Přístavba objektu s kavárnou a učebnami ke stávající faře
Architekti: Gianluca Gelmini
Místo: Carvico, provincie Bergamo, Itálie
Klient: Farnost Svatého Martina, Carvico
Spolupráce: Claudia Pippo, Andrea Pressiani
Plocha: 1300 m2
Realizace: 2011
Foto: Andrea Martiradonna
Farní centrum se nachází v centru Carvica, městečka poblíž Bergama. Stávající farní centrum sestává z několika menších staveb z různých dob, ze starého centrálního nádvoří vyčnívá monumentální farní kostel. Nová stavba je spíše altánem v parku, nezávislým subjektem v zahradě nepravidelného tvaru v severní části farního centra. Návrh nového bloku je odpovědí na různé a správné úvahy o městské formě, zejména ve vztahu ke stávajícím objektům fary; ve srovnání s nimi však chce nový objekt mít jinou konotaci.
Nová budova je spojena se starou farou systémem cest/chodeb, které jsou nejen cestami, ale stávají se druhem prostoru.
Přístavba má tři podlaží: suterén se servisními prostory, přízemí se vstupem, kanceláří tajemníka a kavárnou a patro se třemi učebnami a přímým propojením s dalšími učebnami centra ve starší budově. Přístup a propojení tvoří flexibilní systém vypovídající o využití jak celého objektu, tak jeho jednotlivých částí. Velká okna v přízemí, která otevírají rozsáhlé výhledy do parku a na ulici, dodávají nové budově extrovertní charakter místa otevřeného městečku, místa přechodu mezi živou ulicí a chráněným prostorem parku. V patře se objekt mění, je uzavřenější a více kompaktní, upřednostňuje vyšší introverzi prostoru určeného pro katechismus.
Nová budova svou sochařskou formou respektuje budovy starého centra, s nimiž uzavírá perspektivu. Tento pocit může nabídnout jen beton. Zvláštní pozornost byla věnována bednění, protože to je klíčem k dokonalé fasádě; každá stěna měla speciálně navržené bednění.
Použití betonu je přirozeným důsledkem počátečního konceptu sochařského bloku, konceptu, v němž se architektura shoduje s konstrukcí, kdy podpůrný systém vypovídá o vnitřní prostorové organizaci.
Kavárna v přízemí nového objektu
Společenský sál v sousedním starším domě
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,
Nějak tomu nerozumím. V článku se píše o fasádním stínícím prvku, ale fotky a část textu je o vnitřní stěně.…
co na to říci - na Mercerově stupnici kvality měst se na prvých třech místech obvykle střídají Vídeň, Curich a…