V autorské zprávě ke studii tato informace nebyla. Doplněno do prvního odstavce a faktografie.
Zprávy
Hradební korzo
Praha plánuje rozšířit novou obchodní třídu. Hradební korzo chtěl vytvořit už Karel IV
Rada hl. m. Prahy schválila zadání koncepční studie pro ulice Na příkopě, 28. října a Jungmannovo náměstí. Souvislé území vedoucí od mostu Legií ke Štefánikovu mostu by se mělo stát novým bulvárem a obchodní třídou. Zadání zpracuje Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR), bude hotové začátkem roku 2019.
Projekt Hradebního korza má za cíl podpořit rozšíření pražské hlavní promenádní obchodní ulice z dnes vymezeného úseku Jungmannovo náměstí – náměstí Republiky do celého území od mostu Legií, až po Štefánikův most. Ty se nacházejí v území bývalých staroměstských hradeb, které chtěl za svého života odstranit už Karel IV. Hradby zde však zůstaly další 4 století.
„Svým umístěním, šířkou i společenským vnímáním je Hradební korzo předurčeno k tomu být z celoměstského pohledu hlavní tepnou veřejného života hlavního města. Budeme zde prosazovat zásadní preferenci pěší a cyklistické dopravy a chceme zde prověřit i návrat tramvají, které tu kdysi jezdily,“ říká Petra Kolínská, náměstkyně primátorky.
Koncepce navrhne regulaci vizuálního smogu, tj. podobu označení provozoven nebo venkovní reklamy. Bude obsahovat i optimalizaci dopravního řešení s důrazem na MHD, cyklisty a chodce. Dojde i k rekonstrukci povrchů, opravu a doplnění nového mobiliáře nebo umístění zeleně.
„Pro úspěch celého projektu je mimořádně důležitá dopravní obslužnost nově vznikajícího korza. Autoři studie přitom musejí myslet nejen na návštěníky, ale v neposlední řadě rovněž na potřeby a zájmy rezidentů a zásobování všech provozoven,“ uvedl náměstek primátorky pro dopravu, sport a volný čas Petr Dolínek.
„Hradební korzo se skládá ze tří úseků, které dnes vnímáme samostatně. Měly by však tvořit jeden celek. Úsek mezi Jungmannovým náměstím a náměstím Republiky je už dnes plnohodnotnou pěší třídou a obchodní ulicí. Příležitostí je zvýšit kvalitu i obou navazujících úseků a spojit tak fungující veřejná prostranství v centru města s nábřežím,“ říká Ondřej Boháč, ředitel IPR.
Historie Hradebního korza
Tato významná ulice metropole na rozhraní Starého a Nového Města pražského se proměnila z hradeb, které vymezovali ve 13. století městskou aglomeraci. Hradby na Starém městě přestaly plnit svou funkci dnem založení Nového města pražského roku 1348 – sto let po svém dokončení. Již Karel IV. otevřel demokratickou diskusi a navrhl hradby zbourat. To se navzdory absenci jejich primární funkce nestalo. Území se následně proměnilo ve vnitřní periferii města plnou odpadků, rozpadajících se domů a rochnících se prasat. Omezení fyzické prostupnosti degradovalo veřejné prostranství obou pražských měst přes 400 let. Roku 1787 císařským nařízením o sjednocení měst Josef II. rozhodl o zboření hradeb a
zasypání hradebního příkopu. Tímto rokem začalo území nabírat na své atraktivitě a tržní hodnotě. Proměna z periferie byla s přílivem návštěvníků akcentována výstavbou obchodních paláců, bankovních institucí, restaurací, kaváren a luxusními nájemními domy. Dnešní ulice Národní byla osazena lípami a nazývána Českým korzem. Ulice Na Příkopě naopak korzem Německým, lemované kaštany. Na konci 19. století obě tato stromořadí ustoupila výstavbě koněspřežné tramvaji, která zde setrvala až do roku 1985.
tisková zpráva
Doplněno Stavabweb:
Revoluční ulice je součástí hradebního oblouku – významného urbanistického celku – vymezeného Štefánikovým mostem a mostem Legií. Toto území s potenciálem vysokých pobytových hodnot tratí na současné tranzitní automobilové dopravě, která v území dominuje. Absence přímého napojení ulice a řeky je pro chodce absencí cíle cesty, který tak vytváří ulici slepou a snižuje její potenciál.
Na návrhu úprav Revoluční ulice se podílelo studio Aoc architekti:
http://www.iprpraha.cz/revolucniulice
Myšlenka je výborná. Měla by jí předcházet diskuse o Revoluční třídě. Její urbanistické postavení ve městě – městská třída – neodpovídá asymetrii protilehlých stran. Problém vrcholí na předmostí, kde s asymetrie ulice promítá do panoramatu nábřeží. Problém se táhne od 60tých let min. století. V zájmu posílení urbanity metropole by se měly obě strany architektonicky přiblížit.