Fenomén Baťa: Zlínská architektura 1910 – 1960

Fotogalerie ke článku (1)

Zlín

Celá fotogalerie (1)

Veletržní palác — východní křídlo a respirium 1. patra
Dukelských hrdinů 47, Praha 7
20. březen — 31. květen 2009

Unikátní výstavní projekt Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně a Národní Galerie v Praze. Expozice představí rodinu Baťů a vše, co s ní souvisí od architektury přes dobové reklamní plakáty až po snímky ze soukromého života.

Zdroj: Zpráva ČTK 11.3.2009,

Doplněno: 20.3.2009 (zdroj: Zpráva ČTK 19.3.2009):
Výstava v Praze představuje architekturu i život baťovského Zlína
Architekturu Zlína v původních plánech a kresbách představuje ode dneška v pražském Veletržním paláci výstava Fenomén Baťa - Zlínská architektura 1910 až 1960. Společný projekt Národní galerie v Praze a Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně nabízí také kresby a plány společenských a obchodních domů i proměny Zlína v 50. letech a počátky panelové výstavby. Řada exponátů je veřejnosti představena poprvé. Výstava potrvá do 31. května.

"Chceme expozicí ukázat, jak je možné výstavbu továren sladit s rozvojem města," sdělil dnes novinářům hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák.

Výstava ve východním křídle a respiriu 1. patra Veletržního paláce je podle kurátorky Radomíry Sedlákové koncipována tak, aby měl návštěvník pocit, že vstupuje do meziválečného Zlína. Organizátoři ukazují svébytnou architekturu baťovské doby, baťovský systém výroby, sociální oblast, školství, umění, životní styl, dopravní plány i vize do budoucna. Návštěvníci mohou vidět celou řadu původních i současných fotografií, plány, kresby, modely nejvýznamnějších staveb a urbanistických celků, propagační materiály firmy i nábytek.

"Při pohledu na výstavu mě napadá, že se jednalo o jedinou sociální utopii, která fungovala, i když nevíme, jak by to fungovalo za dalších generací, kdy obvykle dochází k devalvaci hodnot," sdělil ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák, podle kterého je základem zlínské architektury jedno z nejpromyšlenějších užití standardizace a typizace.

Expozici doplní mezinárodní konference, která se od 19. do 23. května uskuteční ve Zlíně a v Praze. Odborníci na architekturu, kulturu, sociologii a urbanismus budou o Zlínu hovořit na přednáškách a při tematických prohlídkách města. Více informací se nachází na www.ngprague.cz.


Základem ojedinělé zlínské architektury, která se objevila v souvislosti s výstavbou slavné továrny na obuv z roku 1894, je železobetonový skelet s unifikovanými rozměry, typickou je pak cihlová vyzdívka a okna v kovových rámech.

Rozvoj Zlína je spjat zejména se jmény Tomáše Bati a Jana Antonína Bati, kterého před 60 lety v nepřítomnosti odsoudil Národní soud za to, že se veřejně nepřihlásil do odboje proti nacistům. Předloni v červnu soud rozsudek zrušil a v listopadu žalobci dospěli k závěru, že je nevinný.

Tomáš Baťa byl zakladatelem obuvnického impéria a nevlastním bratrem Jana Antonína Bati. Jeho "baťovky" udělaly z Československa obuvnickou velmoc a na jméno Baťa (Bata) může člověk narazit na mnoha místech světa. Baťova činnost přerostla rámec běžného podnikatele. Nejenže zaváděl novátorské metody řízení a širokou péči o zaměstnance, ale navíc podporoval umění a byl veřejným činitelem. Od roku 1922 až do své tragické smrti při letecké havárii v roce 1932 byl starostou Zlína. Když Tomáš 1932 zahynul, zaujal v podniku jeho místo Jan Antonín Baťa.

Doplněno Stavbaweb:
Výstavu připravila Národní galerie v Praze — Sbírka moderního a současného umění, oddělení architektury a Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně
ve spolupráci se Zlínským krajem a Statutárním městem Zlín.
Při příležitosti konání výstavy Fenomén Baťa — zlínská architektura 1910 — 1960 vydává Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně katalog s texty Ladislavy Horňákové, Radomíry Sedlákové, Ondřeje Ševečka, Henriety Moravčíkové, Moniky Platzer, Ludvíka Ševečka, Zdeňka Pokludy, Jiřího Novotného, Petra Kousala a Aloise Samohýla.
Katalog vychází ve dvou jazykových mutacích — česky a anglicky s obrazovým doprovodem cca 600 stran.

Autorky koncepce a kurátorky: Ladislava Horňáková, Radomíra Sedláková
Architektonické řešení výstavy: Pavel Kolíbal
Grafické řešení výstavy a katalogu: Zdeněk Macháček, Studio 6.15

Podrobnosti o výstavě, doprovodné programy k výstavě, data komentovaných prohlídek a další informace naleznete zde.

www.ngprague.cz

Související články:
Fenomén Baťa - zlínská architektura 1910 - 1960