Metoda soutěžního workshopu by mohla pomoci zlepšit výsledky velmi diskutovaného projektu nové čističky. Jde o speciální typ architektonické soutěže hojně využívané třeba v Německu v případech extrémně složitého území, do kterého zasahuje mnoho aktérů. To je i případ Císařského ostrova. „Kromě hlavního města, tří městských částí a čistírny odpadních vod mají svůj názor na budoucnost ostrova i zoo, Povodí Vltavy a další hráči,“ uvádí krajinářský architekt Štěpán Špoula z IPR Praha. Vybrané týmy proto usednou k jednomu stolu se všemi zainteresovanými stranami a budou hledat řešení, jak ostrov dále rozvíjet.
Dnes pozapomenutá část ostrova by tak mohla získat nový smysl a lépe propojit populární Stromovku s pravým břehem a zoologickou zahradou. Právě lepší propojení Prahy 6 a 7 s Trojou bude pro účastníky workshopů velkým tématem. Dále se budou muset vypořádat s parkováním v blízkosti zoo tak, aby bylo možné dopravně odlehčit přetížené Troji, ve hře je i nová lávka. Účastníci budou zároveň řešit úpravy veřejného prostoru lokalizovaného přímo na střeše budovy nové linky čistírny odpadních vod, která bude překryta zemním valem a bude veřejně přístupná.
„Císařský ostrov může být přirozeným rozšířením Stromovky. Kromě krásného koryta řeky zde najdete i lužní háj a nivní louky,“ dodává Špoula. Ostrov má podle něj potenciál být plnohodnotnou součástí rekreačního a přírodního území Trojské kotliny, když se podaří upozornit na hodnoty, které tu již jsou, a dále je rozvinout, ale kterých si člověk při rychlé cestě ze Stromovky do zoo zpravidla nevšimne. Principy dalšího rozvoje Císařského ostrova vychází z Koncepce pražských břehů, základního dokumentu města pro rozvoj veřejných prostor v okolí Vltavy.
Co s novou čističkou?
Rozšíření stávající čistírny odpadních vod, které se projektuje již několik let, nabízí příležitost upravit největší pražský ostrov tak, aby odpovídal svému významu ve městě.
„Císařský ostrov je prostorem mnoha zájmů. Tím veřejným je podpořit jeho důležitou roli v rámci Trojské kotliny a rozvíjet jeho rekreační potenciál,“ uvádí Tomáš Drdácký, zástupce starosty MČ Praha-Troja. „Souhlas se stavbou nové vodní linky jsme podmínili zpřístupněním většiny ostrova, jeho dobrým napojením na oba břehy i citlivým začleněním stavby do krajiny,“ dodává.
Lepší soužití s řekou
Trojská kotlina je unikátní vysokou koncentrací zábavních, sportovních a osvětových areálů v relativně zachovaném přírodním prostředí. Je zde Trojský zámek, zoologická a botanická zahrada, které přitahují každoročně velké množství návštěvníků. Vznikají ale problémy s koordinací mnoha aktivit, které oslabují přírodní hodnoty místa. Císařský ostrov je v bezprostřední blízkosti osy spojující Stromovku a Troju lávkami přetížen rekreačními aktivitami, v okolí areálu Ústřední čistírny odpadních vod je naopak ostrov neprostupný a vnímaný spíše jako průmyslová zóna.
Zapojit se může i veřejnost
První participační setkání a komentovaná prohlídka proběhne 5. května od 17:00 ve Staré čistírně odpadních vod v Bubenči.
Důležité termíny:
5. května – participační setkání s veřejností – sběr informací pro zadání
– řada přednášek od technologií po využití a historii území, požadavků apod.
– debata, exkurze s cílem shrnout komplexní obraz o území
11. května – I. workshop – konference (celodenní) v pražské zoo 28. května – II. workshop (celodenní) v IPR Praha
– prezentace konceptů přístupu soutěžících týmů, diskuse se všemi účastníky, zpětná vazba pro směřování projektů
11. června – prezentace projektů pro veřejnost – zpětná vazba pro rozhodování poroty
12. června – III. workshop – posuzování návrhů (celodenní) v IPR Praha
– diskuse poroty a dalších účastníků, sběr podnětů během workshopů – formulace společné vize/memoranda pro rozvoj lokality
V případě zájmu o další informace kontaktujte prosím:
Mgr. Adam Švejda, IPR Praha, svejda@ipr.praha.eu, tel.: 603 524 310
tisková zpráva
Všechny fotografie jsou ze 4. dubna 2025. Popisky zkusím doplnit, šlo se staveništěm od Masarykova nádraží mezi budovou Masaryčky a…
Jak se říká, slibem nezarmoutíš.
Tohle je vymazlený dům v šíleném terénu. A to, že má kolem sebe bujnou až divokou zahradu, mu hodně sluší.
Škoda, že u fotografií nejsou popisky na co a odkud se dívám a kdy to bylo foceno,
Nějak tomu nerozumím. V článku se píše o fasádním stínícím prvku, ale fotky a část textu je o vnitřní stěně.…