Dům na Náměstí Republiky

LUKÁŠ BLAŽEK, 2. ročník, zimní semestr 2004/2005

NÁVRH KLÍČOVÉHO DOMU PRO DEFINOVÁNÍ PROSTOROVÉHO URČENÍ NÁMĚSTÍ REPUBLIKY

Emil Přikryl

NÁMĚSTÍ REPUBLIKY, JEHO PLÁN A KÁMEN, zasluhuje úvod delší:
Konstatování 2006
PLÁN celku měl předcházet bez rozmyslu provedené stavbě Hypobanky. Stejný PLÁN měl — a logicky by zabránil — předcházet vzniku nesmyslné ulice V celnici. (Jen malý dům mezi Templovou a Rybnou brání, aby její nebezpečná přímka zasáhla závěr chrámu Týnského). Stejný PLÁN měl rozhodnout o způsobu zacházení s pozemkem kasáren a zabránil by molochu za jejich fasádou vznikajícím i ničení právě nalezené archeologické zprávy o slávě Prahy. Jeden plán: PLÁN NÁMĚSTÍ REPUBLIKY. Nikdy nebyl zpracován. Staví se bez! (Soutěž na zadláždění náměstí, jako nesmyslný způsob jeho vymezení, ovšem vypsána byla.)
Východisko zadání: diplomy AVU 1994
Plán Náměstí Republiky jsme tehdy brali jako úkol zděděný a povinný. Proti nectnosti nevnímat význam slov (náměstí) a zapomínat na závazky z toho plynoucí (Republiky, i pomník TGM). S přesvědčením, že PLÁN je prostředek k organizaci toho prázdna, že PLÁN situace musí předcházet soutěži na Hypobanku, která se připravovala. Proto i symposium na toto téma, v tom roce, na AVU. Zbytečně. Práce dokončená na AVU v roce 1994 dvěmi regulacemi Náměstí Republiky: diplomními projekty Sylvy Matějkové a Mojmíra Pukla. (viz Architekt 16,17/1994, str.1, 10, 11).
Katalyzátorem řešení pak plán Jana Novotného pro umístění českého divadla a regulaci kasáren na tehdejším náměstí Josefském z roku 1851. Těžko uchopitelný prostorový konglomerát Náměstí Republiky se náhle, umístěním objemu divadla z návrhu Novotného, srovná a uspořádá do formace tří jasně čitelných městotvorných útvarů. Ta, tedy toto trojprostoří, pak pomáhá podpořit prostorovou koncentraci a určenost nejenom sebe samé, ale i celého obvodu Starého Města v rytmu uzlových míst a symetrii tušené vzhledem k náměstí Václavskému. (Např. podobnost Špalíčku u ulice 28. října a špalku nového, např. zjevená rovnováha náměstí Jungmannova na straně Národní třídy — rameni obvodu kratším — s formací tří nově vzniklých na straně Příkopů — rameni obvodu delším).
Srovnejte dnešní stav (2006) s regulacemi Matějkové a Pukla (1994). Znovuobjevili Novotného kámen úhelný a vygenerovali práce mistrovské. Kreslili Ideální plán. Srovnávejte.
Potřeba klíčového domu prostorové definice, přes nepříznivý vývoj situace, zůstavá.
Jeho návrh byl úkolem. Zadání představovaných projektů vycházelo z regulace návrhu Puklova. Je více v intenci Novotného solitéru. ÚHELNÉHO KAMENE. Jeho konkrétní formy jsme hledali. Má schopnost ustředit i situaci dnešní. A katalyzovat důležitější události, nežli je sám. Ať jako „pražský palác“ či nová AVU (zadání viz obr 6) či aréna, divadlo vzoru 1851. Mimochodem „žehlička“ či ryba Mojmíra Pukla skvěle náměstí hmotově dirigující v jeho regulačním plánu by jistě zasloužila času k stejnému propracování.

LUKÁŠ BLAŽEK, 2. ročník, zimní semestr 2004/2005
Škola architektury Prof. Emila Přikryla,
Akademie výtvarných umění, Praha

Stavba na náměstí Republiky míří do místa před kostelem sv. Josefa. Bude tu umístěna v roli jakéhosi špalíčku, odděleného uličkou od nového bloku a komplexu kasáren a kostela sv. Josefa. Bude stát proti bance z 30. let. Z jedné strany má Obecní dům na místě někdejšího králova dvora. (Králův dvůr byl v 15. století sídlem panovníků, pak sloužil jako seminář a kadetka.) Z druhé strany objekt U Hybernů, ve středověku klášter, v novověku divadlo, pak celnice, nakonec výstavní síň. V zádech budovy stojí někdejší špitál, později klášter kapucínů a nakonec kasárna. Přes nevelké rozměry náměstí je tento prostor lemován výškou budov v mírách již 19. a 20. století. Jen Sv. Josef tu působí až vesnicky, jako poutní kostelík. Samotná Prašná brána je jako výkladní skříň nepřestávající samostatnosti Starého Města. Brána uvnitř souměstí. V historické části Prahy stěží najdeme tak významné místo, které současně prošlo tolika proměnami. Avšak nejen stavební projevy, ale i úkoly staveb vytvářejí zde neuvěřitelnou koncentraci nejrozličnějších funkcí. To jednoznačně podtrhuje nutnost reagovat na tuto mimořádnou výzvu stavbou současné a náročné budovy. Právě taková budova by logicky navázala na modus života tohoto náměstí. Je to místo ztělesňující růst a emancipaci organismu městského života a vyžaduje mimořádnou stavbu s mimořádným obsahem. Divadlo jako místo setkávání by jím rozhodně mohlo být. Tato budova doplní a současně překryje už vznikající obchodní centrum v prostoru někdejších kasáren. Divadlo tu slouží jako důvod podstatnějšího setrvání právě v tomto místě než nákupy, které naopak zdůrazňují předchozí charakter pouze průchozí křižovatky. Divadlo jako projev věcí osobních i veřejných. Na jedné straně osy Národní divadlo, na druhé toto na Náměstí republiky. Národní divadlo v dohledu Hradu, odvolávající se na něj a na státnost, je více než pražskou záležitostí, je věcí národní. Toto divadlo by bylo v místech fóra města.


Publikováno ve stavbě č. 2/2006