Dům v sadu

Architekt Jan Šépka patří ve svém oboru k naprosté špičce.  Jeho projekty jsou do jednoho ojedinělé a téměř vždy zčeří stojaté vody české společnosti. Poslední dobou na sebe upozornil několika projekty ve veřejném prostoru. V roce 2016 zahalil v rámci výstavy Vnímání českobudějovickou dominantu – Samsonovu kašnu – sedmimetrovou stěnou. Ke kašně se kolemjdoucí dostali pouze lávkou. Šépka chtěl upozornit na to, že některé věci ve městě bereme jako samozřejmost, v naší každodennosti je míjíme a všimneme si jich, až když tam nejsou. Dalším zajímavým počinem byla účast v architektonické soutěži o návrh plaveckého bazénu v Písku. Jeho návrh sice nevyhrál, ale rozhodně patřil k tomu nejpozoruhodnějšímu, co se v soutěži objevilo. Dalším, tentokrát uskutečněným návrhem je multifunkční sál v Litomyšli, jehož realizace se dostala do finále České ceny za architekturu v roce 2016.

Jan Šépka se ale nevyhýbá ani menším projektům. Mezi mediálně nejznámější patří bezpochyby vila Hermína, která je předmětem vášnivých diskuzí dodnes.

Poslední dokončenou realizací je Dům v Sadu v pražských Kyjích, který může pozorný člověk spatřit z okna vlaku na trati Praha Brno. Na poměrně malém svažitém severně orientovaném pozemku vyrůstal v posledních letech objekt, který v okolní zástavbě působí trochu jako cizinec. Přesto do svého bezprostředního kontextu dokonale zapadá. Zadání dostal od své dlouholeté kamarádky, která chtěla netradiční dům na poměrně komplikovaném pozemku. Jedná se o severní svah s 6 vzrostlými stromy, které měli zůstat zachovány. Dům byl vsazen mezi ně.

Netradičním prvkem je jednoznačně železobetonová noha s podstavcem, na které je následně umístěna dřevěná konstrukce. Jan Šépka vysvětluje tento prvek úsporami. Klasické založení stavby do svahu by bylo mnohem dražší. Dřevostavba byla poskládána během dvou měsíců z předem nařezaných trámků v 3D tiskárně. Zvenčí byla použita jako izolace polyuretanová pěna, která se osvědčila ve Vile Hermíně.

Interiér definuje kruhový podstavec, který byl na jižní straně rozšířen dvěma čtverci. V jednom se nachází kuchyň a v druhém pokojíček. Severní polokruhová část je využívána jako obývací prostor, kterému jednoznačně dominuje krb s přiznaným nerezovým komínem Schiedel Permeter. Černý komín, který kontrastuje s přiznanou dřevěnou konstrukcí, se vine celým prostorem jako had. Jako hlavní tepelný zdroj bylo v celém domě instalováno elektrické podlahové vytápění. Krb byl na přání majitelky použit zejména z pohodového hlediska, nicméně na přitápění mimo topnou sezónu je ideální.

S Domem v Sadu, jak ho jeho autor sám nazývá, se Janu Šépkovi opět podařilo vzbudit velký mediální zájem. Dům v Sadu byl rovněž mezi deseti nominovanými českými stavbami na cenu za nejlepší evropskou architekturu – Mies van der Rohe Award. S každým návrhem či realizací Jan Šépka dokazuje, že patří k naší architektonické špičce po právu.
podle podkladů společnosti Schiedel

Související články:
Dům v sadu   6.2.2017
Jan Šépka – VNÍMÁNÍ  25.8.2016
10 českých staveb je nominováno na Mies van der Rohe Award 2017  21.12.2016