Domy přírody v Litovelském Pomoraví

Domy přírody Litovelského Pomoraví se skládá z areálu Sluňákov a Šargoun. Úpravy vycházejí ze základního ideového konceptu sedmi bran za tajemstvím přírody Litovelského Pomoraví. V českém, evropském i světovém měřítku jde o unikátně řešený prostor, který pomocí výtvarných děl návštěvníkům zprostředkovává intenzivní zážitek přírody a místa člověka v ní.
Ve Sluňákově je k již existujícímu Centru ekologických aktivit (Projektil architekti, ocenění Grand Prix architektury 2007) doplněna úprava vlastního areálu. Vložením komunikačního okruhu pro návštěvníky a krajinářskými úpravami vznikla galerie ve volné přírodě, v níž jsou v jednotlivých nikách umístěna výtvarná díla. Úpravy areálu jsou promyšlené, mají ideový základ v konceptu sedmi bran za tajemstvím přírody Litovelského Pomoraví.
Druhá část se nachází 12 km severozápadně od Sluňákova – bývalá hájovna Šargoun se zahradou a stodolou je proměněna v infobod CHKO Litovelské Pomoraví. Vznikla tak druhá vstupní brána do lužního lesa, který je svým rozsahem ve střední Evropě unikátní. Budova využívá místní tradiční technologie; skloubila ji s požadavkem nízkoenergičnosti a udržitelného stavění v krajině se silným geniem loci. Kromě informování o CHKO včetně 3D medií obsahuje aktivní expozici včelařství, jejíž součástí je i zahrada a sad, které zároveň představují tradiční hospodaření v místních podmínkách. Infobod i opravená stodola bude využívána litovelskými školami.

 Ideovým konceptem úprav Sluňákova, který byl zčásti přenesen i na Šargoun, je text Sedm bran za tajemstvím přírody Litovelského Pomoraví od Michala Bartoše. Záměrem bylo vytvoření uceleného areálu, který informuje návštěvníky o přírodních procesech. Přitom díky zdůraznění člověka jako součásti přírody neinformuje pouze o „čistě“ přírodních procesech, ale doplňuje je i o kulturní vrstvu. Návštěvník si tak nemá přírodu prohlížet, ale má ji přímo zažívat. Proto byla již v zadání zvolena nová syntetizující poloha pro náplň areálu s velkým uplatněním výtvarných děl jako poetického prostředníka mezi přírodou a člověkem.
Šargoun předání citlivosti k udržitelnému vztahu člověka a přírody zprostředkuje jiným způsobem. Vizuálně a měřítkově odpovídá tradiční usedlosti na hraně lužního lesa včetně zahrady a opravené stodoly. Tento vizuální obraz je doplněn expozicí včelařství a pomocí AV technologie zpracovaného obrazu CHKO Litovelského Pomoraví. Mimo to je Šargoun standardním infobodem s recepcí a zázemím návštěvníků.

Sluňákov
Jednoduchý koncept se skládá z komunikace, krajinné tvorby a jednotlivých zastavení. Složky tvoří kompozici. Ta je určena v několika pevných bodech, nicméně není striktně předepsaná a obsahuje v sobě jistý stupeň volnosti pro doplňování, upravování, mizení a vznikání. Záměrem tedy není vytvořit renesanční či osvíceneckou vizi jednoznačného a konečného výseku světa, ale podpořit jistou míru živlovosti. Areál se tak bude během let vyvíjet, bude žít svým životem. Proměnlivost bude mít tu výhodu, že bude návštěvníky lákat znovu a znovu svou, třeba jemnou a dlouhodobou proměnlivostí. Proměnlivost bude vytvářena samotnou přírodou i lidským zásahem – intervencí v podobě nové informace ať již naučné nebo výtvarné. Kromě koncepčních úprav jsou součástí návrhu i menší provozní úpravy vyplývající s rozšíření aktivit areálu. Jedná se o doplnění zemního valu před domem CEA, piknikové místo, úschovna a půjčovna kol (se zázemím pro zahradní techniku), molo pro vodáky na Mlýnském potoce a doplnění mostků na nově budované okružní cestě.
Smyslem návrhu krajinářské kompozice je vytvoření prostředí, které má různou ekologickou a výtvarnou kvalitu. Respektuje se přitom jeho nivní charakter, který je jakožto lokální výjimečnost pro koncept zásadní. Zachovávají se důležité průhledy a pohledy pro uvědomění si širších souvislostí lokality. Krajinářské úpravy vychází z principu již stávající „krajiny“ a dále z programové náplně centra. Cílovým řešením je vytvoření přírodního parku založeného na základních krajinářských kompozičních principech a na domácích dřevinách. Krajinářská kompozice je základním nosným programem pro další aktivity. Důležitá je míra vzájemné kombinace komponované krajiny a autentických přírodních prvků, které budou hrát v programu významnou úlohu.
Prostor byl komponován také s ohledem na jeho provozní udržitelnost – důležité je nastavení programu údržby ve vztahu k náplni, výrazovým prostředkům a složitosti jednotlivých aktivit. V tomto směru je významná plasticita krajinářského návrhu a jeho schopnost reagovat na různé vstupní podmínky vyvolané možnou finanční variabilitou provozu. Krajinářská úprava doplňuje návaznost objektu Centra ekologických aktivit na okolí a vytváří niky a průhledy pro galerii v přírodě.
Základní osnovou je okružní komunikace a krajinářské úpravy, jež vytváří galerii ve volné přírodě, v níž jsou v jednotlivých nikách umístěna výtvarná díla, umístěná i ve vzájemných vazbách. Okružní cesta doplňuje již existující Veneedalskou alej a zároveň umožňuje připojení sousedících lokalit. Cesta je mlatová a prochází všemi specifickými prostředími areálu: louka, mokřad, vodní plocha, lužní les. Ve spojení s novými průseky umožňuje částečně komponované průhledy na areál a výtvarná díla v něm. Okružní schéma zároveň umožňuje ponechat střed jako klidné a chráněné jádro, srdce areálu. Terénní úpravy doplňují objekt Centra ekologických aktivit a více jej provazují s areálem. Mimo to byly vytvořeny i další tůně v lužním lese využité jako zdroj zeminy pro Sluneční horu. Drobné funkční objekty (mostky, pikniková místa, stojany na kola, lavičky) jsou povýšeny na výtvarné objekty tématizované dle ideového zadání i dle výukových požadavků. Objekt kolárny navazuje na existující garáž a spolu s novým mostkem vytváří vstupní prostor areálu. Podloubí bude sloužit především cykloturistům.

Šargoun
Šargoun je rozsahem výrazně menší než Centrum ekologických aktivit Sluňákov, ale vhodně jej doplňuje jako druhá vstupní brána do CHKO a to od Litovle. Šargoun je historický název lokality, na níž se nacházela hájovna se stodolou. Návrh směřoval ke znovuvyužití existujících objektů na výjimečném místě na hraně lužního lesa při cyklostezce Litovel – Olomouc, která vede přes CHKO. Při přípravě ukázalo, že samotná hájovna, kromě toho, že má chatrné přístavky, je sama z velké části z nepálených cihel a navíc se nachází v záplavové oblasti. Rozhodli jsme se proto zachovat stodolu, která byla v dobrém technickém stavu s vysokou podezdívkou, a hájovnu nahradit ve stejné půdorysné stopě novým objektem, který ale bude současnou interpretací tradiční místní architektury a to jak formálně, tak materiálově. Nový objekt je vyzdvižen nad hladinu potenciálních záplav. Výškový rozdíl je vyrovnán dřevěnou rampou, která vytváří příjemnou vstupní terasu. Dům má jednoduchý tvar se sedlovou střechou a dodržuje i tradiční římsy. Členění oken je záměrně velkorysé, aby se tak vyjádřila veřejná funkce objektu. Stejně jako původní hájovna má Šargoun vstupní přístavek, který odpovídá vnitřnímu uspořádání a zjemňuje měřítko domu. Hlavní hmota objektu má fasádu s hliněnou omítkou, která cituje lokální téma nepálené hlíny jako tradičního stavebního materiálu. Hliněná omítka se objevuje i uvnitř. Samotná konstrukce objektu je ale lehká, dřevěná. To odpovídá požadavku udržitelného stavění (i díky konopné tepelné izolaci), snadněji to splňuje požadavek na nízkoenergetičnost a odpovídá to i způsobu užívání (lehká konstrukce je vhodnější pro nebytové objekty s minimálním užíváním v noci, tedy s nízkým nárokem na tepelnou setrvačnost). Vstupní přístavek je naopak zvnějšku i zevnitř obložen dřevem.

Náplní infocentra je, kromě zázemí návštěvníků CHKO poměrně široké spektrum činností. Primárně se prezentuje téma soužití člověka s krajinou a to zahradou s objektem tradičního měřítka. Vstupní přístavek s recepcí, WC a technologickou místností plní funkci zázemí přímo u vstupu. Hlavní budova obsahuje místnosti, které rozvíjejí základní téma. Největší z nich je upravena jako hravá expozice včelařství, která umožňuje zapojení dětí. Prvky nejsou digitální, ale naopak vyžadují fyzickou aktivitu (např. stůl s ozvučenou konstrukcí vytvářející iluzi, že jste přímo v úlu, včelí tanec na podlaze). Druhá velká místnost je naopak na digitálních technologiích založena, obsahuje 3D stůl s interaktivní mapou Pomoraví a televizi se smyčkou 3D filmu o Pomoraví. Toto virtuální vybavení umožňuje místnost používat i jako učebnu. Mezi místnostmi se nachází vstup do patra, kde je zázemí recepce a uvažuje se i možnost výstav a laboratorní kout pro návštěvníky.

Důležitou součástí návrhu je energetický koncept – kromě kvalitního zateplení objektu (převážně konopná izolace) je součástí technologie solární kolektor a krb s teplovodním výměníkem. Oba zásobují obnovitelnou energií teplovodní zásobník, který doplňuje nouzová elektrická patrona. Konstrukci budovy tvoří dřevěné rámy s dřevěným obložením nebo dřevěným pobitím s hliněnou omítkou. Budova má vlastní septik a požární nádrž.

Zachovaná stodola byla upravena jako venkovní učebna. Doplňuje tak vnitřní 3D místnost/učebnu a očekává se využití při školní výuce jak pro místní školáky, tak v návaznosti na pobyty na Sluňákově.

Původní zahrada s ovocnými stromy a květinovými záhony byla obnovena a doplněna o ohniště, piknikové místo, živý včelín i kopie historických úlů. Zahradou vede poznávací okruh s informačními cedulemi o zahradě a včelařství. Plot je jednoduchý dřevěný s venkovským tvaroslovím.

Autorská zpráva
Foto: Andrea Thiel Lhotáková
Publikováno v časopise Stavba č. 2/2015, str. 14-21

 
Místo: Sluňákov, Skrbeňská, Horka nad Moravou; Šargoun, Litovel
Klient: Agentura ochrany krajiny a přírody; Tomáš Licek, Ing. Michal Servus, RNDr. Lenka Šoltysová
Autor ideového konceptu 7 bran; autor textů: Mgr. Michal Bartoš
Autor prvotního konceptu areálu: Ing. arch. Tomáš Lampar
Architekt: Projektil architekti s.r.o. – Ing. arch. Petr Lešek, Ing. Ondřej Hofmeister, Ing. ing. arch. Tomáš Bouma, MgA. Helena Hejdová, Ing. ing. arch. Marek Sankot
Výtvarná díla Sluňákov: MgA. Miloš Fekar, MgA. Marcel Hubáček, Mga. František Skála, PhDr. Miloš Šejn
Výtvarná díla Šargoun: MgA. Miloš Fekar, Mgr. Robert Smolík (vnitřní expozice, úly)
Grafický design: Kultivar –  Mgr. Zuzana Brychtová Horecká
Statika: Ing. Václav Jandáček; Sluneční hora – Ing. Tomáš Bryčka
Komunikace: VIA – Ing. Jan Špilar
Sadové úpravy: Ing. Zdeněk Sendler
Úpravy svahů: doc. Ing. Karel Zlatuška Csc.
TZB: PBA – Jiří Cajthaml; IDOP a.s., Ing. Miroslav Hanák, Ing. Lenka Janečková, Ing. Emil Hučín, Ing. Karel Učík, Ing. Kryštof Chmelina, Ing. Helena Havlenová, Ing. Josef Macháč
Projekt: 2009 – 2011
Realizace: 2012 – 2014
Dodavatel: Commodum s.r.o. – Ing. Petr Štencl
TDI: Ing. Martin Janeček
Plocha řešeného území – Sluňákov: 178 604 m²
Plocha řešeného území – Šargoun: 3 817 m²
Zpevněné plochy – Sluňákov: 6 275 m²
Zpevněné plochy – Šargoun: 205 m²
Náklady – Sluňákov: 40 mil Kč
Náklady – Šargoun: 10 mil Kč