Guinée et Potin Architects: Muzeum & Centrum pro výzkum biodiverzity

Hlavní ideou centra je oslavit Beautour – historické sídlo George Duranda, přírodovědce z Vendée (1886-1964), který shromáždil významné sbírky. Byl to právník, který propadl vášni pro přírodní vědy. Sedmdesát let sbíral rostliny a hmyz z celé Evropy, s čímž mu pomáhali přátelé a kolegové vědci. Získal tak sbírku téměř 5000 ptáků, 150 000 motýlů a různého hmyzu a bezpočet herbářů. Je tak dokumentováno skoro 4500 druhů francouzské flory.

Architekt: Guinée et Potin Architects
Místo: La Roche-sur-Yon, Francie
Tým: Anne-Flore Guinée et Hervé Potin architekti; Solen Nico vedoucí projektu
Krajinářský architekt: Guillaume Sevin Paysages
Grafika: WARMGREY
Muzejní scénář: Stéphanie Vincent
Inženýring: ISATEG
Plocha: 2057 m²
Foto: Stephane Chalmeau, Guinée et Potin Architects, Nicolas Pineau

Kontext Cílem projektu je vybudovat centrum pro podporu vzdělání a vědy se zaměřením na biologickou rozmanitost, ale také na strategii řízení a vyhlídek dalšího vývoje areálu. Kromě tematických zahrad, kompostování a využití dešťové vody pro zalévání, což jsou celkem zjevné akce, má projekt za cíl pomoci novým formám biodiverzity regenerovat toto už třicet let opuštěné sídlo. Některé pozemky se nacházely ve stavu «klimaxu» a intervence tu má obecně dvě alternativy: buď je integrálně zachování, nebo minimální intervencí zajistit novou přirozenou diverzifikaci. Některé další pozemky, naopak, se kvůli častému sekání a pastvě zachovaly ve stavu biologické chudoby. U nich lze použít vyšší úroveň intervencionismu, aby se nový ekosystém mohl ustavit na dlouhodobém základě.

Biodiversita Muzeum & Výzkumné centrum biodiversity se pokouší nalézt správnou rovnováhu mezi mírnými akcemi, které zachovávají biologickou rozmanitost v místě již existující, a silnějšími akce, které mají pozitivní dopad na biologickou rozmanitost. A tak projekt není ani tematickým parkem, ani okrasnou zahradou. Je to opravdu site-specific, inspirovaný místní biodiversitou, topografií a dalšími vlastnostmi Beautouru. Návštěva trasa je vypracována podle této logiky, vědecký účel vede návštěvníka dolů do polí a do údolí, kde volná příroda navazuje na historické i nově navržené zahrady a louky Beautouru.

Architektonický návrh V nynější upravené zeleni má projekt silnou identitu; je reinterpretací tradiční techniky moderním a inovativním způsobem, a to konkrétně pláštěm z došků, který zcela pokrývá stěny i střechu stavby. Na rozdíl od omítky vykazuje přirozené stárnutí materiálu, bledne až šedých tónů a odstínů, které se mění s ročními obdobími. Svým kompaktním tvarem soupeří se zámkem pana Duranda, vyrůstá organicky, objímá panské sídlo, obklopuje ho a šíří se dál do pozemku, aniž by svrhávala přírodní řád. Masivní kaštanové kmeny jsou také součástí tohoto mimetického projektu. Stavba je jako větev ležící na zemi, je „kusem postavené krajiny“, „novou geografií“ doplňující přírodní scenérii. Vyzdvižení stavby nad terén umožňuje různým biologickým druhům zůstat na místě a minimalizuje dopad základových prací.  Stavba se povlovně zdvihá a za ní je vidět rybník s žábami a volavkami. Přístavek s technickým zázemím, šatnami a kotlem na dřevo, je černě natřen. Vedle něj, při vstupu do areálu, stojí výukový skleník.