubí, které vytváří tunelové spojení všech tří budov a které je také použito místo zábradlí.

– V zahloubeném rohu parteru při Římské ulici byla kašna s motivem levitující koule, kterou navrhl Ivo Loos.

– Dodnes se zachovala část reprezentativních interiérů, na nichž Loos spolupracoval s architektem Janem Fišerem.

– V budovách, které jsou částí odborníků i veřejnosti považované za jedny z nejošklivějších v Praze, byl svého času umístěn nejmodernější počítač v tehdejším Československu. Známé jsou také z filmu Vesničko má středisková, kde si zahrály sídlo firmy Dřevoplech.

– Budovy Transgas jsou na území památkové zóny Vinohrady a v ochranném pásmu Pražské památkové rezervace, která byla vyhlášena v roce 1971.

– „Realizace Transgasu je jednou z několika spojnic, která udržovala mentální propojení československé architektury s evropským děním. Odvážnost konstrukčního a architektonického má v sobě ještě další kvalitu, kterou je zužitkování energie samotného místa a rozvinutí potenciálu dalšího rozvoje tohoto území,“ řekl o stavbách podle www.archiweb.cz kurátor Rostislav Koryčánek.

– Autoři podnětu na prohlášení staveb za památku budovy označili za vynikající ukázku stylově syntetické architektury 70. let, spojující prvky brutalismu, technicismu i postmoderny, ale také na českém území ojedinělou realizaci postmoderního urbanismu.

– Ministerstvo kultury se návrhem na prohlášení staveb za památku zabývalo z podnětu Klubu za starou Prahu. Národní památkový ústav prohlášení nedoporučil, konstatoval, že „dotčený areál nevytváří městotvorné prostředí a hmotově i měřítkem poškozuje prostředí městské památkové zóny“. Ministerská komise se návrhem přesto začala zabývat. Koncem loňského roku ministerstvo rozhodlo, že komplex památkou nebude. V odůvodnění mimo jiné uvedlo, že „architektonické kvality stávající budovy nevyvažují jeho závažné urbanistické nedostatky“.

– Ministr Daniel Herman začal letos na jaře rozhodnutí svých úředníků přezkoumávat. Koncem září v médiích uvedl, že mu rozkladová komise doporučila přehodnotit přístup úřadu s tím, že Transgas je třeba zachovat.

– Minulý týden informoval Klub za starou Prahu, že ministr Herman zastavil přezkumné řízení, a tím i prozatímní památkovou ochranu budov. V rozhodnutí ministra se mimo jiné uvádí, že nemovitosti jsou nevhodně začleněny do okolí, že detaily staveb, fasád a zábradlí jsou mimo lidské měřítko, že se v areálu neudála žádná významná kulturněhistorická událost či že domy nejsou významným příkladem brutalismu. „Autoři nemovitostí se snažili napodobit západní vzory, ale s velice sporným výsledkem,“ stojí v rozhodnutí.

Doplněno Stavbaweb:
Dvacet minut Radiožurnálu – 22. listopadu 2017 v 12:36
Václav Aulický: Transgas byl příklad nesocialistické architektury. Teď půjde k zemi v době svobody