Činžovní vila Xaveriova

Adresa: Xaveriova 1894/39, Praha 5 — Smíchov
Investor: Ilona a Petr Matějčkovi
Architekt: Roman Koucký, Šárka Malá
Spolupráce: Veronika Sávová, Jiří Šafr
Stavební část: Pavel Štěpán, Petr Blažka / Deltaplán s. r. o.
Statika: Miroslav Enderla
Dodavatel: BV MOST s. r. o.
Stavbyvedoucí: Václav Mikolášek
Studie: 15.09.2000
Projekt pro ÚR (SP): 30.09. 2000 (30.11. 2000)
Realizace: březen 2002
Plocha stavebního pozemku: 1096 m²
Zastavěná plocha: 202 m²
Zpevněná plocha: 251 m²
Celkový obestavěný prostor: 2682 m²
Hlavní užitná plocha: 500 m²

STÁVAJÍCÍ DŮM od architekta Josefa Prouzy z r. 1930, byl od svého vzniku koncipován jako nájemní vila. V přízemí, byl malý dvoupokojový byt a prádelna. V prvním a druhém podlaží byly dva shodné byty s poměrně vysokým standardem interiérových prvků. V posledním podlaží, byl už jen velmi malý byt pouze nad polovinou půdorysu domu, který ale prostorovým standardem ani vybavením dvěma předchozím naprosto neodpovídal. Samostatnou součástí domu byl vstupní trakt s garáží a několika pomocnými místnostmi.
CÍLEM PŘESTAVBY bylo obnovit a doplnit základní funkci nájemní vily a získat co nejvíc bytů, které by měly maximální prostorový a dispoziční standard a vybavením odpovídaly nárokům střední až vyšší klientely. S tím souvisel i požadavek na zřízení maximálního počtu garážových stání a úpravy zahrady.
Dalším požadavkem bylo najít prostor pro malý byt správce a vyřešit nový nástup do domu tak, aby měly všechny byty srovnatelné podmínky přístupu. ZÁKLADNÍ MYŠLENKA celé přestavby podporuje vertikální členění dominantních hmot domu. Dům je členěn do čtyř respektive pěti samostatných objemů, které jsou zvýrazněny rozdílnou výškou a rozdílným materiálovým a strukturálním pojetím. Abychom dosáhli co nejvyšší kvality vybavení a přitom nelimitovali volné zařízení budoucích nájemníků, navrhli jsme neutrální prvky, které by bylo možno posléze kombinovat jak s nábytkem historickým tak i zcela moderním. V bytech se vyskytuje pouze bílá barva na stěnách a oknech, světlé dřevo na podlahách, žaluziích, posuvných dveřích a vestavěných skříních a šedobílá mozaiková dlažba s nerezovými prvky v koupelnách a kuchyních.
Díky rozsáhlé rekonstrukci a nástavbě dvou nových podlaží, vznikl v každém z pěti podlaží domu byt s rozdílnou atmosférou přes to, že mají všechny téměř shodnou základní dispozici.
PŘÍZEMNÍ BYT je jistým způsobem handicapován tím, že má severní místnosti orientované proti příkrému svahu směrem od ulice. Ložnice a vstupní hala mají tak okna přímo proti opěrné zdi s popínavým břečťanem. Místnosti v této části bytu jsou nižší (včetně koupelny a kuchyně) a s hlavními obytnými prostory jsou spojeny několika stupni v tloušťce středové nosné zdi. Obytný pokoj a jídelna jsou vyšší a mají přímé spojení se zahradou a s malou zpevněnou venkovní terasou před velkými francouzskými okny jídelny.
VE DVOU STÁVAJÍCÍCH BYTECH (respektive v jednom, protože ve druhém zůstala během celé rekonstrukce nájemnice), je zachováno co nejvíce stávajících prvků jako jsou parkety okna dveře kování a podobně, protože ale ani tyto byty nebyly kompletní na doplnění chybějících částí jsme použili autentické prvky z celého domu. I tyto byty mají nové dispozice, koupelny a kuchyně.
ČTVRTÉ PODLAŽÍ je již zcela nové. Je postaveno v místě, kde byla dříve velká terasa a malý byt vedle ní. Dispozice je velmi podobná bytům předešlým, jen na jihovýchodním nároží domu je malá terasa s úzkým ochozem. Hlavní obytná místnost je vystavěna klasickou technologií ve stejném půdorysu jako obytné místnosti bytů předešlých, téměř shodné (jen o něco nižší) je i velké šestidílné okno. Ostatní místnosti mají již nosnou konstrukci ocelovou s hliníkovo skleněným pláštěm. Celý byt má nižší světlou výšku, vykompenzovanou širokými okny s panoramatickými výhledy na město. PÁTÉ PODLAŽÍ je opět v zásadě shodné s předešlými, rozdíl je jen v tom, že na jídelnu navazuje malý balkon. Byt má ještě o něco více prosklených ploch ve kterých se střídají čirá a matná skla, která redukují a lomí vstup přímých slunečních paprsků a přitom nezmenšují příliv denního světla.
SCHODIŠŤOVÁ VĚŽ. Jedním z důležitých úkolů rekonstrukce, bylo zajistit srovnatelný přístup do všech bytů, což stávající stav s bočním vstupem přímo do prvního podlaží nezaručoval (zvláště co se týče bytu v nejnižším podlaží). Změnili jsme proto celý systém vstupu od vstupní branky, přes venkovní schodiště až k vlastnímu vstupu do domu a vnitřnímu schodišti. „Schodišťová věž“ je z režných cihel s vysokým geometricky členěným oknem. Do nových podlaží jsme ji prodloužili novými schodišťovými rameny a vnější plášť doplnili opět režnými cihlami, tentokrát bez oken. Stávající velké okno jsme v nepravidelném geometrickém rastru přesklili třemi strukturálně rozdílnými skly. Nová podlaží schodiště jsou prosvětlena plochým světlíkem nad mezipodestou posledního podlaží. Velké okno schodiště doplňují nové vstupní dveře. Nové schodišťové stupně i podesty jsou terazzové s plným zábradlím. Vstupní dveře do jednotlivých bytů, jsou buď dřevěné (u stávajících bytů) se svislým nerezovým pásem se jmenovkou, zvonkem a pod., nebo kovové (u bytů nových) se stejným systémem značení.
VSTUPNÍ OBJEKT v sobě ve třech výškových úrovních skrývá garáže a vstupní branku s nutným domovním vybavením (popelnice, dopisní schránky, zvonky apod.) a malou vyhlídkovou terasou. O podlaží níže je malý byt správce a ještě níže na úrovni zahrady salla terrena a sklad zahradního nábytku a nářadí. Vstupní objekt je (na rozdíl od čistě bílého obytného domu) šedý v barvě cementového potěru s doplňky z pískované nerezové oceli.
ZAHRADA je svažitá, cíleně založená s pozůstatky prvků zahradní architektury třicátých let (bazének s lekníny, schodiště s betonovými průchozími rámy apod.). V zahradě jsou vzrostlé stromy, které vykazují vysokou sadovnickou hodnotu. Zahrada však byla léta špatně udržovaná a doplňovaná nevhodnými rostlinami (rychle rostoucí jehličnany, květinové záhony a pod). Hlavním motem nové zahrady je jednoduchá kompozice akcentující kvalitní stromy. Ostatní plochy zahrady jsou zatravněny nebo porůstají nízkými popínavými křovinami. Zahradu doplňují menší zpevněné plochy pro venkovní posezení. Garáže v jižní části zahrady jsou odcloněny hustou linií malých ovocných stromů. V severní části zahrady jsou na prudkém svahu soustředěny polehavé druhy křovin přenesené z celé zahrady, doplněné novými do jakéhosi malého arboreta těchto kultur.