Fotogalerie ke článku (22)



Klient: Muzeum umění Olomouc, zastoupené ředitelem Pavlem Zatloukalem
Autoři: Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka – HŠH architekti
Spoluautoři: Jan Vinař, Martin Maršík, MURUS
Projektant: HŠH architekti, s. r. o.
Spolupráce: Ondřej Hofmeister, Jan Kolář, Rastislav Komínek,
Petr Trávníček, Jana Zlámalová
Kurátor expozice: Ondřej Jakubec
Autoři expozice: Gabriela Elbelová, Jana Hrbáčová, Helena Zápalková
Spolupráce na koncepci expozice: Martina Kostelníčková, Simona Jemelková
Autoři architektonického řešení výstavního fundusu: HŠH architekti, Simona Fišerová, Petr Hájek, Tomáš Hradečný, Jan Šépka, Muzeum umění, Petr Kutra, Michal Soukup
Stavebně historický průzkum a památkový dohled investora: Leoš Mlčák, Karel Žurek
Památkový dohled: Miloš Solař – NPÚ Praha
Generální dodavatel: Unistav, a. s.(Kapitulní děkanství), IMOS Brno (Hospodářský dvůr)
Subdodavatelé: Renoart – restaurátorské práce, Messing – vestavěné ocelové stavby, ZUKOVpro s.r.o. – zámečnické konstrukce, dveře, schodiště, police, sítě, regály, Mechanika Prostějov, v. d. – prosklené stěny, Glass experts, s. r. o. – prosklené stěny, Kámen Morava – dlažba, ORTODUM, spol. s. r. o. – sklocementové konstrukce, DAKO Brno – sklocementové konstrukce, Sklocement – sklocementové konstrukce, MY DVA holding, a. s. – vybavení interiérů, Vitra – vybavení interiérů, Lotech Design – výstavní fundus, Gradior Group – jevištní technika, Trade FIDES, a. s. – zabezpečení objektu, Siemens – Mar, Alfa-tec – skleněné poutače, Etna iGuzzini, Illumino – osvětlení
Realizace: 2000 – 2006
Foto: Ester Havlová
Odůvodnění Klubu Za starou Prahu: Navenek nenápadná budova Arcidiecézního muzea v Olomouci získala přestavbou soubor nápadně působivých interiérů. Nové drobné přístavby se v historickém organismu muzea chovají jako šperky.
(Zdroj: Kateřina Bečková, Klub Za starou Prahu)
Z autorské zprávy: Areál Arcidiecézního muzea je realizován na základě vítězného návrhu z architektonické soutěže z roku 1998. Soutěž byla vypsána Muzeem umění Olomouc, které uspělo v konkursu na vybudování a zřízení Arcidiecézního muzea. Arcidiecézní muzeum je umístěno do komplexu tzv. Přemyslovského hradu – národní kulturní památky. Objekty románského biskupství, kapitulního děkanství a hospodářského dvora utvářejí společně s dómem sv. Václava a kostelem sv. Anny srostlici tvarů, která se paprskovitě rozvíjí podél organické linie hradeb. Při návrhu byly respektovány všechny dochované styly od románského až po dvacáté století. Do rekonstruované a restaurované drúzy původních objektů byly provedeny nové zásahy, které jsou redukovány na nezbytné prvky. Nové objekty se jasně odlišují od původních konstrukcí a prostupují interiérem a exteriérem celého areálu. Při jejich tvorbě jsou použity tři materiály podporující kontrastní atmosféru: beton, ocel a sklo. Původní „staré“ konstrukce jsou obnoveny ve své ryzí podobě, „nové“ jsou prostoupeny systémem moderních funkcí a technologií. Nejzřetelnějším novým zásahem do rostlé struktury památky je propojení kapitulního děkanství a biskupského paláce, formované jako vložený železobetonový objekt, skrytý za hradbou na parkánové terase. Dalším výrazným objemem je společenský sál. Obdobně jako všechny vložené nové prvky je i společenský sál koncentrován do jednoho objektu, a to včetně konstrukce i technologie. Jeho důležitou součástí je posuvný závěs, který umožňuje vyladění akustiky sálu (mluvené slovo, divadlo, komorní hudba, kinosál ) a zároveň tvorbu různých scénografických konfigurací. Ostatní vložené prvky slouží provozu muzea. Největší koncentrace vložených prků je v části Hospodářského dvora, kde je soustředěna většina technického a provozního zázemí: kanceláře zaměstnanců, depozitáře, restaurátorská dílna, fotoateliér a velín s nepřetržitou ostrahou. Ve staré skořápce jsou rozesety nové ocelové a betonové organismy, které mohou v čase přibývat, ubývat, nebo být nahrazeny jinou vnitřní tkání pro nový život.
V souladu s architektonickou koncepcí, kdy nové objekty a vkládané prvky se zřetelně oddělují od původních objemů historické budovy, byl řešen i výstavní fundus. Díky stylové rozmanitosti celého areálu bylo možné instalovat exponáty do příbuzného prostředí. To znamená románské a gotické prvky jsou umístěny v románských a gotických prostorech. Barokní exponáty se ocitly ve druhém patře, v barokních sálech. V suterénu se vyskytují většinou masivnější neprůhledné prvky. Naproti tomu expozice v patře je navržena odlehčená, průsvitná a snaží se jak dobře prezentovat exponáty, tak nerušit bohatě zdobené a členité barokní interiéry. Výjimku tvoří dvě místnosti, kde je umístěna obrazárna. Do nich jsou instalovány černé boxy, v nichž je prezentováno velké množství barokních obrazů. V přízemí je samostatnou expozicí klenotnice, kde jsou exponáty uloženy v tubusech z ocelových bezešvých trubek s bezpečnostním sklem. Samostatným úsekem jsou prostory pro krátkodobé výstavy v přízemí v návaznosti na vstupní prostory. Do čtyř místností byly instalovány variabilní panely z děrovaného plechu, které umožňují libovolné sestavy podle charakteru expozice. Jediným prvkem, který je pevně spojen s betonovou podlahou, je světelná rampa.
Samostatnou problematikou bylo technické řešení řady prvků, které jsou běžně umísťovány v novostavbě do zdí nebo na zdi. Jelikož bylo naším cílem rehabilitovat historický objekt, snažili jsme se soustředit tyto technické prvky pouze do nových konstrukcí. Vzhledem k tomu, že se z velké části nedochovaly historické podlahy, bylo možné většinu technologie umístit do podlah nových, provedených převážně z kletovaného betonu. Je v nich uloženo nejen podlahové topení, ale také kolektor s páteřními rozvody instalací. V horním patře, kde se našly cenné intarzované podlahy, je vytápění zajištěno topnými žlaby umístěnými v okenních špaletách. Obdobným způsobem je řešeno osvětlení celého muzea.
(Zdroj: Stavba 5/2006)
U Hostivaře jsem podobný problém nezaznamenala, spíš u Pankráce, ale opraveno, děkuji za upozornění.
Design by neměl být samoúčelný. Bytový architekt by měl vědět, co od dveří chce, Jestli něco skrýt, nebo jestli ukázat…
Krásný byt, ale nemůžu si pomoct, vnucuje se mi představa fronty před jediným WC, kdyby všech 6 lidí, kteří tam…
Tady nebyl problém jen se základy, tady museli určitě prskat i pokrývači.
Ať si říká Ústav pro jazyk český co chce, ale alibisticky připustit, že Florenc je TEN, je stejně hloupé, jako…