Unikátní stavba typická
hravým rozvlněným designem, která však v sobě skrývá nečekané technické
řešení. To je projekt Evy Jiřičné a jejího pražského ateliéru AI Design.
Projekt zvítězil v mezinárodní architektonické soutěži na komplex
rezidenčních staveb na místě dosluhující telekomunikační budov lidově zvané Mordor
na Praze 3. O možnost stavět na tomto atraktivním místě se ucházelo 98 ateliérů
z 30 zemí celého světa včetně některých skutečných hvězd světové
architektury. Propracované řešení staveb s velkorysým veřejným prostorem,
se kterým Jiřičná přichází, porotce soutěže přesvědčilo.
Ve třech výškově gradujících věžích nepřesahujících 100 metrů jsou navrženy
nadstandardní byty, zatímco ve vedlejším moderním městském bloku jsou cenově dostupnější
byty. Součástí projektu je také mateřská školka s velkou zahradou a
dětským hřištěm.
„Design se vyvinul v souladu s technologií tak,
aby byl výsledek nejenom esteticky zajímavý, ale také odpovídající nejvyšším
technickým možnostem,“ vysvětlila
architektka Eva Jiřičná důvody, proč volila poměrně nákladné řešení rozvlněných
balkonů s ohýbaným sklem. Spojení prostoru uvnitř s okolím díky
volnému pohledu z oken a venkovnímu prostoru se zelení je pro autorku
velmi důležité. Inspiraci
k celému řešení našla slavná česko-britská architektka v přírodě. „Snažím se vždy inspirovat tím, jak staví
příroda,“ vysvětlila použití organických tvarů fasády.
V dolních patrech bytových domů jsou rozsáhlé komerční prostory pro
služby, obchody, restaurace a kavárny. V návrhu je kladen mimořádný důraz
na velký veřejný prostor se zelení, fontánou a uměleckými díly. Celkem se tak
zde veřejnosti otevře téměř 70 procent z celkové velikosti tohoto pozemku,
tedy plocha asi 27 000 m2. To odpovídá rozloze tří Staroměstských náměstí.
„Návrh paní architektky Jiřičné nepřináší jen
výjimečnou architekturu a pokročilé světové inženýrství, ale nabízí také lidem
z okolí možnost vzniku skutečného Centra Nového Žižkova. Projekt jsme tak
nazvali proto, že intenzivně vnímáme potřebu vytvořit atraktivní a živý veřejný
prostor v této části města, kterou čeká velmi dynamický rozvoj. Kvalitní
venkovní prostor s rozsáhlou zelení lidem umožní trávit zde volný čas, setkávat
se, zkrátka žít ve městě,“ říká zakladatel a šéf investorské společnosti Central
Group Dušan Kunovský.
Špička světového
inženýrství v Praze
Architekti Eva Jiřičná a Petr Vágner (AI Design) se při přípravě návrhu
spojili s prestižním architektonicko-inženýrským ateliérem ARUP
z Londýna. Ten navrhoval a kalkuloval řadu z těch nejunikátnějších a
nejsložitějších technických řešení staveb po celém světě, včetně dostavby
Gaudího chrámu Sagrada Familia v Barceloně, opery v Sydney nebo mnoha
světových mrakodrapů. Výsledek pracovního spojení ateliérů AI Design a ARUP je
unikátní – rozvlněné věže s originální rozehranou architekturou a zároveň
s ojedinělým technickým řešením, které do Prahy přináší světové
inženýrství a nejmodernější technologie.
Porota
ocenila nejen kvalitní architekturu, ale také velkorysý veřejný prostor
Porotu mezinárodní
soutěže, kterou tvořila skutečně hvězdná sestava, návrh Evy Jiřičné přesvědčil.
Šéfem poroty byl známý architekt a vysokoškolský pedagog Zdeněk Fránek,
v porotě dále zasedl nejoceňovanější český architekt Josef Pleskot, hlavní
autor pražského Metropolitního plánu Roman Koucký a známý propagátor
architektury David Vávra. Sestavu pěti porotců pak doplnil šéf Central Group
Dušan Kunovský s 25letou zkušenosti v developmentu.
Lokalita je pro
výškové stavby velmi vhodná
Pozemek leží v přirozeném těžišti rozvojové lokality Prahy 3 a toto
exponované místo se může stát skutečným Centrem Nového Žižkova. S ohledem
na to, že zde stojí stávající stavba vysoká 96 metrů (v době svého dokončení
byla nejvyšší budovou tehdejšího komunistického Československa), je tato
lokalita přímo předurčena k tomu, aby zde vznikl moderní komplex
unikátních vyšších staveb s veřejným prostorem a zelení.
Vhodnost výškové
zástavby na tomto místě prokázala i proběhlá mezinárodní soutěž, kdy se většina
návrhů pohybovala kolem 100 metrů a často až do 130 metrů. Návrh Evy Jiřičné
respektuje pravidlo připravovaného pražského Metropolitního plánu, kdy nové
stavby nemají přesahovat stometrovou hranici. Její tři kruhové rozvlněné věze
postupně výškově gradují a jsou odstupňované každá o tři patra. Nejnižší věž má
kolem 80 metrů, prostřední zhruba 90 metrů a ta nejvyšší nepřesahuje metrů 100.
V pražském kontextu je důležité vnímání vyšších staveb z dálkových pohledů. A v
tom je návrh Evy Jiřičné pozitivně hodnocen. Z hlavních směrů od centra vytváří
postupně se gradující „kupu“, což je výrazně vhodnější než jen
výškový solitér bez okolních vyšších staveb.
„Spolu s paní
architektkou Jiřičnou si uvědomujeme, že výška je v Praze vždy velkým tématem a
že tato stavba bude hodně diskutována a bude mít také své hlasité odpůrce. Ale
kde jinde by měly vznikat vyšší stavby než na místě, kde už dnes stojí
stávající výšková telekomunikační budova a kde jsou na dominantní stavbu
všichni v Praze už zvyklí? Pozemek se navíc nachází daleko mimo území Pražské
památkové rezervace a je v sousedství stávajících nových vyšších staveb“, hodnotí návrh Kunovský.
Podle něj se musí Praha
koncepčně rozhodnout, jak chce do budoucna stavebně reagovat na přirozený velký
nárůst počtu obyvatel. „Ať se to
někomu líbí nebo ne, faktem je, že podle statistiky ČSÚ naroste počet obyvatel
Prahy do roku 2030 o nějakých 150 tisíc lidí, ale v reálu spíše výrazně více. A
metropole se musí rozhodnout, zda se chce zvětšovat do šířky a stavět na
okrajích a za městem, nebo naopak stavět hustěji a do výšky. Jiná cesta
není,“ dodává šéf Central Group.
Další postup při
rozvoji lokality
Firma koupila areál bývalého Telecomu o velikosti téměř 40 tisíc m2 od
společnosti Cetin ze skupiny PPF v roce 2017. Cetin areál i nadále užívá,
plánuje se však přestěhovat do nového sídla a po jeho odchodu chce nový majitel
celý areál postupně zbourat a ekologicky zlikvidovat z důvodu extrémně
vysokého množství škodlivého azbestu a nemožnosti tyto technologicky zastaralé
stavby využít k jakýmkoli jiným účelům.
Vítězný
architektonický návrh bude nyní autory a investorem prezentován veřejnosti,
politikům a úřadům. V první řadě investor s průběžnými výsledky
soutěže seznámil Gremiální radu IPR Praha a také vedení městské části Praha 3.
Dnes má veřejnost, a to jak odborná, tak i laická, možnost se s průběhem
architektonické soutěže i vítězným návrhem seznámit na veřejně přístupné
výstavě. Architektka Eva Jiřičná pak svůj záměr osobně představí široké
veřejnosti 10. července večer na veřejné debatě v Centru moderního umění
DOX.
Následně
bude projekt rozpracován do formy podkladové studie. A pak bude záležet jen na
politicích a úřadech, zda se tato unikátní stavba rozvlněných věží
s velkým veřejným prostorem bude skutečně realizovat, nebo bude pohřbena,
jako se to stalo třeba Kaplického „chobotnici“.
Základní informace o
projektu:
Hlavní
architekt: Eva Jiřičná (AI Design + ARUP)
Vizualizace:
AI Design
Plocha
pozemku: 39.500 m2 z toho téměř 70 procent bude veřejný prostor
se zelení
Počet bytů: cca 1000 + prostory pro služby, obchody,
restaurace a kavárny v parteru
Investiční náklady: cca 6 miliard Kč
Architektonická
soutěž:
Počet ateliérů: 98
Počet zemí: 30
Nejvýznamnější zahraniční účastníci: Sou Fujimoto (Japonsko), Ian Ritchie
(Velká Británie), Richard Meier (USA)
Porota: Zdeněk Fránek, Josef Pleskot, Roman Koucký, David Vávra a Dušan
Kunovský
Výsledky
soutěže:
1. místo – Eva Jiřičná (AI Design + ARUP)
2. místo – Ian Ritchie (Ian Ritchie Architects + Compass Architects + Marco
& Placemakers)
3. místo – Radek Kolařík (RKAW + BY architects)
Zvláštní ocenění poroty za originalitu návrhu: Sou
Fujimoto Architects
Návrhy dalších finalistů
tisková zpráva
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Objektivní prověření výšek zástavby v Praze a její regulaci má a může jednoduše provést Metropolitní plán. Zřejmě není, natož schváleno. K tomu není nutné plýtvat financemi na nákladnou mezinárodní soutěž. Pokud soutěž (není v Praze jediná), investuje Central Groupe, musí mít návratnost v předražených bytech.
Zcestná nekulturní |filozofie| šéfa Cental Groupe vzít výšku soliterní věže ke zdůvodnění výšky plošné zástavby v okolí ,žel,
našla zřejmě pochopení u architektů jemu blízkých ve společném sdružení SAR a v podmínkách od IRP.
Mno… Pokud pominu naprostou vyskovou premrstenost vitezneho navrhu (ktera asi byla v zadani souteze), tak mi teda prijdou nektere jine navrhy daleko lepsi, napr od Pelcaka a Müller Reimann. Maji daleko zajimavejsi byty, urbanisticky jsou daleko umerenejsi a delaj lepsi mestske prostredi. Jiricna vyrobila takovy tupy asijsky urbanismus – nizka zastavba s malymi byty a nad tim, uplne mimo meritko mista, vezaky s byty pro bohate. Opravdu by me zajimalo, jestli treba Pleskotovi ten navrh Jiricne prijde dobry. Chapu, ze kritizovat pudorysy bytu v teto fazi je trochu predcasne, ale Müller Reiman je maji opravdu o tridu lepsi, u Jiricne jsou uplne zakladni chyby (balkon jednoho bytu pred okny loznice jineho bytu) a kvuli hmotovemu usporadani z toho Jiricna zadne dobre pudorysy nevykouzli ani v pozdejsich fazich.
Taky by me zajimalo, co na to Koucky, ktery se snazil definovat v Metropolitnim planu nejaka pravidla pro tvorbu veduty mesta, a prd ho, pak na Zizkove pristane tohle. Asi se porota nechala zblbnout tema vlnkama. Kunovsky pokracuje ve sve dosavadni roli kazisveta.