Česká architektura od secese k dnešku

Výstava „Česká architektura od secese k dnešku“ je nejrozsáhlejší výstavou moderní architektury v českých zemích za posledních 20 let. Koná se na počest 150. výročí narození architekta Jana Kotěry (*18. 12. 1871), který je považován za vůdčí osobnost moderní české architektury a od níž se odvíjí vývojová linie tuzemské stavební tvorby od secese až do současnosti. Na ploše přes 2000 metrů čtverečních Jízdárny Pražského hradu se představí více než 500 nejvýznamnějších architektonických děl a téměř 300 architektů působících na našem území od konce 19. století do současnosti.

„Výstavu modelů a fotografií kaleidoskopu staveb v Čechách, na Moravě a ve Slezsku za posledních 120 let reprezentuje fyzickou podobu naší země v tomto období z pohledu všech krajů a důležitých měst. Srdce výstavy tvoří expozice díla zakladatele a patrona české moderní architektury Jana Kotěry, jehož 150. výročí narození si na konci roku připomeneme. Výstavu obklopuje symbolický průvod stovky architektů narozených od poloviny devatenáctého století až do konce Pražského jara, tedy s rozptylem téměř 120 let,“ popisuje hlavní kurátor výstavy architekt Vladimír Šlapeta.

Na přípravě výstavy, která je členěna do 5 oddílů, se podílelo 20 kurátorů ze všech krajů České republiky:

I. Ikony české architektury – expozice, která je osou výstavy představuje výběr 102 vynikajících děl nejen takových tvůrců jako jsou Jan Kotěra, Josef Gočár, Jaromír Krejcar, Bohuslav Fuchs a Vladimír Karfík, ale také v Praze působící německý architekt Josef Zasche, architektů židovského původu, zahraničních tvůrců, kteří svými stavbami ovlivnili zdejší diskuzi – Ludwig Mies van der Rohe, Erich Mendelsohn nebo v současné době Ricardo Bofill a Frank Gehry a představitelů poválečné a současné éry.

II. Expozice Jan Kotěra 150 – prezentuje stěžejní díla Jana Kotěry a jeho nejnadanějších žáků a přehled všech žáků, které vychoval v Umělecko-průmyslové školy (1897-1910) a v Akademii výtvarných umění (1911–1923). Vedle architektury ukazuje výstava i jeho přínos v oblasti uměleckého průmyslu a doprovází ji i málo známé dokumenty jeho osobnosti a díla

III. Expozice moderní architektura Prahy – reprezentuje na 300 nejvýznamnějších děl moderní architektury městských částí hlavního města Prahy v jejich funkční i stylistické různorodosti, včetně těch, které vyvolávaly kontroverzní diskusi. Expozici Prahy doplňuje kompletní soubor modelů rodinných domů výstavní kolonie Svazu československého díla Baba (1932).

IV. Expozice moderní architektura krajů ČR – vznikla za spolupráce Národního památkového ústavu, předkládá vývoj architektury v jednotlivých regionech s ohledem na jejich specifičnost za posledních 120 let. 

V. Architektura po sametu – představuje výběr úspěšných děl po roce 1989, respektive po vzniku České republiky v roce 1993, v níž se odráží rychlý vývoj naší architektury od doby řízené ekonomiky k tržnímu hospodářství demokratické společnosti.

Zvláštní akcent výstavy vytváří jedinečná díla Huti architektury Martina Rajniše, jehož modely symbolicky představují „Včelín“ české moderní architektury a „Last but not least“ připomenutí několika promarněných výzev (Chobotnice, Bílý Medvěd a Zlaté vejce) z nedávné doby.

Tato ojedinělá výstava moderní architektonické tvorby v českých zemích, je sedmou nejrozsáhlejší a nejúplnější výstavou v historii Československé republiky respektive České republiky (1935 – výstava architektury bydlení a urbanismu, UMPRUM, 1940 – Za novou architekturu, UMPRUM, 1953 – architektura v českém národním dědictví, Palác u Hybernu, 1967 – Československá moderní architektura, Mánes u příležitosti kongresu UIA, 1978 – výstava Československá architektura socialistické éry, Jízdárna Pražského hradu, 2001 – Deset století architektury, Pražský hrad).Výstavu připravili Kancelář prezidenta republiky, Správa Pražského hradu, Úřad vlády České republiky, Moravské zemské muzeum, Architecture Week a Kotěrovo centrum architektury.