Byt v činžovním domě z roku 1893 vznikl spojením dvou
menších, původně dělnických bytů v druhé polovině minulého století. Ze stejné
doby byl i sprchový kout a umyvadlo v kuchyni. WC bylo na chodbě. Sousední domovnický
byt s jednou místností o ploše 16 m2 nebyl pronajatý s možností
budoucího připojení.
V našem návrhu jsme se snažili obrátit nevýhody bytu ve výhody. Poloha v prvním
nadzemním podlaží si přímo říkala o francouzské okno, které propojí obytnou
kuchyň a zahradu ve dvoře. Díky možnosti vést odpadní potrubí ve sklepě nebylo
složité vybudovat novou koupelnu a WC. Vlhkost v bytě reguluje topení v
kamnech, která bylo možné připojit do původního komínového průduchu. Kuchyně je
řešena jako obytná se skromným místem pro natažení nohou u kamen, což ušetřilo
prostor pro dvě samostatné ložnice. Díky tomu je možné byt využívat flexibilně
v průběhu času (vlastní bydlení, spolubydlení, podnájem). Původní řešení bytu z
roku 2010 předjímalo možnost připojení sousední garsonky, ke kterému došlo v roce
2016. Vznikl tak velkorysý obytný prostor tvaru L a nový prostor předsíně.
Autorská zpráva

























Tak tahle chata mě vrátila do dětství. Stavbu vymyslel můj otec, který ani nebyl stavař, ale strojař. Ze 6 m…
Z venku hezké. Půdorysy by nebyly?
To je ale hnus, naprosto zničená stavba, za tohle doufám jednoho dne půjde někdo sedět.
Takže ploty z tújí vyšly z módy a místo nich přichází bambus?
Povedený projekt 👍 Takových realizací by mohlo vznikat víc.