Skupina teoretiků, umělců, architektů a památkářů podala dne 25. února 2013 na Ministerstvo kultury podnět k zapsání Hotelu Praha na Hanspaulce v Praze 6 do seznamu nemovitých kulturních památek. Hotel postavený v letech 1979–1981 je podle nich zcela unikátní ukázkou architektury vybočující z dobového průměru. Představuje experimenty s tekutou architekturou a pozoruhodné je také krajinné tvarování jižního průčelí podle vrstevnic okolního terénu. Umělecká díla, výzdoba a mobiliář v interiérech jsou neobyčejně uceleným souborem dobového výtvarnictví a designu. Snahu prohlásit stavbu za kulturní památku podpořila řada tuzemských i zahraničních odborníků a architektů.
Exteriér hotelu má dvě tváře. Jižní kopíruje vrstevnice svahu, severní je protknut třemi příčnými trakty se schodišti. Ve své době stavba u nás neměla obdobu. Vznikla na základě dvoukolové soutěže a velkorysé řešení umožnila mimořádně vysoká finanční investice, protože hotel byl určen pro hosty ÚV KSČ. Architekti stavby – Jaroslav Paroubek, Radko Černý, Arnošt Navrátil – zachovali rozlehlý hotelový park, který zde byl už od 19. století a nesl název Petschkova zahrada. Právě díky zachování a přístupnosti parku si projekt získal i přízeň většiny místních obyvatel. Jim i okolním školám veřejně sloužilo také rozsáhlé wellness s bazénem, než byl hotel v roce 2001 privatizován. Do té doby byl ve správě MČ Praha 6 a po ekonomické i provozní stránce fungoval bezproblémově. MČ Praha 6 si dokonce před privatizací vyžádala architektonické studie od původních autorů, jak budovu po provozní stránce ekonomicky zefektivnit (snížení energetické náročnosti, navýšení počtu lůžek).
Stavba hotelu má dva suterény, je konstruována z ocelového skeletu. Ve společných prostorách se dochovala unikátní souhra materiálů – dřeva, keramických obkladů, kamene – a autorský mobiliář od Zbyňka Hřivnáče. Výtvarná díla včetně pozoruhodných osvětlovacích těles navrhovali přední umělci, například reprezentativní vitráž vytvořilo duo světově proslulých sklářských výtvarníků Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová.
Hotel Praha reprezentuje unikátní doklad dobového celostního uměleckého díla, kde je sladěna architektura, interiéry, výtvarné prvky i nábytek. Díky neopakovatelné investici se zrodilo pozoruhodné dílo, které v takovém rozsahu už nikdy nebude moci být zbudováno. Plán nového majitele vystavět na místě demolovaného hotelu rezidenční bydlení navíc nezaručuje náhradu kvalitnější architekturou, což může být jediný legitimní důvod demolice stávajících staveb.
Za záchranu Hotelu Praha se postavili kromě předkladatelů, profesorky dějin umění Mileny Bartlové a výtvarníka Pavla Karouse, také kritici a teoretici architektury Adam Gebrian, Maroje Mrduljaš ze Záhřebské univerzity a Aarona Betsky, ředitel Muzea umění v americkém Cinncinati. K podnětu podanému na Ministerstvo kultury se bude nyní vyjadřovat Národní památkový ústav a na základě jeho vyjádření MKČR následně rozhodne.
Kontakty:
Prof. PhDr. Milena Bartlová, CSc., překladatelka podnětu, profesorka dějin umění
bartlova.m@seznam.cz, 731026244
MgA. Pavel Karous, předkladatel podnětu, výtvarník – může dodat aktuální obrazovou dokumentaci
pavel@pavelkarous.cz, 720404026
Ladislav Zikmund-Lender, historik architektury, památkář
ladislav.zikmundlender@gmail.com, 739091768
Podporovatelé:
Prof. PhDr. Rostislav Švácha, CSc., historik architektury, Ústav dějin umění AV ČR
svacha@udu.cas.cz, 221183508
Ing. arch. Adam Gebrian, kritik architektury
adam.gebrian@gmail.com, 603945773
PhDr. Kateřina Bečková, předsedkyně Klubu Za starou Prahu
k.beckova@seznam.cz, 602307757
Související články:
Dobry den, bolo by mozne zakupit konkretne cislo Stavba 3/2024? Dakujem! SC
Existuje zde určitá špička české architektury, ale mně trápí ty desítky podprůměrných architektonických ateliérů , lokalizovaných hlavně v Praze. Pomocí…
Filozofů není nikdy dost. ;-) A ostatní školy (zejména ty technické) se o své studenty budou muset asi víc poprat...…
Není to moc pozitivní čtení, jakkoliv stavebně to jistě hodnotu má. Ale ptám se, jak moc potřebujeme další filozofy, když…
Nadační fond prostě odmítá připustit, že starý nýtovaný most nemůže přes veškerou snahu vyhovět potřebám současné (a tím spíš budoucí)…