„Nikdy v životě jsem nepotkala lidskou bytost, která by dostala do vínku tolik talentu a která by zároveň pracovala na rozvoji svého nadání tak tvrdě jako Jan.“
Architektka Eva Jiřičná
Nedávno jsme si přečetli velice sugestivní recenzi (na nepochybně významnou antologii „Italská renesanční literatura“, Karolinum 2020) s vemlouvavými imperativními formulacemi – „můžete si ji dát do knihovny na čestné a dobře viditelné místo, abyste do ní pokud možno často nahlíželi a při listování si náhodně zvolený text přečetli. A opět dobře uděláte! Špatně (ale opravdu hodně špatně!) uděláte, jen pokud si tuto knihu nepořídíte. Tento výbor je literární událostí, jež se neodehraje každý rok.“ atd. Máme poněkud obavu z často až populistických formulací, které pod vlivem emočních tenzí z platforem na sociálních sítích přerůstají do stránek tištěných periodik. Takže jsme se poněkud zalekli, ale v rámci obrany oboru architektura jsme si položili otázku: máme na knižním trhu dostatečně reprezentativní publikaci „o architektovi, o architektuře a době“, kterou bychom mohli takto doporučit? A obdobně říci, toto je „pomník architektovi a architektuře“? Taková opravdu „silná“ publikace – silná svojí výpovědi o osudu člověka a architekta na knižním trhu je – stala se jí monografie „Jan Kaplický – pro budoucnost a pro krásu“. 1)
Nepochybně, po listopadu 1989 se architekti představuji se svojí tvorbou ve faktografických monografiích (jen namátkou uvedeme monografie věnované Janu Bočanovi, Ladislavu Lábusovi, Josefu Pleskotovi, Aleně Šrámkové atd.) – je to jeden z výrazných indikátorů proměny společnosti, vypovídající o rozsahu sil, které zůstávaly před listopadem 1989 vice či méně v anonymitě. Četnost takovýchto knih narůstá; ocenění si – při absenci recenzovaného periodika – zaslouží i česko-anglické bilingvy, Jiroutkův „Ještěd“ (Už nejdu do Ještědu, 2019), či Martin Rajniš se svými Skici-Sketches (2016), nebo rovněž Skici-Sketches (2015) z neúnavného ateliéru Stempel&Tesař. A další knihy jdou do tisku. Zkrátka, přijmeme-li vydávané publikace s tématem „architektura“ jako položku na hodnotovém horizontu české společnosti po listopadu 1989 a budeme věštit, tak jak se to činilo Delfách (s oporou v ověřených zákulisních informacích), tak se neubráníme i v tomto čase obtíženým koronavirem zdůvodněnému optimismu.
Nicméně recenzovaná monografie je v již impozantní řadě knih reprezentujících architekty a jejich dílo výjimečná. Čtrnáct obsažných kapitol s Epilogem a přílohami nabízí čtenáři, díky Ivanu Margoliovi, jako autorovi a citlivému editorovi, nesmírně-nevídaně plastický obraz „života a díla“ Jana Kaplického – očekávaný i překvapivý, objevný a jedinečný! Ani architekt si nevolí prostor a dobu svého života a zachytit celistvý „obraz života“ je takřka nemožné. Kniha z dílny Ivana Margolia (vyrůstal v exilu, ve Velké Británii, poté, co se jeho otec stal jednou z obětí procesů v padesátých létech; jako architekt, autor knih o designu měl blízko k Janovi Kaplickému) tuto aspiraci má a mohla by se pojmenovat, tak jak je tomu zvykem u uměleckých děl – Pocta Janu Kaplickému.
Nelze dost zdůraznit: monografie pečlivě až vyčerpávajícím způsobem přibližující architekta Jana Kaplického, nám odkrývá život a dílo plné rizik, neúnavného až sebezničujícího úsilí, prestiže z nerealizovaných i realizovaných návrhů, překvapivé absence zájmu o samotný proces výstavby na staveništi a nevídané koncentrace na cílový produkt, vize versus normy a pravidla, sváru radostné energie a pesimismu, vzestupů, konfliktů i sebeobětování, nadějí i pádů, osamělosti i obklopení těmi nejzajímavějšími lidmi, příběh – drama o křehkosti, zranitelnosti i nelítostnosti a síle osobnosti. Takováto dramata si v malém i větším rozsahu prožívá každý architekt, patří to k této opojné i sebezničující profesi (jeden z velkých předválečných talentů české architektury Bedřich Feuerstein, při srážce s „dobou a okolnostmi“ podlehl, vzal si život a zůstavil po sobě texty, které se čtou dodnes). Autorem Ivanem Margoliem zvolený postup, kdy do šesti kapitol chronologického výkladového rámce (s dobovými doklady, poznámkovým aparátem) průběžně vstupují úžasné „Vzpomínky“ (sugestivní svědectví/výpovědi, ale často i jedinečné dialogy vedené s I. Margoliem) řady osobností od dětství, studentských let, exilu a vedení a práce ateliérů až po návrat do České republiky, to vše činí z knihy doslova strhující čtenářský zážitek. Tyto kapitoly budou čtenáři vyhledávány pro nadčasové svědectví o člověku a době.
Ovšem i další kapitoly počínaje Prologem a sedmi závěrečnými kapitolami (Přístup Jana Kaplického k navrhování, Přínos Jana Kaplického architektonické tvorbě a jeho vliv na současnou architekturu, atd.) jsou pro poznání jeho osobnosti a architektury neméně podstatné a jsou opět čtenářským a intelektuálním zážitkem umocněným rozhovory/svědectvími osobností architektonické scény jako Norman Foster, Brian Clarke ad. Ostatně již na úvodních stránkách přináší autor poděkování imponujícímu soupisu osobností, které do publikace přispěly. Jsou korunou úspěšného počinu editora. Projekty a realizace jsou v celé knize ve vysoké kvalitě (i v barvách) bohatě dokumentovány, často ve velkorysém formátu akcentujícím jejich mimořádné estetické vyznění. Tvrzení, které se objevilo v „domácím“ tisku, o „architektovi-legendě, který toho moc nepostavil“, je věcně nesprávné, navíc všechny jeho realizace byly vizionářské (to platí pro tzv. menší realizace i pro obchodní dům v Birminghamu atd.), v mezinárodních soutěžích se prosazoval na předních místech, Jan Kaplický byl již za svého života legendou ve svém oboru, mezi nejvýraznějšími architekty na evropské scéně. Přechod od inspirace až fascinace technikou k organičnosti, plasticitě přírodních forem v tvorbě Jana Kaplického a jeho kontexty ve vývoji evropské architektury by si vyžádal další recenzi a studii. 2)
Kniha je „mnohohlasá a kaleidoskopická“ a díky tomu obdivuhodně zprostředkuje celou šíři osobnosti a tvorby architekta a designera. Recenze mají přinášet citace a tím navazovat kontakt a probouzet zájem čtenáře. Přiznáme se, že jsme zaskočeni sugestivní silou řady textů/výpovědí/vyznání, že se ostýcháme vybírat. Uvedeme jen znovu příznačnou osudovou formulaci – podtitul Margoliovy monografie – „pro budoucnost a pro krásu“ a – „naladit se na možnosti, které přináší zítřek“. V těch formulacích je obsažena celoživotní aspirace člověka i architekta Jana Kaplického. 3)
Poznámky:
1.
Ivan Margolius: Jan Kaplický – pro budoucnost a pro krásu. CPress v Brně
2020 ve společnosti Albatros Media a.s. se sídlem Praha, č. publikace
37 642; Nadační fond Kaplicky Centre, 2020. 352 stran. ISBN
978-80-264-3350-7
2. K organické architektuře a Kaplického Obchodnímu domu Selfridges v Birminghamu srv. O. Beneš, O. Ševčík: Architektura: Devadesátá léta a první desítiletí 21. století. In: Architektúra&Urbanizmus, XLV, 2011, č. 3-4, str. 104-135, 30 obr., ISSN 0044 8680
3. V českém překladu vyšly publikace Sketches 1941–2005 (Alba studio, 2005), Česká inspirace (spoluautor Ivan Margolius, Fraktály Publishers, Zlatý řez, 2005), Josef a Josef Kaplicky (Respekt Publishing a.s., 2009), Album (Labyrint, 2005, 2010); na webu je k dispozici „Profil – Jan Kaplický“, filmový portrét zakladatele londýnského architektonického studia Future Systems. Pečlivě strukturovaná a vyčerpávající faktografie je k dispozici v recenzované publikaci v kapitole Přílohy.
Ondřej Beneš a Oldřich Ševčík
2. K organické architektuře a Kaplického Obchodnímu domu Selfridges v Birminghamu srv. O. Beneš, O. Ševčík: Architektura: Devadesátá léta a první desítiletí 21. století. In: Architektúra&Urbanizmus, XLV, 2011, č. 3-4, str. 104-135, 30 obr., ISSN 0044 8680
3. V českém překladu vyšly publikace Sketches 1941–2005 (Alba studio, 2005), Česká inspirace (spoluautor Ivan Margolius, Fraktály Publishers, Zlatý řez, 2005), Josef a Josef Kaplicky (Respekt Publishing a.s., 2009), Album (Labyrint, 2005, 2010); na webu je k dispozici „Profil – Jan Kaplický“, filmový portrét zakladatele londýnského architektonického studia Future Systems. Pečlivě strukturovaná a vyčerpávající faktografie je k dispozici v recenzované publikaci v kapitole Přílohy.
Ondřej Beneš a Oldřich Ševčík
Recenze vyšla v časopise Stavba 2/2021
Myslím, že tvrzení "Počet a rozmístění parkovacích stání bude řešeno s ohledem na místní podmínky a potřeby." je nesplnitelný slib.…
Dobry den,mate prosim jeste v nabidce ronde block? Dekuji Sindelarova
Studie proveditelnosti je nezávazný dokument typu "slibem nezarmoutíš" a už vůbec se v něm nemluví o termínech. Železniční most je…
Tak doufám, že tímto projektem je zachráněn ikonický železniční most pod Vyšehradem - dvakrát za sebou vyhlášená kulturní a technická…
Tak tedy doufám, že tímto projektem je zachráněna (dvakrát za sebou vyhlášená) ikonická kulturní a technická památka - železniční most…