Josef Pleskot navrhl nové Knihkupectví Oliva — předzvěst obnovy kláštera u Sv. Jiljí

Dnes, ve čtvrtek 1. března v 16.30, bude v parteru kláštera u Sv. Jiljí v Husově ulici na Starém Městě slavnostně otevřen nový prostor Knihkupectví Oliva. Na čtyřiceti čtverečných metrech této vyhledávané prodejny knih zaměřené na duchovní a filosofickou literaturu jsou koncentrovány všechny prvky, jež se promítnou do plánované obnovy celého areálu řádových bratrů dominikánů na nové pražské kulturní a vzdělávací centrum. Projekt vznikl v ateliéru architekta Josefa Pleskota, spoluautor Norbert Schmidt. Oba se ve shodě s památkáři i členy řádu dominikánů řídili několika základními principy: uvědomění si, otevření, setkávání, společné pobývání, přimknutí… To vše lze – komornímu prostoru navzdory – vnímat i v novém Knihkupectví Oliva.


Foto Tomáš Souček

Podle Josefa Pleskota je nové Knihkupectví Oliva, jehož součástí je například fragment apsidy původní kaple, jednou z prvních vlaštovek proměny celého areálu dominikánů. Vyjádřením invenčního, a ve vztahu k areálu kláštera z 1. poloviny 17. století i odvážného, přístupu jsou například úložné prostory na knihy z papíru a polystyrenu vytvořené přímo na míru knihkupectví. Ty svými organickými tvary zaplňují celý komorní prostor knihkupectví, zároveň však nikoliv na úkor přehlednosti. „Inspiraci jsme hledali v kaolínových jeskyních, které jsou omílány a tvarovány vodou. Řídili jsme tím, aby řešení bylo nápadité, skromné a účelné,“ popisuje architekt Pleskot. Interiér navíc zdánlivě expanduje až do ulice, je součástí života vně knihkupectví. I to má být vnímáno jako důkaz otevření a oživení celého areálu.

„Jsme velmi vděčni majitelce knihkupectví, že se s námi vydala na tuto cestu. Další etapou bude zahájení obnovy celého kláštera u Sv. Jiljí, jenž se postupně otevře veřejnosti a nabídne inspirativní místo setkání, dialogu a ticha přímo v centru Prahy,“ říká Benedikt Mohelník OP, provinciál České dominikánské provincie. Více informací na www.oliva.op.cz nebo www.dominikanska8.cz.
Foto Tomáš Souček

Knihkupectví Oliva doplňuje stávající nabídku klášterního komplexu, kde již od loňského roku úspěšně funguje prostor Dominikánská 8. Po vzoru pařížské Collège des Bernardins se zde nachází místo setkávání církve a občanské společnosti, odborné veřejnosti i současné kultury. Přístupné části tvoří především zrekonstruovaný barokní refektář, kde se několikrát do měsíce konají hudební koncerty, přednášky a další vzdělávací pořady.

Hned 1. března se v barokním refektáři v rámci Literárních večerů mohou zájemci zúčastnit debatního setkání s ředitelem Maďarského institutu v Praze Róbertem Kissem Szemánem. Od 19.30 se zde bude hovořit o maďarské katolické literatuře. V úterý 6. března se zde uskuteční debata o výsledcích sčítání lidu v ČR s ohledem na projevy religiozity Sečetl Bůh svůj lid?
Podmanivá atmosféra refektáře je ideální i pro hudební večery. Ten nejbližší proběhne 8. března, kdy cembalistka Alena Hönigová přednese sbírku šesti sonát krušnohorského rodáka Johanna Kuhnaua s biblickými motivy. Další hudební večer je naplánován na čtvrtek 12. dubna a ponese se ve znamení hudby vrcholného německého baroka, tedy skladeb J. S. Bacha, C. P. E. Bacha a G. P. Telemanna. V rámci večera, který se koná ve spolupráci s basilejským „Spolkem pro podporu absolventů – Schola cantorum basiliensis“ vystoupí komorní těleso ve složení: Karel Valter – traverso, Cilka Valter – barokní housle, Ilze Grudule – barokní violoncello a Marc Meisel – cembalo.
Jak bylo vzpomenuto, obnova celého areálu bude zahájena v příštím roce. Jejím cílem je vytvoření prostoru, který bude respektovat řeholní život dominikánů v klášteře, ale zároveň umožní aktivity, které otevřou klášter široké veřejnosti. V rušném centru Prahy, jež se stává stále více doménou pouze turistů, tak vznikne útočiště, kde budou moci Pražané i návštěvníci ze vzdálenějších míst najít zajímavé nové podněty a informace, setkat se a debatovat s inspirativními lidmi, či jen vydechnout v prostředí ticha a načerpat síly pro hektické všední dny.

Projekt byl v průběhu příprav několikrát přepracován v návaznosti na archeologické průzkumy a po konzultacích s odborníky památkové péče. Tým architekta Pleskota vyhověl všem požadavkům například na to, aby zůstaly zachovány všechny cenné části kláštera a významné archeologické naleziště a zároveň bylo možno budově vdechnout nový život a energii tak, aby mohla sloužit řádu i veřejnosti po další staletí.


Foto Tomáš Souček

Další informace:
Rekonstrukce klášterního areálu
Řádoví bratři dominikáni ve spolupráci s předním českým architektem Josefem Pleskotem a dalšími spolupracovníky a odborníky vypracovali projekt obnovy pražského kláštera u Sv. Jiljí a jeho využití pro činnost nově založeného kulturního a vzdělávacího centra. Chtějí tak klášter otevřít široké veřejnosti a nabídnout inspirativní místo setkání, dialogu a ticha. V samém srdci Starého Města ožívá místo, které nechce být jen další atrakcí pro turisty, ale usiluje o přispění k obnově občanského a duchovního života v centru Prahy. Zásahem komunistického režimu nemohl klášter od roku 1950 sloužit svému účelu. V roce 1990 byl v zuboženém stavu předán zpět do užívání dominikánům. Dosud provedené nutné opravy byly jen částečné a směřovaly k záchraně nejcennějších prostor. Tak byl zrestaurován např. barokní refektář či historická knihovna. Současný celkový stav je nicméně z technického, provozního i ekonomického hlediska dlouhodobě neudržitelný. Komplexní opravu proto přinese až projekt Záchrana a obnova kláštera dominikánů v Praze od architekta Josefa Pleskota. Důkladná oprava budovy a její adaptace pro aktivní využívání je věcí nejen záchrany klášterního areálu, ale především jeho působení pro současnost i budoucnost.

Dominikáni
Po františkánech druhý tzv. žebravý řád, založený roku 1216 sv. Dominikem (* 1170 – † 1221, svatořečen 1234), pocházejícím ze staré Kastilie. Jejich cílem je kázání (odtud Řád kazatelů, Ordo Fratrum Praedicatorum) podle příkladu apoštolů a prvotní církve. Řád se řídí řeholí sv. Augustina a vlastními stanovami. Už koncem 13. století existovaly dominikánské kláštery v téměř všech tehdy významných městech Evropy. Dominikáni kladou velký důraz na vzdělání, rozum a vědecké studium a podporu duchovního života. Evropské myšlení rozhodujícím způsobem spoluvytvářeli členové řádu, jako Albert Veliký, Tomáš Akvinský, Kateřina Sienská či Mistr Eckhart. V současnosti se řád zaměřuje především na péči o vzdělanost a vytváření a udržování kontaktů s necírkevním prostředím. Řád má také ženskou větev kontemplativních mnišek a činných sester a sdružení laiků (tzv. terciáři). Oficiální stránky dominikánů: curia.op.org/

Česká dominikánská provincie
Do Čech byli dominikáni uvedeni za Přemysla Otakara I. kolem roku 1232. V Praze se usídlili při kostele sv. Klimenta na Poříčí a záhy vybudovali klášter sv. Klimenta u Karlova mostu (areál dnešního Klementina). Mezi známé osobnosti, které vzešly z řádu sv. Dominika, patří např. Kolda z Koldic či sv. Zdislava z Lemberka. V současné době jsou mužské dominikánské kláštery (www.op.cz) v Praze, Olomouci, Plzni, Znojmě, Uherském Brodě a Jablonném v Podještědí. Kláštery mnišek jsou v Praze (http://moniales.praha.op.cz) a ve Znojmě. Komunity činných sester (www.dominikanky.cz) pak jsou v Praze, Bojkovicích, Brně, Jablonném v Podještědí, Olomouci, Plzni a Střelicích u Brna.

Současné aktivity dominikánů v Praze (www.praha.op.cz, www.kostel-praha.cz)
V Praze působí v současné době 9 bratrů dominikánů. Jejich klášter se nachází v těsném sousedství kostela sv. Jiljí, který byl posvěcen roku 1371. Od roku 1626, kdy byl kostel věnován dominikánům, bratři vybudovali čtyřkřídlou budovu kláštera.
V současné době kromě zajišťování běžného chodu farnosti rozvíjejí bratři též duchovní, kulturní a vzdělávací programy. Cílem jejich aktivit je vytvoření prostoru pro setkávání, svobodný dialog, výměnu myšlenek a kontakt se současnou kulturou. Tato činnost se formuje v rámci nedávno založené platformy Dominikánská 8 (www.dominikanska8.cz).

 


 

Zadejte komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

*