Bytům v Praze svítá na lepší časy

Rada dne 17. července 2018 přijala novelizaci Pražských stavebních předpisů z dílny Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR). Důležitý je zejména požadavek na proslunění bytů, který dnes brání tomu, aby mohly vznikat čtvrti podobné Vinohradům nebo Dejvicím. Praha se tak v přístupu k výstavbě města přidává ke státům jako Nizozemsko, Německo či Dánsko.

Dosud platilo, že byty, které nevyhovují předpisům, se kolaudují jako ateliéry, ale následně se úspěšně prodávají. Je to důkazem toho, že sluneční paprsky nejsou jednotným kritériem pro výběr bytu.

„Stavba musela splňovat absurdní podmínku, aby 1. března dopadaly přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy bytu po dobu 90 minut. Nově stavebníci nebudou nuceni projektovat budovy prapodivných tvarů a orientace, aby normu splnili. Jsem ráda, že jsme se normy z dob normalizace zbavili,“ uvedla primátorka hl. m. Prahy Adriana Krnáčová.

Odpůrci novelizace často zmiňují riziko přílišného zahuštění města a zastínění stávajících bytových jednotek. Pražské stavební předpisy však rozestupy domů a osvětlení stávajících jednotek řeší – jedná se o dodržování uliční čáry, výškovou hladinu a denní osvětlení.

„Byty budou i nadále světlé a zdravé pro život, nechceme se vrátit zpátky do 19. století. Norma proslunění to ale neřeší, akorát způsobuje, že se v podstatě nedá stavět hezké město. Lidé se nemusí obávat, že po odstranění požadavku na proslunění ubydou paprsky ve stávajících bytech. Chrání je stavební zákon i Pražské stavební předpisy, které obsahují požadavek na denní osvětlení nebo odstup staveb,“ řekl ředitel IPR Ondřej Boháč.

Co jsou Pražské stavební předpisy?
Cílem Pražských stavebních předpisů je, aby Praha měla takové zásady tvorby města, jaké jsou běžné ve vyspělých evropských metropolích. Pražské stavební předpisy vrací do města pojmy jako uliční či stavební čára, stanovují pravidla pro vzájemné vztahy budov, ulic a náměstí. Soustředí se také na kvalitu veřejných prostranství a hlásí se k ideji kompaktního města krátkých vzdáleností s nízkými nároky na dopravu a technickou infrastrukturu. Kromě toho upravují některé příliš striktně nastavené technické požadavky pro novou výstavbu. Nové předpisy se inspirují osvědčenou stavební legislativou měst, která se pravidelně umisťují na předních příčkách indexů kvality života, jako je třeba Vídeň či Berlín. Více na www.iprapraha.cz/psp.

Přesný termín účinnosti novely Pražských stavebních předpisů bude určen po skončení procesu notifikace Evropskou komisí.
tisková zpráva

____________

Město se může nadechnout
Sdružení pro rozvoj a architekturu vítá vyškrtnutí normy na proslunění bytů z Pražských stavebních předpisů. Tím, že z Pražských stavebních předpisů zmizí norma na proslunění bytů, udělala Praha krok k lepší architektuře a uspořádání města, soudí členové Sdružení pro architekturu a rozvoj. Zároveň se ale nic nezmění na kvalitě nově budovaných bytů.

„Požadavek na oslunění bránil často rozumné míře a intenzitě zástavby městského charakteru; oslunění nelze zaměňovat za osvětlení, což je standard, který brání tvorbě nějakých ‚tmavých špeluněk‘. Vyškrtnutí požadavku na oslunění umožní vznik kvalitních městských struktur a městského veřejného prostranství,“ řekl právník Jiří Plos. A dodal: „Podíváme-li se na nejcennější části města, zejména historická města pražská, nebyla by jejich výstavba za dosud platných požadavků možná – přesto jsou hodnocena z hlediska kvality života v nich jako nejpřitažlivější.“

Autor Pražských stavebních předpisů, architekt a urbanista Pavel Hnilička upozorňuje, že proslunění bytů je jedna z kvalit, které je třeba brát v úvahu při návrhu obytné stavby. Rozhodně však není nejdůležitější. Například logická orientace bytu v rámci konkrétního prostředí místa (do ulice / do zahrady atp.) je pro kvalitu bydlení mnohem podstatnější než orientace ke světovým stranám. „Míra prostupu slunečního záření do bytu má být osobní volbou, a nikoli povinností stanovenou obecně závazným právním předpisem,“ dodal.

„Norma na oslunění bytů má zcela jistě kořeny v lidové moudrosti ‚kam nechodí slunce, tam chodí lékař‘,“ připomněl architekt Josef Pleskot. Toto rčení nepochybně vzniklo někdy v první polovině 19. století, kdy v dravé industriální éře lidé často bydleli ve vlhkých bytech se sporadickým lokálním vytápěním, téměř bez oken, natož potom se slunečním osvitem. „Je potřeba připomenout, že hodně věcí od toho expanzivního 19. století se změnilo. Souhrnně řečeno, byl prostě čas odstranit ze stavební legislativy jeden předpis, který byl již dávno překonán vývojem životního stylu a jeho standardů,“ dodal Pleskot.

„Právě proto není třeba se obávat, že by se touto změnou Pražských stavebních předpisů měla změnit kvalita bytových novostaveb. Kromě oslunění řeší kvalitu života v novostavbách z hlediska světla totiž také již platná norma pro denní osvětlení bytu,“ poznamenal největší rezidenční stavitel Dušan Kunovský. Zcela nesystémový a v Evropě ojedinělý předpis na oslunění stanovuje, že 1. března musí sluneční paprsky dopadat na třetinu podlahové plochy bytu po dobu 90 minut. Architekti kvůli tomu musí bytové domy mnohdy velmi výrazně tvarově uzpůsobit jen proto, aby tento požadavek splnili. Přitom současně platná norma na denní osvětlení zaručuje, že všechny pobytové místnosti musí mít okna a nově by jejich velikost neměla být menší než 10 procent podlahové plochy. To samozřejmě většina moderních novostaveb bohatě splňuje nebo dokonce překračuje. Rada hlavního města včera rozhodla, že tuto kontroverzní a překonanou normu novelizuje. 
tisková zpráva SAR

____________
Rada schválila novelu Pražských stavebních předpisů
(ČTK) – Praha novelizuje Pražské stavební předpisy (PSP) a odstraní z nich požadavek na tzv. oslunění bytu, podle kterého musí 1. března do bytu dopadat přímé sluneční paprsky na třetinu podlahové plochy po dobu 90 minut. Tisk schválili radní, v minulosti ho rada dvakrát odmítla. Pro novelu hlasovali pouze radní za ANO a náměstek primátorky Petr Dolínek (ČSSD). Podle Zelených po novele nebudou předpisy chránit stávající zástavbu. Strana proto podá podnět k Evropské komisi, která musí úpravu notifikovat.

PSP platí od 1. srpna 2016 a jako prováděcí předpis ke stavebnímu zákonu definují požadavky na využívání území a technické požadavky na stavby v metropoli. Podle městského Institutu plánování a rozvoje byl předpis o oslunění absurdní a architekti museli navrhovat domy roztodivných tvarů, aby normu splnili.

„Jsem ráda, že jsem schválili novelizaci v původní podobě,“ uvedla primátorka Adriana Krnáčová (ANO). Šlo podle ní o přežitou normu brzdící bytovou výstavbu v metropoli, která se potýká s nedostatkem bytů.

Znění novely kritizovali Zelení, podle kterých umožní, aby se přímo vedle domů zejména na sídlištích stavěly nové objekty, které je zastíní. „Další postup budeme konzultovat s právníky,“ uvedla náměstkyně primátorky Petra Kolínská (Zelení/Trojkoalice), která stejně jako zbytek radních Trojkoalice pro návrh nehlasovala. Hrozí podle ní riziko, že se příprava staveb naopak prodlouží, protože se zvýší počet odvolání od lidí, kteří byli dosud normou chráněni. Novelu musí nyní kodifikovat Evropská komise, na kterou se Zelení se svými námitkami obrátí.

Krnáčová kritiku odmítla. „Novelizované PSP budou mít zcela jistě pozitivní dopad na pražskou stavební výstavbu,“ uvedla. Podle Dolínka pro novelu mluví názor tvůrců PSP a podobnou úpravu mají jiná města v republice. „Tento krok opravdu není o tom, že si někdo může tři metry před vaším domem postavit jiný dům,“ uvedl.

Oslunění bytu nahradí rozšířený předpis o denním osvětlení, podle kterého musí mít všechny pobytové místnosti okna. Podle novely nesmí být součet ploch všech oken menší než desetina podlahové plochy místnosti. Návrh doplnil požadavek dostatečného odstupu budov od sebe.

Stavební předpisy pro Prahu začaly vznikat za primátora Tomáše Hudečka (nestraník, dříve TOP 09). Znění předpisů vyvolalo řadu sporů, mimo jiné v pražské koalici ANO, ČSSD a Trojkoalice (SZ, KDU-ČSL a STAN). Po sporech jejich přípravu Krnáčová odebrala z kompetence svému tehdejšímu náměstkovi Matěji Stropnickému (SZ/Trojkoalice) a předložila k projednání novou verzi. Primátorčinu novelu nakonec notifikovala Evropská komise.