Farní kostel ve Waidhofen an der Ybbs

Soutěž na nové liturgické uspořádání oltářního prostoru
Statutární město Waidhofen an der Ybbs leží v Dolním Rakousku na řece Ybbs a má přibližně 11500 obyvatel. První zmínka o městu pochází v listu papeže Urbana III. z 12. století. Osada na soutoku Ybbs a Schwarzbachu, na chráněném skalním ostrohu, známá již ve středověku železnými hutěmi a kovárnami; proslula především výrobou nožů.
Kolem roku 1400 byl Waidhofen prosperujícím městem obehnaným hradbami s příkopem a obrannou věží, které nebylo nikdy dobyto.

Pozdně gotický trojlodní městský farní kostel z let 1470-1510 patří spolu s obrannou zámeckou věží korunovanou v roce 2007 skleněnou kostkou rozhledny k perlám historických budov města.  Památkově chráněná a velmi cenná stavba síňového trojlodí nepravidelného půdorysu se síťovými klenbami, oltářním triptychem z roku 1500 a bohatou sochařskou výzdobou z období pozdní gotiky procházela celkovou rekonstrukcí a v rámci uvažovaných stavebně technických zásahů bylo rozhodnuto také o novém definitivním uspořádání liturgického prostoru, které by nahradilo stávající dřevěné provizorium. Množství zásadních podmínek ze strany památkového dohledu omezujících možnosti řešení (požadavek na zachování maximálního počtu lavic, zachování keramické dlažby podlahy apod.) bylo zahrnuto do soutěžních podmínek. Vyzváno bylo na základě referencí osm autorských kolektivů, kterým byly předány požadavky farnosti pro zpracování vlastního návrhu. Kromě rakouských ateliérů byl na základě svých dlouholetých kontaktů výtvarníka a ředitele Diecézního muzea při Brněnském biskupství osloven i PhDr. Karel Rechlík, který si za spolupracovníka vybral autora této práce na základě dřívějších společných realizací.

Soutěžní podmínky a zadání
V roce 2011 byla vypsána vyzvaná soutěž na novou liturgickou úpravu presbytáře s následujícími požadavky na zpracování soutěžní dokumentace:
Výkresy celku s navrženým liturgickým vybavením v měřítku 1:100: půdorys, řezy příčný a podélný, vše se zakreslením oltáře, ambonu a sedes, lavic a případně židlí podle navržených změn, dále doporučeno zakreslit i paškál a procesní kříž, do návrhu zapracovat deskový retabulový oltář s novou podstavou, a případné změny dlažby.
Požadavkem bylo doložit výkresovou dokumentaci presbytáře a přilehlých prostor v měřítku 1:50, včetně vybavení v měřítku 1:10 (výkresy a model), doplnit zákresy do fotografie, celkovými pohledy, počítačovým modelem apod. Odevzdání soutěžního návrhu bylo stanoveno na 26. 4.2011, místem předání byl Diözesanbauamt St. Pölten

• Navrhované řešení a jeho koncepce
Základní kámen – Varianta A 1,2
Stacionární oltář na pevných schodech. Oltář z přírodního kamene – pokud možno podobný kameni kamenných pilířů.
V návrhu se počítá s možností uložení relikviáře ve spodní části oltáře.
Koncepce ambonu je založena na materiálu a tvaru oltáře. Materiál stojanu je přírodní kámen, vlastní pult pro knihy může být vyroben ze dřeva.

Rozložení světla – Varianta B 1,2
Světlo se šíří od zdroje.
Oltář je vyroben ze skla v ocelové nosné konstrukci. Technologie olovnatého skla vytváří dojem neprůhledného, ​​ale světlo propustného materiálu. Olověné linie vitrjí jsou kombinovány s bělavými odstíny roztaveného skla.
Reverzibilní struktura oltářního ostrova. Projekt předpokládá dva dřevěné ozdobné schody, které vizuálně „vyzdvihují“ na podlaze chodník. Oltář umístěný na samostatné desce na podlaze prochází schody oltářního ostrova. Kroky jsou potaženy individuálním dřevěným složením a obarveny bílou glazurou nebo pokryty kobercem. Úzká mezera – vzdálenost mezi tělem oltáře a schodištěmi podporuje dojem neporušenosti starého podlaží.
Navrženo je uložení relikviáře v dolní kovové části nosné konstrukce oltáře.
Patrocinium kostela – sv. Máří Magdaléna a sv. Lamberta – by mohlo být připomenuto citátem na okrajích schodů. Keramické dlaždice s centrálním motivem kříže se přemístí ze současného místa do prostoru před oltářním ostrovem. Ostatní dlaždice původně umístěné pod novými oltářními stupni se použijí pro dlažbu v místech vedle nově orientovaných bloků lavic.
Pozdně gotický okřídlený oltář získá novou spodní část, kde historické svícny najdou vhodné místo a v nice spodní části retabula je možné vystavit svaté písmo nebo evangelium. Evangelium mohlo být slavnostně přineseno z tohoto místa na ambon.
Pro oltář i pro ambon lze připravit jednotlivé liturgické tkaniny, které by zdůraznily specifickou atmosféru a myšlenku na liturgické časy.

Vlastní návrh vybraný k realizaci
• Liturgické uspořádání prostoru
Po druhém kole soutěže, při kterém bylo předloženo finální řešení doplněné o další konkrétní požadavky farního společenství byla před zahájením prací připravena také prezentace koncepce navrhované liturgické úpravy bohoslužebného prostoru. Návrh respektoval všechny požadavky památkové péče a vlastní stavební strukturu kostela s původním chórem vyvýšeným o několik stupňů.
Dispoziční řešení vycházející z principu okolostojících aplikováním modelu otevřeného kruhu na tvar T s oltářem umístěným ve středu shromáždění zdůraznily stávající historicky cenné lavice v přední části kostela otočené o 90°. Vlastní nové stupně oltářního ostrova umožnily právě umístění oltáře do centra dění. Sedes bylo z důvodů dobrého vizuálního kontaktu předsedajícího a věřících ponecháno v prostoru původního zvýšeného presbytáře a ambon umístěn na původní stupně na rozhraní původního kněžiště a nově vytvořeného oltářního ostrova. Tak byla všechna tři rozhodující místa liturgické akce situována ve shodě s původní sakrální architekturou a současně ve vhodné vzájemné poloze i vazbě na společenství slavící bohoslužbu.
Prostorové řešení ověřené na modelu 1:10 bylo i v návrhu prezentováno jednotlivými  schématy dokládajícími splnění provozních požadavků a současně napomáhajícími k dobrému liturgickému slavení ozřejměním vzájemných vztahů a liturgických postojů v souladu s dnešní formou mše svaté.

• Vybavení a jeho výtvarné řešení
Na jednání ve farním kostele ve Waidhofnu 10.12.2012 za přítomnosti faráře, děkana H. Döllera, vedoucího stavebního úřadu biskupství St. Pölten Ing. Pfossera, zemského památkáře Dr. W. Hubera, zástupců farnosti a zástupců firmy dodávající osvětlení a autorů Karla Rechlíka a Zdeňka Bureše byl dohodnut následující postup. Realizována bude liturgická úprava varianta „B“ – „kámen úhelný“. Oltář bude realizován z kamene blízké struktury, ale světlejšího odstínu, než je převažující materiál pilířů a dalších součástí v kostele (tuf ?), materiál oltáře a nových oltářních stupňů může být stejný za předpokladu, že bude rozlišen povrchovou úpravou (strukturou), nebude leštěný, ale řezaný, broušený nebo ručně upravený, vzorem může být stávající barevnost oltáře – modelu: Zachována je možnost členění spodní části oltáře z několika bloků, předpokládá se zlacení částí dle návrhu, zlacení patinované, matné, na hrubším povrchu (části jakoby vylomené z bloku, zlacení i u mezery mezi mensou a podnoží oltáře). Mezi doporučení investora, diecézního stavebního úřadu i památkové péče patřilo navrhnout podložení oltářní menzy, aby vznikla hlubší (cca 50mm) spára – „nuta“ po obvodu, která opticky nadlehčuje mensu, dále možnost ponechání oddělené „nohy“ bez doteku s mensou, v „noze“ je možno uložit relikvie (tvar ploché mističky“ s kovovým víkem – uzavřením na povrchu kamene, vzhledem k velikosti relikviář stačí 40 mm odstup od mensy, aby ostatky mohly být uloženy, a v neposlední řadě doporučení navrhnout drobný výřez pro špičky nohou celebranta, s požadavkem, aby výřez nebyl viditelný z bočního pohledu – nebude dotažen až boční hraně oltáře, případně kolem oltáře variantně navrhnout štěrbinu prostupující stupněm
Oltářní stupně budou dva stupně dle návrhu, spodní umožňuje obcházení, horní bude jen pro celebraci u oltáře, struktura kamene bude odlišná od kamene oltáře (hladší povrch kvůli údržbě?), variantně by stupně mohli být „podříznuté“. Napojení nových oltářních stupňů na stávající presbytářové stupně by mohlo být provedeno následujícím způsobem: dolní stupeň bude odsazený o několik cm (spára vydlážděna historickými dlaždicemi nebo replikami), druhý stupeň může být zaříznut do stávajícího druhého stupně, zde je zapotřebí navrhnout variantní možnosti v detailu a zamyslet se nad případnými jinými možnostmi napojení,
Ambon bude realizován v kombinaci kámen – dřevo (dřevěný šikmý pult, s prostorem na odložení textu, knihy apod.. mírné předsazení pultu před kamenný nosný blok), kámen stejný jako u oltáře, zachován bude motiv vpadlé „vyříznuté“ části, vyzlaceno jako u oltáře na stejnou (hrubou) strukturu. Ambon bude umístěn na horním stupni presbytáře (pohledově z lodi vlevo) s přesahem vertikálního sloupku na nižší stupeň presbytáře, mikrofon a přívod k němu budou realizovány mimo vlastní těleso ambonu. Jako zajímavé doplnění byla nabídnuta možnost liturgického textilu na ambonu (viz návrhové kresby).
Sessio a sedes budou umístěny na základě požadavku faráře napravo od ambonu na horní ploše presbytáře, navrhnout tvar, konstrukci a materiály (viz skici).
Svícny u oltáře jsou navrženy po bocích oltáře, kamenné, pevně umístěné s odnímatelnou horní částí se svíčkou (možnost přinášení v liturgickém průvodu), odnímatelná část může být variantně dřevěná, ze stejného materiálu jako čtecí pult ambonu, nebo mosazná; část v rovině oltářní „nuty“ zlacená. Svícny budou umístěny na stupni, který v této části nebude používán k obcházení oltáře.
Historické lavice mezi prvními pilíři navrhujeme otočit o 180 stupňů, provizorně nebudou zatím prodlouženy dle původní úvahy, ale další místa k sezení budou řešena židlemi a lavicemi pro děti, které se stanou součástí vybavení.
Osvětlení je zcela nové. S dodavatelskou firmou je dohodnuto řešení světel nad oltářem v kruhové liště, která dovolí nasvícení i boků oltáře – plasticita tvaru tak bude podtržena.
Do konce ledna 2013 bylo tedy nutné připravit návrhy uvedených částí: oltář, stupně, ambon, sessio, sedes, svícny, přemístění lavic (včetně variant), dokumentaci (včetně variant) pro prováděcí firmy, vzorky materiálů a zpracování (kámen, zlacení, dřevo), modely oltáře, ambonu a sedes a také orientační cenové odhady za realizaci (bylo dohodnuto, že také dodavatelem řešení budou autoři návrhu, zajistí realizaci ve spolupráci s profesními firmami z Rakouska nebo České republiky). Požadovaný začátek prací byl stanoven na začátek dubna 2013, předpokládané dokončení se uvažuje na začátku listopadu 2013, aby Slavnost Narození Páně mohla být slavena v novém liturgickém prostoru a s novým posvěceným oltářem.
Konkrétní řešení jednotlivých prvků mobiliáře bylo doloženo v soutěžním návrhu nejen výkresy v měřítku, ale i bohatou přílohou náčrtků a zákresů do fotografií, které ilustrovaly co nejvěrněji konečný výsledek nejen provozního liturgického řešení, ale také podoby jednotlivých pevných i mobilních prvků presbytáře. Celá realizace probíhala na základě dohody jako dodávka autorů vítězného návrhu, jednotliví subdodavatelé stavebních, kamenických, truhlářských a restaurátorských prací byli z České republiky. 
Na základě jednání v průběhu prací byly upřesněny v květnu 2013 požadavky na provedení úprav. Spára mezi starými stupni presbytáře a novými stupni oltářního ostrova bude co nejmenší (realizována je tedy 2. varianta návrhu). Materiálem oltáře i stupňů bude travertin (neleštěný, na plochách stupňů zatmelený a broušený, matný), dodavatelem bude firma z ČR – Letovice, která zabezpečí i zděnou stavební část oltáře. Bylo také domluveno, že relikvie v oltáři budou tři, bylo tedy třeba navrhnout jejich umístění v kamenném bloku oltářní „nohy“. Optické spojení „nohy“ s mensou bude řešeno (vložená kamenná kostka o menším půdorysném rozměru než je „noha“, kostka mírně zapadne do osazení v „noze“ oltáře. Kostka bude zlacena a se strukturou jako ostatní zlacené hrubé části oltáře. Přenosné svícny budou mít mosaznou misku a nosnou trubku, zlacenou jako jiné části výbavy, a krátkou verzi držadla.
Přesná pozice ambonu bude určena po zkoušce s přenosným dřevěným ambonem, pult ambonu bude z masivního materiálu – dřeva. Uprázdněné místo po starém svatostánku v retabulovém oltáři bude řešeno pouze výtvarně.
Doplňujícími sedadly v prostoru kolem oltáře nebudou židle, ale přenosné lavičky, využitelné především pro děti, v několika velikostech, zasouvatelné navzájem pod sebe podle předloženého návrhu architekta. Příčně orientované lavice po bocích oltáře budou ve čtyřech řadách (první řada se sklápěcími sedadly). Pomocné stolky – abaky (atraktivní vzdušné provedení s matnou skleněnou deskou, spojení sklo-dřevo) budou mít zaručenu dostatečnou tuhost pro přenášení. Dodavatelem dřevěných součástí bude navržený stolař z České republiky, úprava barokních lavic je projednávána na místě s místním stolařem
Sessio a všechna sedadla budou dřevěná se zlatým polstrováním. Prostor na odložení knih bude řešen jinak, než pod sedákem. Navržen je tedy kolmý zářez/štěrbina v opěradle sessio, prostor musí umožnit uložení knihy o velikosti v 175 mm, š 122 mm, hřbet 45 mm (menší verze), otvor bude dostatečně široký se skoseným místem pro snadnější uchopení knihy, větší vydání knihy je 205 x 140 x 45 mm (bude upřesněno, která verze bude používána – musí se pohodlně vejít i list A5), ukládací prostor – štěrbina/vertikální „kapsa“ – bude otevřen i v čele opěrky a s bezpečnou rozměrovou rezervou – musí umožňovat snadné vyjímání knihy. U sedadel ministrantů bude přihrádka na knihu umístěna vzadu na sedadle.
Nad rámec původního zadání budou vytvořeny návrhy dřevěných zpovědnic o rozměrech, které byly dodány ve stolařových návrzích, umístění zpovědnic vzadu v kostele v původní poloze pod kůrem.
AUTORSKÁ ZPRÁVA