changing the face — Nová scéna Národního divadla

Výsledky ideové architektonické soutěže

Účel a poslání soutěže
Budova Nové scény se od ledna 2010 po 17 letech vrátila pod správu Národního divadla. V rámci znovuotevření Nové scény se Národní divadlo spolupodílelo na ideové architektonické soutěži s názvem changing the face â?? Nová scéna Národního divadla, kterou vyhlásila společnost DuPont v září roku 2009.

Plánovaná rekonstrukce (nejen) akusticky nevyhovující budovy Nové scény byla zatím odložena. Tohoto mezidobí je možné využít k odborné a věcné diskusi o nové podobě budovy Nové scény.

Společnost DuPont vyhlášením této ideové architektonické soutěže vyzvala architekty a studenty architektury, aby zcela svobodně a bez jakýchkoliv pragmatických omezení pracovali na transformaci fasády budovy Nové scény. Jedinou podmínkou soutěže bylo využití fasádních systémů z širokého portfolia společnosti DuPont. Odevzdané soutěžní návrhy představují možnosti, jak začlenit moderní architekturu do původní historické zástavby.
“Vyhlásili jsme tuto soutěž, abychom podpořili nadání a schopnosti českých architektů. Věříme, že jejich účast v soutěži i odevzdané návrhy vzbudí zájem a pozornost nejen u architektonické, ale i laické veřejnosti“, řekl zástupce organizátora soutěže, Wlodek Sobon, DuPont Building Innovations, Central Europe.

„Po navrácení Nové Scény pod správu Národního divadla jsme otevřeli budovu divákům a nabídli zcela nový program. Nová scéna ožívá, i proto jsme proces zabydlování budovy nazvali „Nová scéna LIVE“ a doplnili ho podtitulem „Začínáme z gruntu“.
S myšlenkou vytvořit opravdu „Novou Novou scénu“ přišli vyhlašovatelé soutěže changing the face. A my jsme samozřejmě nemohli takovou nabídku spolupráce odmítnout. Zajímalo nás, jak by Novou scénu „vzali z gruntu“ mladí architekti. Forma ideové soutěže rozvazuje tvůrcům ruce a jejich návrhy jsou skvělé“, řekl Štěpán Kubišta, ředitel Nové scény.

Ze všech odevzdaných soutěžních návrhů je ve spolupráci s Národním divadlem uspořádána veřejnosti přístupná výstava na piazzettě Národního divadla, která bude otevřena od 23. března a potrvá do 21. dubna 2010. Soutěžní návrhy najdete také na www.dupont.cz.


Zdeněk Lukeš
o Nové scéně Národního divadla
Původně stávaly v tomto místě klasicistní domy s jednoduchými fasádami, k nimž komponoval Josef Zítek svůj geniální projekt Národního divadla. V komunistické éře převládl názor, že „obyčejné“ domy musí nahradit nová výrazná dominanta. Vítězem dvou soutěží na víceúčelový sál, který tu měl původně stát, byl někdejší významný funkcionalista Bohuslav Fuchs. Ten ale zemřel dříve, než mohl vypracovat definitivní návrh. Po různých peripetiích byl pak projekt svěřen architektu Pavlu Kupkovi, který je také autorem obou dalších budov za Novou scénou. Ani jeho kontroverzní návrh však nebyl realizován, nakonec bylo na poslední chvíli rozhodnuto, že zde bude stát nová,
menší scéna pro Národní divadlo, a zakázku získal architekt Karel Prager (1923â??2001), autor řady výrazných budov té éry (Federální shromáždění, Makromolekulární ústav, Čs. státní /dnes Komerční/ banka na Smíchově, koleje v Troji aj.). Na dlouhé přípravy nebyl tehdy čas, a tak vznikl narychlo jakýsi hybrid â?? těleso s kamenným pláštěm, který byl ještě překryt skleněnými panely, navrženými ve spolupráci s prof. Stanislavem Libenským. Budova byla po dokončení veřejností přijata s rozpaky a také dnes vyvolává kontroverze: pro někoho je typickým symbolem minulé éry, pro jiného třeba může být invenčním experimentem. Transformace průčelí Nové scény â?? jakkoli je hypotetická â?? je tak zajímavou výzvou pro mladé architekty.


Průběh a výsledky soutěže
Soutěž byla vyhlášena v září 2009 jako veřejná a otevřená, mohli se jí zúčastnit architekti a studenti architektury z celé České republiky bez ohledu na věk nebo zaměření.
Podmínkou soutěže bylo využití fasádních systémů společnosti DuPont â?? DuPontâ?¢ Corian®, DuPontâ?¢SentryGlas® Expressions, DuPontâ?¢ SentryGlas®, DuPontâ?¢ Alesta® a DuPontâ?¢ Tyvek®.
V únoru 2010 proběhlo hodnocení porotou v mezinárodním složení: Michal Froněk / Olgoj Chorchoj, Štěpán Kubišta / Nová scéna Národního divadla, Zdeněk Lukeš / historik architektury, Jean-Christophe Masnada / L’atelier d’architecture King Kong, Bordeaux, Włodzimierz SoboÅ? / DuPont Building Innovations.
V rámci soutěže bylo odevzdáno celkem 40 soutěžních návrhů. Mezi nimi se objevila jak konvenční řešení, tak i výtvarně nekonvenční návrhy, přičemž byly zastoupeny různé tvůrčí přístupy, které jsou reflektovány v rozdělení cen. Ideová architektonická soutěž tak splnila svůj účel a současně potvrdila technické možnosti nových materiálů.


1. místo 
Jiří Matura

Hodnocení soutěžní poroty
Návrh vytváří kompaktní hmotu a fasádu pokrývá pravidelným rastrem. Fasáda je dynamicky tvarovaná s odlehčenou střední částí. Promyšleným a důstojným způsobem uzavírá Národní třídu před historickou budovou Národního divadla.

Průvodní autorská zpráva
Můj návrh není hledáním optimálního architektonického řešení budovy NS nebo městského prostoru v okolí ND, tak ani samotná soutěž nebyla koncipována. Spíše se jedná o reflexi nad skleněnou plastickou fasádou jedinečného Stanislava Libenského, která si i přes objem hmoty stavby uchovává specifickou materiální kvalitu skla, působí subtilně.
Idea mého konceptu zachycuje a odráží změnu paradigmatu v současné architektuře, která využívá posun od seriové výroby a tedy opakování stejného elementu, ke „customised production“, tedy strojové výrobě řízené počítačem, kde se každý element muže od sebe navzájem lehce lišit.
Člověk pracující analogově, kreslící rukou a vyrábějící výsledný produkt je omezen na určitý počet variaci dílů, jež je schopný pochopit, nekreslit, složit… Současné postupy v architektuře využívají technologie například z automobilového průmyslu, pracují s počítačem řízenými stroji /jedním z prvních, kteří v tomto smyslu posunuli současnou architekturu je právě prof. greg lynn u kterého jsem na angewandte studoval/ . Tyto technologie dále otevírají prostor pro uplatnění algoritmických postupů, parametrického modelování a podobně.
V případě mého projektu je právě navrhovaná fasáda složená z parametricky proměňovaného prvku, který je v každé části fasády částečně odlišný, ale stále si zachovává základní rozměry, rozvíjí se na základě mnou definovaného systému. To dává fasádě novou formu proměnlivé transparence, transparence nikoli ve smyslu materiálové kvality, ale komunikace prostoru uvnitř s prostorem ulice, a to v závislosti na programu té které části budovy, tím se také přibližuje klasickému pojetí fasády.

Zárověn material duPont Corian v tomto případě představuje celkem ideální materiál pokud jde o možnosti obrábění a zpracování a tedy omezení, která může představovat povinnost použít materiály duPont, je v tomto případě spíše výhodou.
Jak klasické, tak postmoderní repetetivní postupy mohou dosahovat vyjímečných kvalit, ale využítí právě současného parametrického paradigmatu posunuje architekturu od idéalu kompozice k možnostem plynulé dynamické transformace, která má vlastní subtilnost a estetiku.

Můj projekt rozhodně není ani idálním, ani nejekonomičtějším řešením, v estetické rovině souboj s geniem Stanislava Libenského také není nejjednodušší, ale pro mě osobně je úspěchem právě koncepce která reaguje na ideu rastrových fasád z 60 až 80 let a posunuje ji do současnosti za pomoci progresivních technologii. A zároveň mě velice těší, že byl oceněn projekt, který se těmito tématy, která v české architektuře zatím měla minimum prostoru, zabývá.


2. místo
Mimosa architekti â?? Petr Moráček, Pavel Matyska, Jana Zoubková 

Materiál:
DuPontâ?¢ Tyvek®

Hodnocení soutěžní poroty
Řešení je příkladem vtipného využití soudobých materiálů. Architektonicky sjednocuje obě části budovy. Řešení je dynamické, což je zvýrazněno smršťováním a nafukováním jednotlivých elementů â?? polštářů. Budova evokuje živý organismus, což vyjadřuje funkci stavby. Technické řešení by však muselo být dokonale vyřešeno, neboť navrhovaný materiál je polopropustný.

Průvodní autorská zpráva
Budovu nové scény ND je nutné rekonstruovat způsobem, který bude odpovídat funkci a významu tohoto objektu. Řešení opláštění je nedílnou, ale zdaleka ne jedinou částí rekonstrukce. Soutěž vypsanou společností DuPont vnímáme jako vhodný způsob, jak iniciovat debatu o nové podobě Nové scény.

Jak vnímá Novou scénu veřejnost? Zajímá ji? Nebo dříve provokativní budova, hostící progresivní repertoár ND, už nevzbuzuje žádné emoce?

Cílem návrhu je přitáhnout k objektu pozornost veřejnosti, propagovat činnost ND, představit možnosti a dopady komplexní přestavby Nové scény. K tomuto účelu je použito „architektonického happeningu“ — dočasné fasády, která z objektu Nové scény v krátkém časovém intervalu vytvoří „magnet“ společenského dění, díky němuž se z ND a jeho okolí stane místo setkání, z ND téma, o kterém se hovoří, z budovy Nové scény rovnocenný partner sousední neorenesanční budovy ND.

Atraktivita navrhované fasády spočívá v její interaktivitě, které je dosahováno projekcí a tvarovou proměnlivostí fasády.

Projekce je využita pro představení repertoáru ND, pro možný online přenos představení, pro zapojení veřejnosti do vytváření podoby fasády například formou projekce klipů vznikajících v reálném čase v okolí ND, rozhodováním o vývoji promítaného příběhu (princip kinoautomatu), pro představení vize přestavby Nové scény, pro videoartové performance apod.
Tvarová proměnlivost fasády vytváří ze statického objemu Nové scény dynamický, živý prvek veřejného prostoru. Dynamika a proměnlivost je soudobou protiváhou neměnnosti hlavní budovy ND.

Ideji „architektonického happeningu“ odpovídá ne-náročnost řešení, instalace bez stavebního zásahu do stávající budovy.

Fasáda je tvořena fólií DuPontâ?¢ Tyvek®, kterou je obalen stávající objekt Nové scény. Nosný systém je tvořen lany, která objekt obepínají a přichycují tak tyvekový obal ke stávající fasádě. Obal je obepínacími lany členěn na segmenty — „polštáře“.

Tvar polštářů je vytvářen přetlakem, řízené kolísání tlaku umožňuje změny tvaru jednotlivých polštářů, a tím i celé fasády.


3. místo
COLL COLL â??  Vítězslav Danda 

Materiál:
DuPontâ?¢ Corian®

Hodnocení soutěžní poroty
Autorský záměr zdůrazňuje hodnotu stávající Pragerovy budovy a symbolicky kolem ní vytváří rám, aniž by zasáhl do vlastních prvků adorované stavby. Vtipné je umístění výtahu v této konstrukci. Jedná se o vyhraněný názor, ale bezesporu legitimní. Symbol rámu lze chápat i jako divadelní portál, čímž je zdůrazněna funkce budovy.

Průvodní autorská zpráva
Fasáda nové scény národního divadla je krásná! Umělecké dílo tandemu Prager — Libenský polarizuje společnost mezi nadšené obdivovatele a zaryté odpůrce. Už sama názorová radikálnost obou táborů svědčí o kvalitě díla. Je možné přesvědčit odpůrce a nevyhraněné, že se dívají na skvost české kultury? Navrhujeme fasádu symbolicky zarámovat a formálně sdělit kolemjdoucím, že se dívají na něco krásného.
Rám je řešený jako samostatná příhradová konstrukce opláštěná semitransparentním bílým corianem.
Horní část rámu slouží jako vyhlídkový koridor přístupný dvěma výtahy v bočních dutých sloupech – jeden vozí návštěvníky pouze nahoru, druhý pouze dolů.
Rám je umístěný až na samotném okraji chodníku a záměrně na sebe poutá pozornost v průhledech Národní třídou. Rám může být také pouze dočasná stavba, kterou lze poté, co si Pražané Novou scénu zamilují, přemístit před jinou kontroverzní budovu.