Dílna na repasování historických strojů

Katedra architektury Fakulty stavební ČVUT v Praze, letní semestr 2015/2016, projekt oceněn Žlutou kartou Katedry architektury

Vedoucí práce: Ing. Jan Pustějovský, Prof. Ing. arch. Tomáš Šenberger, Ateliér architektonicko-konstrukční – magisterský

 

Autorská zpráva:
Způsob provedení konverze železničního depa Kutná Hora-Malín vlastně neproběhne v úplném slova smyslu, protože náplň a funkce zůstane zachovaná, pouze se rozšíří o další kombinovatelné funkční kapacity. Nevratné stavební či bourací zásahy na objektu projekt vůbec nepředpokládá, snaží se naopak zachovat stavební substanci, atmosféru a autenticitu hrubé a používané industriální haly se všemi nedokonalostmi a šrámy, které na ní zanechal zub času.
Počítá se pouze s nezbytnými drobnými úpravami jako je výměna rozbitých okenních tabulek, ošetření ocelového jeřábu a vrat proti korozi nebo doplnění chybějících dveřních křídel, aby bylo možné objekt uvést do provozuschopného stavu. Samotná nosná konstrukce haly je v dobré statické kondici, která umožňuje její další využívání bez rizika zřícení či způsobení úrazu.  Do haly se umístí lehká demontovatelná ocelová konstrukce, která je dostatečně variabilní a flexibilní, aby ji bylo možné v průběhu užívání demontovat a přestavovat dle potřeby. Jedna z kolejí uvnitř depa zůstane v provozním stavu a budou na ní repasovány historické lokomotivy. Mezi kolejnice druhé koleje budou položeny betonové panely, aby tak překryly šachtu a rozšířily rovný manipulační prostor.

Nové využití objektu čerpá z účelu, pro který byl původně postaven. Umístění depa na železniční vlečce spojující halu s nedalekým kutnohorským nádražím je ideálním výchozím bodem pro znovuvyužití depa a obnovení provozu na této trati. Novou náplní bude kovodílna specializovaná především na repase historických automobilů, lokomotiv, zemědělských a dalších strojů od 18. století po nedávnou minulost. Napojení na železnici usnadňuje dopravu velkých a těžkých předmětů, kterými historické stroje bezpochyby jsou. 
V rámci haly jako dílny bude možné využívat pracoviště diferencovaná speciálně podle nároků na jednotlivé pracovní činnosti. V přízemí budou k dispozici volné prostory pro umístění obráběcích strojů i menší specializovaná pracoviště pro drobnější manuální práce, vzájemně oddělitelná shrnovacími příčkami a spojená můstkem s plošinou nad kolejemi. Pracoviště doplní zázemí v podobě boxů s šatnami a WC, kuchyňkou a boxy určenými pro práci s výpočetní technikou.

Skládací systém
Systém pro instalaci uvnitř depa je odolný proti opotřebení, jednoduchý na sestavení a flexibilní pro různá použití. Základními díly budou prostorové nosníky o délkách 1 m, 2,5 m, 3 m a 4 m a ploché nosníky o délce 3 m. Trubky, ze kterých jsou svařeny, mají průměr 40 mm. Nosníky budou navzájem spojeny styčníkovou krychlí přes kolíky vložené do trubek s pojistkami proti vysunutí. Systém dále obsahuje věžové prvky s vestavěnou kladkou a navijákem, které umožňují vertikální pohyb plošiny po výšce nosníku. Součástí skládačky jsou důmyslně vyvinuté klipsy různých tvarů, které umožňují připojení dalších systémových i nesystémových prvků k základní sestavě. Základní systém je doplněn o podlahové desky 3 x 1 m, krajní s rohovým výřezem pro sloupek, samonosné desky boxů o rozměrech 2,5 x 0,95 m, shrnovací příčky, svařené díly zábradlí a schodiště. Tyto prvky jsou osazovány do hliníkových profilů připojených k systému nebo přímo k základním prvkům přes různé druhy klipsů. 

Depo Kutná Hora – Malín přitahuje pozornost svojí architekturou. Bylo postaveno po roce 1954, v současnosti je již dlouhou dobu nevyužívané a chátrá. Není to pouze utilitární hala, ale architektonicky pečlivě vytesaná stavba. Velkorysé prosklené plochy po délce a nad vraty jí propůjčují jistou křehkost a lákají k nahlédnutí, co že se ukrývá a odehrává v jejím vnitřním světě. Jak potěšující pohled by to byl, kdyby za těmi velkými okny vraceli zruční strojaři život fascinujícím historickým mechanismům.

Komentáře

  1. Čtenář Stavbawebu says:

    Skvělá práce, unikátní nápad! Snad se autorka jednou skutečně dostane k podobným realizacím, protože přesně takovéto architektky v Česku potřebujeme.

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*