V posledních letech jsme svědky
postupných klimatických změn, které se v našich zeměpisných šířkách
projevují střídáním velkého sucha s přívalovými dešti. Vlivem sucha dochází
k vysychání řek, snižování kvality vody či nedostatku podzemních vod,
přívalové deště zase způsobují lokální záplavy, erozi půdy a ekonomické škody
na zemědělských porostech. Tyto vlivy však lze snadno mírnit. Třeba budováním
zelených střech.
Zelené střechy jsou v současnosti v Evropě
velmi populární a využívají se nejen v případě velkých administrativních
či komerčních center, ale v čím dál větší míře i na obytných a rodinných
domech. Jakkoli je jejich existence známa už z antického období, jejich
moderní koncepce pochází až z 60. let minulého století z Německa, odkud se
pak rozšířila do dalších zemí. Díky svým schopnostem zadržovat a pozvolna
odpařovat vodní srážky, zelené střechy úspěšně pomáhají při řešení problematiky
přívalových dešťů a zároveň mají skvělé tepelněizolační vlastnosti. Zelená
střecha je ekologická, estetická a vysoce funkční zároveň. Bývá
částečně nebo zcela pokrytá půdou a vegetací umístěnou nad hydroizolační
membránu a může rovněž obsahovat další vrstvy, například kořenovou bariéru či
systémy odvodnění a zavlažování.
3 v 1: funkce, ekologie i estetika
Zelené střechy poskytují řadu výhod. Dokážou
absorbovat srážky, které se ve vegetaci zadržují a pozvolně odpařují, a
pomáhají zabraňovat náhlým povodním, jejichž vznik je typický pro přívalové
deště. Tím, že zpomalují odtok dešťové vody, zamezují přetížení kanalizační
sítě včetně čistíren odpadních vod. Vegetace střešních zahrad zároveň chrání
životní prostředí; absorbuje škodliviny z ovzduší, obohacuje vzduch kyslíkem a
váže oxid uhličitý, což je velmi přínosné zvláště ve městech. Zároveň chrání
střechu před teplotními rozdíly i poškozením a omezuje průnik hluku do budovy.
A v neposlední řadě se jedná o vhodné prostředí pro růst vegetace a život
mnoha druhů živočichů.
Nezanedbatelné je rovněž estetické hledisko
střešních zahrad a také fakt, že díky postupnému odpařování vodních srážek
přispívají ke snížení efektu tzv. městského tepelného ostrova a ke zvlhčování a
ochlazování okolního prostředí.
I zelená střecha potřebuje odvodňovací systém
To, že je zelená střecha umožní, aby se minimálně 40
% srážkové vody odpařilo zpět do ovzduší, neznamená, že není potřeba takovou
střechu vybavit odvodňovacím systémem. V praxi se odvod
dešťových vod z plochých střech řeší buď tradičním gravitačním
způsobem anebo s využitím modernějších podtlakových systémů, které jsou
v případě zelených střech vhodnějším řešením. Je to zejména proto, že
umožňuje využít menší počet střešních vtoků, svodných potrubí uvnitř objektu a kanalizačních
přípojek pod objektem, než je tomu v případě systému gravitačního, a navíc dokáže odvést více vody za kratší dobu, a potrubí
proto může mít podstatně menší průměr. Protože díky podtlaku proudí voda v
potrubí skutečně rychle, nehrozí ani usazování nečistot a není třeba vynakládat
energii ani náklady na pravidelné čistění potrubí. Podtlakový systém využívá
vodorovných sběrných potrubí, které se konstruují beze spádu a nachází se pod
střešní konstrukcí. Svislé potrubí (stoupačka) na konci systému pak postačí
hned pro několik vtoků a na ležatou kanalizaci je lze připojit v tom
nejvhodnějším místě, což usnadní projektování stavby.
Pozor
na správné střešní vtoky
Před volbou konkrétního systému odvodnění by si měl
každý investor zjistit, zda zvolený systém zahrnuje střešní vtoky pro jeho
konkrétní skladbu střechy. Jiné vtoky jsou totiž zapotřebí pro zateplené
střechy, jiné na pochozí či pojezdové a jiné na zelené. Příkladem systému,
který zahrnuje střešní vtoky pro všechny typy střech, Wavin
QuickStream. Kromě nich zahrnuje i odvodňovací potrubí, a to v materiálu HDPE
a k dispozici je i celá řada tvarovek. Potrubí a tvarovky z PE
materiálu se svařují. Spoje materiálu PE jsou trvale nerozebíratelné a při
správném provedení 100 % těsné, což je pro odvod dešťové vody uvnitř objektů nejoptimálnější
řešení. Pružnost materiálu a vysoká pevnost kvalitního sváru navíc zvyšují
bezpečnost a funkčnost celého systému.
Michal Runštuk, Wavin Ekoplastik
I když tomu říkají mobiliář, tak bych přála nám všem, aby měl výsledek stejné kvality, jako svého času dostavby od…
Připadá mi to, jako ba tahle dispozice nepočítala s dětmi. Všechny ložnice (tedy i dětské pokoje) jsou hned u vchodu,…
Proč by Správu železnic měla zajímat rekreace Pražanů?
Přemístění mostní konstrukce přece nejde srovnávat s destrukcí budov. Ta konstrukce zůstane zachovaná a dokonce bude i dál sloužit svému…
Velmi pěkné ale pro člověka pracujícího rukama nedostupné.