Muzeum současného umění v Krakově (MOCAK) využívá pavilony bývalé Schindlerovy továrny. Návrh se snaží balancovat mezi minulostí a budoucností. Samo muzeum otevírá zcela novou kapitolu v kulturním životě města.
Pozemek vybraný pro nové muzeum zahrnuje část bývalých Schindlerových továrních budov. Je jedním z oněch míst, která jsou pevně zakotvena v lidské paměti a v dějinách člověka, jeho zločinů i jeho činů hrdinských.
Nápad přeměnit toto místo, začlenit ho do nových prostorů a proměnit ho v centrum umění, kultury a soudobé společnosti musí přinést důkaz o tom, jak se může pečovat o paměť, aby se stala cestou k budoucnosti. Události, které se staly v těchto zdech už dosvědčily možnost naděje, cesty vpřed, pryč od zla.
Industriální linie střech stávajících budov se staly motivem, vizuálním prvkem celého projektu, který evokuje kontinuitu mezi předcházející a novou konstrukcí.
Zóny výstavních prostor se rozvíjejí kolem stávajících struktur a halí je jakoby do svého objetí. Využit je každý dostupný prostor.
Ve výsledku tak vznikl nepravidelný segmentovaný tvar, jenž nabývá takřka symbilcké síly. Výstavní galerie se roprostírají od hlavního vstupu v ulici Lipowa (vedle původního vchodu do továrny) severním směrem k zahradnímu prostranství vzadu.
Impozantní „Jižní zeď“, na které je umístěno velké logo muzea, vyznačuje začátek nové městské trasy. Protíná muzeum a svou hmotou vyvažuje blízkost sousedního, již dříve existujícího Muzea dějin a paměti.
V pohledu z široké a prostorné Lipowe ulice vypadá nové muzeum se svými šedovými střechami, kterými se od starých konstrukcí na jedné straně odlišuje a na druhé s nimi integruje, jako nový druh architektury zrozené ze soudobé technologie, lehkosti a průzračnosti.
Vnitřní cesta vede návštěvníky z Lipowe ulice skrze celý komplex do vnitřního dvora – plazy. Naproti v jedné ze stávajících šedových budov jsou situovány výstavní lodžie. Na jednu stranu otevírají skleněné dveře prostory uměleckých dílen, apartmentů a knihovny, na protější je vstupní hala s knihkupectvím a restaurací.
Hlavní fasádu na jihu tvoří prosklená stěna, která umožňuje pohledy zvenčí do galerie a zevnitř na chodník a na odřené zdi staré fabriky. Dispozice prostoru je zřejmá již zvenku, zvýrazněná antracitovou stěnou, která zvnitřku plazy láká i přes skleněnou hlavní fasádu návštěvníky do muzea.
Nové pavilony jsou zastřešeny kovovou mřížovou konstrukcí, která podpírá lehké, ale pevné zakrytí z černého titanzinku, který splývá se stávajícími střechami.
Architekt: Claudio Nardi Architetto
Místo: Krakov, Polsko
Investor: Město Krakov
Celková plocha: 5467 m2
Realizace: 2007 – 2010
Foto: Adam Kozak
Chybí přímé propojení s nábřežím Vltavy; ideálně široké schody v ose kostela k náměstí Pod Emauzy k Zídkovým sadům. Něco…
Bílý ciferník s bílými ručičkami na bílém podkladu - to je tedy inteligentní nápad! Nýtovaná konstrukce mostu skončí v muzeu.…
Dobrovolně Hodinu denně Zahradničím pro obec Voluntarily An hour a day I garden for the community 自願 每天一小時 我為社區花園 私はコミュニティの…
Pecka
Super minimalistická stavba jak zvenku tak zevnitř. Výborně využitý složitý pozemek "na křižovatce" obklíčený komunikacemi ze dvou stran. Projektanti i…