Ulice Minská se během 20. století dostala z pozice předměstí
do centrální části Brna, které se rozrostlo o několik sídlišť desítky kilometrů
západním směrem. K proměně ulice adekvátní její situaci přispívá i tato stavba.
Její arkýř kromě plasticity a tektonického tématu vnáší řád a městský charakter
do dosud neuspořádaného prostředí. Je však zejména motivem reagujícím na zprava
sousedící průčelí a současně artikulujícím výškovou návaznost staré a nové
zástavby.
Dům svým materiálovým i dispozičním standardem navazuje na luxusní
prvorepublikové malé nájemné domy s jedním rozlehlým bytem na každém podlaží. Tento
dobový i místní brněnský kontext podtrhuje travertinem obložená vstupní hala s
žulovou podlahou, černou keramikou obložený parter či průběžným luxferovým
pásem prosvětlené schodiště. V přízemí je umístěna krytá garáž, na jejíž střeše
je zahrada bytu v prvním patře, který má jako jediný obytnou část směrovanou do
dvora.
Čelo do ulice a záď do dvora jsou formálně tradičně rozlišeny na
reprezentativní a intimní stranu domu. Ke slunci a městskému životu se obracejí
obytné pokoje, ložnice ke stínu a klidu zahrad.
Autorská zpráva
Foto: Filip Šlapal
Autoři: Petr Eliáš, Viktor Kvita, Petr Pelčák, Petr Uhrín
Investor: Strotera, s.r.o.



























Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!
Praktické řešení, hlavně z pohledu rychlosti výstavby a přesnosti👍 U těchto systémových prvků dává smysl, že zjednodušují realizaci a pomáhají…
Zajímavý posun ve stavebnictví, je vidět, že se dnes klade velký důraz hlavně na rychlost výstavby a přesnost provedení. Systémové…
Jako problém vidím hlavně "lavičky" v prostoru sdíleném s cyklisty. Neměly by mít třeba tyče s praporky, jako dětské nákupní…