Výstava o kolektivním bydlení, tzv. koldomech, je pojatá chronologicky a
v každé dobové etapě se věnuje dominantním sociologickým, politickým,
urbanistickým ad. důležitým tématům. Na začátku mapuje meziválečné snahy
o formulování programu kolektivního bydlení formou architektury. Kromě
architektonických modelů a plánů výstava představí rovněž dobové
vybavení bytů nebo vzpomínky pamětníků. Výstava bude určena jak pro
širokou veřejnost, která se s myšlenkou kolektivního bydlení dosud
nesetkala. Současně může být výstava inspirativní a velmi aktuální
vzhledem k dnešní bytové situaci.
Snem většiny českých rodin
je individuální rodinné bydlení. Přes nesporné výhody tohoto způsobu
bydlení nelze opomenout, že se jedná finančně náročnou variantu bydlení,
která se nadto nesmazatelně a nevratně zapisuje do naší krajiny. Již v
průběhu 20. století se objevoval názor, že uzavírání se do čtyř stěn
individuálního bydlení nás spíše omezuje, než osvobozuje. Snahou skupiny
progresivních architektů byl pravá opak – zapojit jednotlivce a rodinu
do většího společenského celku a využitím společných – dnes bychom řekli
sdílených – služeb uspořit čas a prostředky na bydlení. Dnešní trend
sdílení svým způsobem omezuje pocity osamělosti, dává prostor pro
vzájemnou výpomoc, komunikaci a setkávání.
Výstava nás zavede k architektonickým pokusům první poloviny 20.
století, které se snažily kolektivní bydlení definovat architektonickou
formou. Kritická reflexe těchto pokusů může být inspirací pro dnešní
přemýšlení o podobách sdíleného bydlení.
Výstava bude určena jak pro širokou veřejnost, která koncept
kolektivního bydlení vůbec nezná, ale stejně tak pro odbornou veřejnost,
která může naopak výsledky předchozích desetiletích zpracovat v
současných projektech sdíleného bydlení.
Zajímavou sekcí výstavy je část věnovaná tzv. domům hotelového typu
vznikajících od šedesátých do osmdesátých let minulého století, a jež
dosud nebyly nikdy souhrnně představeny. Tuto sekci doplní vzpomínky
pamětníků.
Výstava chronologicky sleduje historické etapy vývoje kolektivního
bydlení, přičemž v každé etapě je vyzdviženo jedno či několik
dominantních témat (sociologických, politických,
architektonicko-urbanistických).
Výstava vznikla v Muzeu umění
Olomouc (kurátoři Klára Jeništová, Hubert Guzik a Lenka Kužvartová) a
partnersky se podílí Oblastní galerie Liberec a Alšova jihočeská
galerie.
Bydlet spolu
České kolektivní domy
15. 3. – 10. 6. 2018
Místo konání: Bazénová hala a Ochoz
Kurátor: Hubert Guzik, Lenka Kužvartová a Klára Jeništová
Související články:
Bydlet spolu – České kolektivní domy 28.11.2017
Děkuji za skvělý článek o perfektní technologii a materiálu. Jenom malá poznámka: Egypt není Dálný východ.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.
Jo, taky se mi to líbí, fakt to má něco do sebe!