Dům pro čtyřčlennou rodinu stojí v bývalé zahrádkářské
kolonii, která je malou oázou zeleně na průmyslové periferii Prahy. Projekt se
musel vypořádat s podmínkami už vydaného územního rozhodnutí na jiný dům. Nepravidelný
pravoúhlý půdorys a šikmé střechy byly předepsány. Hmotové řešení domu vychází
nejen z předepsaného tvaru, ale i ze snahy zachovat drobnější měřítko bývalé
zahrádkářské kolonie. Aby bylo dosaženo většího soukromí, ustupuje hmota domu v
místě oken obytných místností. Na jižní straně se obývací pokoj v přízemí
otevírá velikými posuvnými okny do zahrady. Přesahující horní podlaží zde
vytváří krytou verandu. Dům je uvnitř zděný, s dřevěnými stropy a betonovou
podlahou. Fasáda je obložena pláštěm z dřevěných prken s přírodním
pigmentovaným povrchem.
Autorská zpráva
Foto: Tomáš Rasl
Autoři: Martin Rusina, Martin Frei; spolupráce Markéta
Poláčková, Jan Žalský
Užitná plocha: 172 m²
Obestavěný prostor: 450 m³
Architektura musí souviset s místem, nikoli místo s architekturou. Proto jakékoli stavby umožňující realizaci na různých místech nejsou ARCHITEKTUROU.
Z mého pohledu je fajn vidět, jak se i u tak „běžné“ věci, jako jsou překlady, řeší systémovost a přesnost!
Praktické řešení, hlavně z pohledu rychlosti výstavby a přesnosti👍 U těchto systémových prvků dává smysl, že zjednodušují realizaci a pomáhají…
Zajímavý posun ve stavebnictví, je vidět, že se dnes klade velký důraz hlavně na rychlost výstavby a přesnost provedení. Systémové…
Jako problém vidím hlavně "lavičky" v prostoru sdíleném s cyklisty. Neměly by mít třeba tyče s praporky, jako dětské nákupní…