Říční lázně Polanka

(ČTK) – Město Třebíč má v plánu začít letos opravovat památkově chráněnou budovu s převlékárnami někdejších říčních lázní Polanka. Finanční příspěvek slíbilo ministerstvo kultury. Dřevěný objekt z roku 1934 navrhl architekt Bohuslav Fuchs. Opraven bude po etapách. Koupání v plaveckém areálu kvůli tomu nebude omezeno. ČTK to řekl místostarosta Pavel Pacal.

„Budova je dlouhá léta nějakým způsobem konzervována, nicméně už na ní zub času vykonal svou práci, proto je potřeba ji rekonstruovat,“ uvedl Pacal. Do historických převlékáren už návštěvníci z bezpečnostních důvodů nemohou chodit. Podle Pacala je to příliš neomezuje, protože jsou zvyklí využívat hlavně moderní převlékárny přímo u bazénu. Fuchsovu budovu chce město zachovat především pro její architektonickou hodnotu.

Radnice předpokládá, že celková rekonstrukce bude stát 3,8 milionu korun bez daně. Z ministerského Programu záchrany architektonického dědictví dostane na první etapu oprav 700.000 korun. „Připravujeme soutěž na zhotovitele prací pro letošní rok,“ uvedla mluvčí radnice Irini Martakidisová. Tyto práce zahrnující i výměnu některých dřevěných sloupů a dalších prvků by se měly uskutečnit na podzim.

Říční lázně Polanka vznikly na bývalé valdštejnské louce na podklášterské straně řeky Jihlavy, pojmout mohly až 1200 lidí. Slavnostně otevřeny byly 27. května 1934. Koncem 70. let byl v tomto místě vybudován plavecký areál. Dnes jsou zde kromě bazénů i skokanská věž, tobogán a několik hřišť. Městské koupaliště provozuje sdružení Laguna firem Yashica a TTS energo. V minulém horkém létě se na Polance vykoupalo zhruba 30.000 lidí.

Doplněno Stavbaweb:
Říční lázněPrvní občanská plovárna v Třebíči vznikla na pravém břehu řeky Jihlavy naproti současnému plaveckému areálu v roce 1910, k vybudování modernějšího koupaliště, na něž navazuje i to současné, však bylo přistoupeno až roku 1933. Vypracováním projektu byl pověřen Bohuslav Fuchs, který podobně jako u městské spořitelny i zde mistrně uplatnil prvky funkcionalistické architektury.
Pozoruhodný je především objekt šaten, jehož výrazná žluto-modro-červená barevnost odlišuje nosné a výplňové prvky. Postupem času však zájem o koupaliště upadal, a to především pro stále více znečištěné prostředí řeky. Roku 1976 proto byly postaveny 3 bazény s přihřívanou vodou a sociální zařízení. V roce 1992 se zde konala sportovní soutěž Hry bez hranic, v níž třebíčské družstvo zvítězilo. Roku 1994 byl na koupališti vybudován nový tobogán.
zdroj: visittrebic.eu

Za městskou elektrárnou směrem k řece bylo zřízeno „výletiště“, v zimě kluziště, jemuž při západní straně stával hudební pavilon. Na východní straně straně kluziště bývala jedna z půjčoven loděk. Velkými úpravami prošel sportovní prostor v roce 1974. Sadům byl přiřknut název „Sady československo-sovětského přátelství“. Původně hřiště házené bylo v roce 2000 přeměněno v hřiště hokejbalové.
Původně se Polankou rozuměla jen stařečská část na pravém břehu řeky. Na druhý břeh se Polanka rozšířila poté, co na bývalé valdštejnské louce na podklášterské straně řeky vyrostly říční lázně. Autorem projektu byl Bohuslav Fuchs. Stavěny byly v letech 1933–1934. Slavnostně otevřeny byly 27. května 1934. Jejich kapacita činila 1200 osob. Příští rok se na Polance odbývaly velké oslavy 600. výročí povýšení na město. Říční lázně s Polankou spojoval dřevěný most se skokanskou věží, která se vždy po sezóně snímala. Dřevěný most byl po druhé světové válce nahrazen kovovým mostem, původně vyrobeným pro vojenskou potřebu.
V roce 2015 bylo oznámeno, že radnice bude usilovat o dotaci pro rekonstrukci a konzervaci historického objektu říčních lázní jako významné památky.
Zdroj: Wikipedie