Architekt
Jan Šépka patří ve svém oboru k naprosté špičce. Jeho projekty jsou do jednoho ojedinělé a téměř
vždy zčeří stojaté vody české společnosti. Poslední dobou na sebe upozornil
několika projekty ve veřejném prostoru. V roce 2016 zahalil v rámci výstavy
Vnímání českobudějovickou dominantu – Samsonovu kašnu – sedmimetrovou stěnou.
Ke kašně se kolemjdoucí dostali pouze lávkou. Šépka chtěl upozornit na to, že
některé věci ve městě bereme jako samozřejmost, v naší každodennosti je
míjíme a všimneme si jich, až když tam nejsou. Dalším zajímavým počinem byla
účast v architektonické soutěži o návrh plaveckého bazénu v Písku.
Jeho návrh sice nevyhrál, ale rozhodně patřil k tomu nejpozoruhodnějšímu,
co se v soutěži objevilo. Dalším, tentokrát uskutečněným návrhem je
multifunkční sál v Litomyšli, jehož realizace se dostala do finále České
ceny za architekturu v roce 2016.
Jan Šépka se
ale nevyhýbá ani menším projektům. Mezi mediálně nejznámější patří bezpochyby
vila Hermína, která je předmětem vášnivých diskuzí dodnes.
Poslední
dokončenou realizací je Dům v Sadu v pražských Kyjích, který může
pozorný člověk spatřit z okna vlaku na trati Praha Brno. Na poměrně malém
svažitém severně orientovaném pozemku vyrůstal v posledních letech objekt,
který v okolní zástavbě působí trochu jako cizinec. Přesto do svého
bezprostředního kontextu dokonale zapadá. Zadání dostal od své dlouholeté
kamarádky, která chtěla netradiční dům na poměrně komplikovaném pozemku. Jedná
se o severní svah s 6 vzrostlými stromy, které měli zůstat zachovány. Dům byl
vsazen mezi ně.
Netradičním
prvkem je jednoznačně železobetonová noha s podstavcem, na které je následně
umístěna dřevěná konstrukce. Jan Šépka vysvětluje tento prvek úsporami.
Klasické založení stavby do svahu by bylo mnohem dražší. Dřevostavba byla
poskládána během dvou měsíců z předem nařezaných trámků v 3D
tiskárně. Zvenčí byla použita jako izolace polyuretanová pěna, která se
osvědčila ve Vile Hermíně.
Interiér definuje
kruhový podstavec, který byl na jižní straně rozšířen dvěma čtverci.
V jednom se nachází kuchyň a v druhém pokojíček. Severní polokruhová
část je využívána jako obývací prostor, kterému jednoznačně dominuje krb
s přiznaným nerezovým komínem Schiedel Permeter. Černý komín, který
kontrastuje s přiznanou dřevěnou konstrukcí, se vine celým prostorem jako
had. Jako hlavní tepelný zdroj bylo v celém domě instalováno elektrické podlahové
vytápění. Krb byl na přání majitelky použit zejména z pohodového hlediska,
nicméně na přitápění mimo topnou sezónu je ideální.
S Domem
v Sadu, jak ho jeho autor sám nazývá, se Janu Šépkovi opět podařilo
vzbudit velký mediální zájem. Dům v Sadu byl rovněž mezi deseti nominovanými
českými stavbami na cenu za nejlepší evropskou architekturu – Mies van der
Rohe Award. S každým návrhem či realizací Jan Šépka dokazuje, že patří
k naší architektonické špičce po právu.
podle podkladů společnosti Schiedel
Související články:
Dům v sadu 6.2.2017
Jan Šépka – VNÍMÁNÍ 25.8.2016
10 českých staveb je nominováno na Mies van der Rohe Award 2017 21.12.2016
Tak si říkám, nakolik je takto nasvícená katedrála autentická, jestli má tu správnou atmosféru. Nebo jestli by ji původní stavitelé…
Ostrava to udělala chytře a tím, že počkala, objevila a mohla vyřešit i novodobý problém se zásilkovými boxy.
Bez ohledu na hodnocení co je hezké má tahle lávka ohromné plus hlavně pro děti, a to v průhlednosti zábradlí.
Nádhera! jaká lehkost oproti tuposti lávky v Praze mezi Karlínem a Holešovicemi !!!!
Tohle by člověka jen naštvalo. Prý sociální bydlení, takže předpokládám i cenově dostupné, a při tom nejmenší byt má 58…