Galerie Jaroslava Fragnera se změnila v chrám architektury

Od syrových prostor po prokomponované tvarosloví s využitím nejnovějších technologií. Od drobných, nenápadných staveb postavených na úzkém sepjetí s přírodou po chrámy-plastiky, které se staly dominantami v místech vzniku. Kaple a chrámy, které vznikly v posledních dvaceti letech v Evropě, mohou mít nejrůznější podobu. Tři desítky z nich, které na výstavě Sakrální prostor představuje až do 7. února pražská Galerie Jaroslava Fragnera, ale spojuje silný rukopis architektů a práce se světlem.

„Přítomná nedosažitelnost světla je základní zkušeností něčeho, co překračuje rozměr lidské existence. I proto většina představených kaplí v nás vyvolává záchvěv nekonečna či závrať ze síly prostoru. Skýtají moment jedinečnosti bez ohledu na to, zda architekti byli inovativní ve formě stavby nebo v užitém materiálu,“ vysvětluje kurátorský záměr jeden ze spolutvůrců výstavy Sakrální prostor Filip Šenk. Kurátory nezajímala vnější podoba realizací. Současná sakrální architektura nepotřebuje být okázalá navenek. To podstatné se odehrává uvnitř – a proto i výstava samotná prostřednictvím modelů, fotografií a videí nechává návštěvníky nahlédnout do řešení jednotlivých kaplí a zakusit jejich atmosféru.

Pod působivými realizacemi jsou podepsáni známí evropští architekti jako Mario Botta, Peter Zumthor, Fernando Menis anebo studio Marte. Marte. Českou republiku reprezentují (často cenami ověnčené) objekty ateliérů Kuba&Pilař architekti či Kamil Mrva Architects. Trojice kurátorů Dan Merta, Filip Šenk a Jakub Fišer vybrala kaple a kostely postavené za poslední čtvrstoletí po celé Evropě. Další na www.gjf.cz.

Na výstavě Sakrální prostor se potkávají skutečné hvězdy evropské architektury s autory, jejichž jména mnozí návštěvníci uslyší možná poprvé. Spojuje je až scénografická práce se světlem, obvykle přirozeným, přímým nebo nahlíženým prostřednictvím krajiny. A dopad světla na zvolený materiál a jeho kompozici tak, aby byl uživatel vybídnut k emočnímu prožitku navštíveného prostoru.

Na návštěvníky Galerie Jaroslava Fragnera čeká na třicet kaplí, třicítka rukopisů a platforem k rozjímání. Cukrowicz Nachbaur architekten v horské kapli v rakouském Andelsbuchu nebo Localarchitecture & Danilo Mondada v provizorní kapli pro diakonii v St. Loup ve Švýcarsku obložili cestu k duchovní zkušenosti dřevem v téměř plastických kompozicích. Až gotické principy se zřetelným vyústěním v nekonečnosti je možné seznat v Kapli ekumenického umění sv. Jindřicha ve finském Turku od Sanaksenaho Architects.

Naopak Fernando Menis v kostele sv. Vykupitele na Tenerife či Ao-architekten v Horské kapli na rakouském Stubaier Gletscher upřednostnili strohý, materializovaný beton. Ostře vymezuje duchovní prostor a nabízí plochu pro světelnou hru. K symbolické dokonalosti je spojení syrového, hrubého materiálu a slunečních paprsků dovedeno v Pohřební kapli realizované dle návrhu Marte.Marte v rakouském Batschuns. Světelný pruh zde tvoří neoblomnou hranici mezi životem a smrtí.

„Nezastíráme, že někteří architekti vytvořili světelný spektákl, divadlo pro oči. Jiní pojali práci s duchovním prostorem metafyzicky, maximálně úsporně až minimalisticky. Spojnicí je fakt, že uživatel nemůže zůstat netečný. A výsledek jej přímo vybízí k dialogu, v ideálním případě i tomu vnitřnímu, uvnitř jej samotného,“ dodává Dan Merta, ředitel Galerie Jaroslava Fragnera spoluautor výstavního projektu Sakrální prostor.
tisková zpráva