Dům Carré, Breda

Autor: OMA — Rem Koolhaas (*1944)
Stavebník: Chassé CV
Projekční tým: Govert Gerritsen, Rem Koolhaas, Michel Melenhorst, Jan Kooijman, Richard Eelman, Reinier de Graaf, Rob de Maat, Jeroen Thomas, Fernando Romero Havaux
Spolupráce: statika — Snellen Meulemans van Schaick, řešení vnitrobloku — West 8
Projekt: 1996
Realizace: 2002
Adresa: Chassé Park, Breda, Severní Brabant, Nizozemí
www.oma.nl

Přívětivě strohý dům uprostřed nového urbánního parku je jedním z více než deseti dílků sofistikované skládačky, která vznikla na ploše bývalých vojenských kasáren podle rozvojového plánu OMA z poloviny devadesátých let.
Třináctihektarový areál Chassé Park Breda se rozprostírá v bezprostřední blízkosti historického centra města směrem na jihovýchod a je směsicí různých funkcí (divadlo, pop auditorium, hotel, muzeum, kasino, několik bytových a polyfunkčních domů), které jsou vzájemně propojeny parkem a obslouženy velkokapacitními podzemními garážemi.
Desetipodlažní objekt bytového domu Carré se svým vstupem s vysokým řádem přes dvě podlaží, orientovaným k centru starého města, je rozvržen na půdoryse uzavřeného obdélníka 110 x 80 m —jakási novodobá obdoba pavlačového domu osazeného doprostřed parku a otevírajícího se do všech stran. Stavební program, složený ze 144 bytů a 6 malých pronajímatelných komerčních jednotek, byl navržen s ohledem na převládající skupinu budoucích obyvatel, poválečnou generaci „baby boomers“. Volba na tuto sociologickou skupinu obyvatel padla především vzhledem k blízkosti města a k úrovni služeb, které tato poloha nabízí. Obyvateli domu jsou tak dnes již převážně bezdětné starší páry. Byty mají vesměs dva až tři pokoje a ke každému je přičleněna rozměrná lodžie či balkon. Více než dvě třetiny bytů (100) mají regulované nájemné. Zbývající třetina (44) pak byla úspěšně prodána na realitním trhu.
Materiálové řešení fasády je založeno na kombinaci výrazně žlutě mořených dýhovaných obkladových desek (plášť domu), velkoplošných skleněných tabulí (zábradlí lodžií a balkónů) a hliníkových stínicích panelů. I přes jistou surovost v detailu, která je však patrná pouze při velmi podrobném zkoumání, působí celý objekt nebývale harmonicky a uměřeně.


Publikováno ve Stavbě č. 2/2008