Minimalistický design a trvalé duševní hodnoty je to, co charakterizuje podlouhlý cihlový dům – chrám pro knihy – u hory Nagy Kevély v pohoří Pilis na severu Maďarska.
Místo: Pilisborosjeno, Pest , Maďarsko
Architekti: Laszlo Foldes, Peter Sonicz
Projektant: Foldes Architects
Projekt: 2012
Realizace: 2013
Plocha: 137,8 m2
Náklady: 115 000 EUR
Foto: Levente Sirokai
Text: Viktoria Szepvolgyi
Projekt iniciovali manželé, kteří vysvětlili architektům Laszlo Földesovi a Peteru Soniczovi, od čeho se bude odvíjet návrh: „Máme spoustu knih, asi tak 100 metrů.” Intelektuální pár si našel pro svůj důchod místo, kde si odpočine od práce i hluku Budapešti, místo bohaté na přírodní krásy.
Vily v Pilisborosjenö, městě asi 15 km na sever od Budapešti, obklopují kopce pohoří Pilis. Pozemek je dostupný z úzkých a strmých silniček. Při příjezdu k brance je vidět jen zelený baldachýn stromů a minimalistické betonové parkoviště. Díky svažující se zahradě je dům skrytý za touto bohatou a příjemnou flórou, která hraje klíčovou roli v estetice tohoto domova. Snahou majitelů bylo uchránit a ponechat maximum původních rostlin a stromů, což se jim bohatě vyplatilo.
„Vezmeme-li v úvahu úzký a dlouhý tvar staveniště, cestu slunce, nízký rozpočet a také věk dvojice, která má jít brzy do důchodu, doporučili jsme klientům realizovat jednoduchý základní plán, kde jsou prostory spojeny dlouhou chodbou a veřejné prostory skýtají panoramatický výhled na údolí. Současně jsme našli velký potenciál tohoto chodbového konceptu, a zabránili tak vytvoření nedostatečně využitých prostor. Tuto vodorovnou osu jsme proměnili ve velmi přínosný a jedinečný prvek domu – 17 metrů dlouhou stěnu knihovny,“ poznamenali architekti Laszlo Foldes a Peter Sonicz o koncepci návrhu.
Když se přibližujete k domu, vykukuje zpoza stromů jen plná cihlová zeď a schodiště do suterénu, kde se nacházejí sauna a sklad. V přízemí za cihlovou zdí je ložnice a koupelna. Pokračujete-li po cihlové dlažbě, přijdete k hlavnímu vchodu na severovýchodní straně a uvidíte střed chodby, odkud se jde do veřejné zóny vlevo či do soukromé zóny vpravo. Soukromá zóna obsahuje pracovnu, koupelnu a ložnici s vlastní terasou, odkud lze pozorovat, jak slunce zapadá za kopce.
Vnitřní prostory se pak vysunují ven – úroveň podlahy se kontinuálně prohlubuje prostřednictvím několika schodů, výška se zvětšuje (když opustíte privátní zónu, projdete obývací pokoj a přes krytou terasu se dostanete až k zahradě). Výsledkem je tedy řada prostor, v nichž se postupně zvyšují stropy a rozšiřují místnosti a které končí terasou s neomezeným panoramatickým výhledem.
Obrovská knihovna plní více funkcí, než by se čekalo. Během svých 17 metrů se modulární systém, navržený architekty, otevírá, což umožňuje osadit okno a okenní sedadlo v 50 cm hluboké stěně. V obývacím pokoji jsou police spojeny s krbem.
„Naším základním cílem bylo zajistit správné vnitřní klima architektonickými prostředky, spíše než budovat velkou strojovnu. Dům má 50 cm silnou cihlovou zeď, která splňuje tepelné technologické standardy a má dostatečnou tepelnou setrvačnost. Stropní deska je ze dřeva a prázdné, dobře větrané podkroví se chová jako „nárazníková zóna”, která optimalizuje vnitřní klima. Terasa obývacího pokoje hraje důležitou roli v ochraně proti dešti nebo intenzivnímu slunečnímu záření, přičemž rozšiřuje obývací pokoj a je také prostředníkem mezi uvnitř a venku,” dodávají architekti.
Vím, že článek je o něčem jiném, ale tato fasáda je ukázkou absolutního nedostatku vkusu. Dát do štítu větší okna…
Jak daleko od sebe na té VRT vlastně budou zastávky? Stihne se vlak vůbec rozject? Podle výpočtu cestujících to vypadá,…
Asi u profíků, aby si dobráci neublížili.
Jo, taky se mi to líbí, fakt to má něco do sebe!
Když můžou být smaltované vany naprostá topka - odolné, trvanlivé, snadno se udržují a ještě k tomu skvěle vypadají, tak…